13733 kostel sv. Martina

Zaniklé (známka 600) zděné kostely

Druh stavby:
kostel
Církev:
katolická
Parcela:
pozemková parcela č. 238
Kód katastrálního území:
612987
Období devastace:
1945–1989
Důvod devastace:
jiný
Postaveno:
první zmínka ve 14. století, 1709 - 1716, věž dokončena 1717
Zbořeno:
18.2.1975
Poloha:
ve vsi

Kostel stál na starém hřbitově nad obnoveným pomníkem padlým. - V době kolem let 1140 - 1146 existovala v Brtníkách kaple. První kostel, v každém případě dřevěná stavba, byl postaven v roce 1240. V roce 1346 v Brtníkách existoval pobočný kostel k Lipové s odpovídajícím biskupským poplatkem. Tento kostel stál na louce nad nynější farou na místě domu č.p. 4, což dokládá v roce 1801 nalezená kameny vyložená stezka. Z prvního kostela z předluteránské doby a pravděpodobně z 15. století pocházel také pět centýřů těžký mešní zvon s velmi starobylým skoro nečitelným nápisem: Jhesus Christu D. rex gloria veni cum pace. Mezi každými dvěma slovy se nacházel obraz Madony. Během doby reformace byla obec Zeidler od roku 1534 evangelická. Z pastorů jsou známi: Od roku 1566 Martin Opitius (Opitz), před rokem 1590 Georg Ott a do roku 1592 Johann Zeidler (Zeudeler). V této době patřila k brtnické farnosti obec Saupsdorf v Sasku, o čemž svědčí obě vesnice spojující „Kirchsteig“ - „kostelní stezka“, vedoucí z Brtníků přes obec Kopec, kolem obce Hinterhermsdorf do vesnic Saupsdorf, Ottendorf až do Lichtenhain v Sasku. Protireformace proběhla v Brtníkách klidně. V dobách protireformace, kolem let 1630 - 1637, se brtnický kostel stal kvůli nedostatku kněží opět filiálním ke kostelu v Lipové. Kolem roku 1668 se brtnický kostel stal filiálním do Mikulášovic. V té době k brtnickému kostelu patřili ještě dnes farností příslušné obce Knížecí, Kunratice a Panský. Barokní kostel nechal postavit majitel panství Lipová Franz Wilhelm ze Salm-Reifferscheidtu v letech 1709 - 1716. Věž byla dokončena o rok později. Stavební plány vytvořil stavitel Zacharias Hoffmann z Lipové, tesařským mistrem byl Andreas Breuer z Hrádku nad Nisou. Obyvatelé farnosti pomáhali při výstavbě, jak jen mohli, takže stavba stála jen 2.408 říšských tolarů. Věž byla dokončena v roce 1717 a stála 1.200 říšských tolarů. Do špice kostelní věže byly vloženy různé písemnosti a mince. Kostel byl bohatě obdarován od Hanse G. Pohla z Brtníků, od manželů Liebschových a od Valentina Hesse ze vsi Sněžná. Jmenovaní manželé Liebschovi a Valentin Hess nechali zřídit hlavní oltář a oltář sv. Anny, oltářní obrazy byly namalovány pouze na holou stěnu. - Se stavbou nového kostela souviselo i obnovení vlastní farnosti. V roce 1712 byl jmenován brtnický farář, který musel zůstat až do úplného dokončení kostela administrátorem. V roce 1713 byla brtnická farnost oddělena od farnosti mikulášovické. Až do dokončení novostavby kostela byly bohoslužby slouženy v soukromých domech. Kostel byl obnoven v letech 1858 - 1872 a znovu roku 1884 a 1887. - Kostel byl jednolodní, obdélný, s polokruhově ukončeným obdélným presbytářem, po stranách obdélné sakristie s oratořemi v patře, věž v západním průčelí. Kolem chóru byl vystavěn půlkruhový přízemní ochoz. Stěny kostela byly členěny lizénami a obdélnými, segmentově zaklenutými okny v lodi i chóru. Ochoz kolem presbytáře byl prolomen obdélnými okny a ve východní části obdélnou předsíní s trojúhelníkovým štítem a pravoúhlým portálkem. Hlavní vstupy do kostela byly umístěny v ose jižní a severní stěny. Měl sedlovou střechu krytou břidlicí. Vysoká hranolová věž ve třetím patře přecházela v osmihran. K její jižní stěně bylo připojeno šnekové schodiště zpřístupňující dřevěnou kruchtu v západní části lodi. Interiér byl vybaven kvalitním mobiliářem z konce 18. a první poloviny 19. století. Na hlavním oltáři z roku 1795 visel obraz od vídeňského malíře Dominika Kindermanna pořízený za 100 zlatých. V kostele byly také tři postranní oltáře. Velký zvon, 12 centýřů těžký, byl odlit v roce 1774 Josefem Pietschmannem z Litoměřic a roku 1827 byl za 415 zlatých přelit v Chomutově. Sedm centýřů těžký umíráčkový zvon byl pořízen v roce 1777 Velikonočními jezdci, aby zvonil každoročně na Velikonoce při jejich odjezdu a příjezdu. Nové varhany byly zakoupeny v roce 1827 za 2.000 zlatých u bratrů Fellerů v Libouchci u Děčína a roku 1878 byly za dalších 2.000 zlatých téměř zcela obnoveny v Budyšíně. První tři faráři byli pohřbeni do kostelní krypty. Farář Scheer zavedl v letech 1815 - 1842 poutní slavnost a slavnost díkůvzdání. V průběhu let byl kostel několikrát vykraden, a to v letech 1824, 1849 a 1881. V roce 1863 byla nově pozlacena věžní špice. V roce 1884 byl náklady čítajícími 2.000 zlatých zcela obnoven vnitřek kostela. - Kostel byl obklopen kamennou ohradní zdí s barokní bránou rozšířenou v roce 1859. Na hřbitově stávala klasicistní hřbitovní kaple z roku 1850, zničená současně s kostelem. - Obnovy poškozeného kostela byly plánovány od roku 1949, nikdy se však na ně nenašly finance. Roku 1964 byl objekt prohlášen kulturní památkou, následně v 60. letech 20. století se kulturní správa Okresního národního výboru snažila o zrušení památkové ochrany kostela. Počátkem 70. let 20. století bylo vypracováno několik variant využití kostela - od kulturního zařízení, přes pohostinství, dětskou poradnu, klubovnu Socialistického svazu mládeže až po gymnastický sál. Nicméně rada Okresního národního výboru (ONV) Děčín rozhodla dne 11.12.1970, že kostel už nadále nebude opravován. Roku 1971 byl proto odstraněn poškozený krov a střecha z lodi kostela, zbourána sakristie a část říms. Dne 10.4.1973 požádal ONV Děčín Ministerstvo kultury ČSR o sejmutí památkové ochrany, ministerstvo zrušilo památkovou ochranu dne 29.8.1974. ONV Děčín následně rozhodl, že loď kostela bude zbořena do 20.4.1975 (prodlouženo do 30.4.1975) a věž zachována. Dne 14.2.1975 ONV Děčín požádal Okresní stavební podnik, aby zbořil i věž kostela. Kostel byl odstřelen dne 18.2.1975 v 11 hodin (dostřel nezřícené zdi s klenutím týž den ve 12,15 hodin). K odstřelu bylo zapotřebí 138,15 kg Perutinu 20 a 331 vrt. - Zbylé vnitřní vybavení (sochy, oltáře, kazatelna a lavice) bylo pře demolicí kostela odvezeno do slovenské obce Košík, kde našlo nové využití v novém kostele vybudovaném po požáru původního. - Nyní je na místě kostela trávník. - Pozemek, na němž kostel stál, patří obci Staré Křečany.

Zdroj: Josef Fiedler: Haimatskunde des politischen Bezirkes Schluckenau

WGS84 souřadnice objektu: 50.948234°N, 14.441109°E

Komentáře

  • Vladimír Kraus napsal 19.09.2017 11:45

    Nedaleká fara z neznámých důvodů vyhořela v srpnu 2012 a posleze byly její pozůstaky zbořeny.

  • Michal Valenčík napsal 02.10.2017 22:09

    Děkuji za upozornění, vytvořil jsem pro faru samostatné heslo.