Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Zaniklé (známka 600) zděné kostely

Druh stavby:

kostel

Církev:

katolická

Parcela:

pozemková parcela č. 1074

Kód katastrálního území:

727024

Období devastace:

1849–1918

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

1694 - 1697

Zbořeno:

1903

Poloha:

v Celetné ulici, u Prašné brány

barokní

„Rozsáhlá vojenská budova s kostelem sv. Vojtěcha u Prašné brány stojí na místě velepamátném“, napsal kněz František Ekert v roce 1883 ve svém díle Posvátná místa král. hl. města Prahy. - Král Václav IV. chtěl sídlit ve městě, rozkázal proto vystavět novou rezidenci, Králův dvůr. Vladislav II. Jagellonský pak hodlal Králův dvůr nádherně přestavět, ale stálé nepokoje a obavy o vlastní bezpečnost jej přiměly vrátit se zpět na Hradčany a pak dokonce až do uherského Budína. A někdejší královské sídlo začalo pustnout. - Stavbu na spadnutí koupil v roce 1631 arcibiskup kardinál Arnošt Vojtěch Harrach od Polyxeny Lobkovicové, rozené Pernštýnové, a zřídil v ní arcibiskupský seminář se školami bohosloví a filozofie. Další arcibiskup, Jan Bedřich z Valdštejna, začal stavět seminářský kostel svatého Vojtěcha, ale nedostavěl; to se podařilo až jeho nástupci arcibiskupovi Janu Josefovi hraběti Breunerovi, který jej také osobně vysvětil dne 16.6.1697. Architektem kostela byl Jan Baptista Mathey. Práce na vnitřní výzdobě, která byla dílem Michaela Leopolda Willmanna a Jana Kryštofa Lišky, trvaly do roku 1705. - Po dočasném zrušení jezuitského řádu v roce 1773 (byl celosvětově obnoven v roce 1814), se arcibiskupský seminář přestěhoval do Klementina a jeho budovy získalo vojsko pro kasárna označovaná jako Králodvorská. Ta zde byla do roku 1869; poté v objektu sídlila kadetní škola pro pěchotu, a to až do roku 1900, kdy se přestěhovala do nového objektu na Hradčanech, v ulici Na Valech, kde dnes sídlí Ministerstvo obrany ČR. V roce 1903 byla Králodvorská kasárna a kostel svatého Vojtěcha zbourány a na jejich místech později vyrostly nové stavby (zejména Obecní dům vybudovaný v letech 1905 - 1912). - Kostel svatého Vojtěcha byl tedy od roku 1811 vojenský, bohoslužby v něm konali vojenští duchovní pražské posádky. V neděli a ve svátky tam bývala od půl deváté mše svatá, které byla přítomna část vojska z blízkých kasáren. Odtud také vycházel průvod při slavnosti Vzkříšení, kterého už se zúčastňovala celá pražská vojenská posádka. Dříve citovaný František Ekert uzavírá: „Pro vojsko jest tento kostel farním a dějí se v něm prohlášky i manželské sňatky vojínů. Duchovní vojenská správa svěřena jest v Praze faráři, jenž vede matriky všech pluků v Čechách se doplňující, třem kaplanům a jednomu kurátovi v obou vojenských nemocnicích na Hradčanech a na Karlově náměstí.“ - Na jižní straně interiéru kostela stával Boží hrob sestavený z pušek, šavlí, dýk a vojenských brnění, na zdi u kazatelny byly zavěšeny tři staré vojenské prapory. Mobiliářem ze zrušeného kostela byl v roce 1902 vybaven kostel svatého Jana Nepomuckého v Kanovnické ulici na Hradčanech, který tehdy sloužil jako kostel nedaleko nově postavené kadetní školy. - Kostel stál na trojici pozemků; všechny tři (pozemkové parcely č. 1074, 1081 a 588) patří městu Praha.

Zdroj: www.neviditelnypes.lidovky.cz

WGS84 souřadnice objektu: 50.08741°N, 14.427608°E