13820 kaple Panny Marie Sedmibolestné

Torzální (známka 500) dřevěné velké kaple

Druh stavby:
kaple
Církev:
katolická
Parcela:
stavební parcela č. 102
Kód katastrálního území:
687073
Období devastace:
1945–1989
Důvod devastace:
požár
Postaveno:
(2. polovina 17. století, nová 1756 - 1757, 1844-46, září 1926 - červenec 1927
Zbořeno:
30.5.1946
Poloha:
pod vrcholem Červené hory

se sanktusníkem

Podle pověsti objevil Vřesovou studánku (1313 m.n.m) počátkem 14. století myslivec Franz Niewall z Rejhotic, který měl pracovat ve službách hrabat ze Žerotína. Jednoho dne šel na lov a narazil na jelena, kterého sledoval až k hřebenu Červené hory, kde se mu ho podařilo zastřelit. Dotáhl zvíře k pramenu, který tam vytékal, otočil ho tak, že mu voda tekla do chřtánu a tesákem ho bodl do břicha, aby vyvrhl jeho vnitřnosti. V té chvíli jelen vyskočil a zmizel a překvapený lovec ho přes veškerou snahu nenalezl. Po několika letech byl myslivec přeložen do Brandýsa v Čechách, kde se celá jeho rodina nakazila malomocenstvím. Léčení nepomáhalo, ale myslivec se jako velmi zbožný muž v modlitbách obracel na pět ran, které Ježíš Kristus utržil na kříži. Jedné noci se mu zdál sen, že se všichni uzdraví, když se vrátí do hor na severní Moravu a tam se budou umývat vodou z pramene, která zachránila jelena. Když to ráno vyprávěl manželce, ta jen mávla rukou, že to byla jakási vidina, ale když se muži sen opakoval i druhé a třetí noci, bylo o návratu rozhodnuto. Z posledních sil se vydrápali na Červenou horu, pili vodu ze studánky, po celém těle se jí umývali a záhy se zcela uzdravili. Byl to zázrak a z vděčnosti k Bohu nechal Franz Niewall namalovat na desku javorového dřeva obraz Spasitele s pěti ranami, který pověsil na vyzděná Boží muka. Díky narůstajícímu proudu poutníků byla záhy u Vřesové studánky postavena kaple.Tuto pověst nelze ale pokládat za věrohodnou, protože ve 14. století nikdo o lesy nepečoval a neexistovalo myslivecké povolání. Skutečný vznik poutního místa je možno datovat do 2. poloviny 17. století. V roce 1653 přestoupil majitel losinského a vízmberského panství Přemek III. ze Žerotína na katolickou víru a oženil se s pravověrnou katoličkou Juliánou, rozenou z Oppersdorfu. Po smrti Přemka III. v roce 1673 převzala správu panství jeho sestra Angelína Sybila, hraběnka z Galle. Obě ženy byly silně ovlivněny jezuity, kteří horlivě podporovali poutní tradice a jejich nové zakládání. Je tedy pravděpodobné, že v 70. letech 17. století Žerotínové nechali postavit na Vřesové studánce první dřevěnou kapli Pěti ran Krista Pána a dali také zastřešit tamní pramen. Patrně se tak stalo před rokem 1678, kdy na panství začaly nechvalně známé čarodějnické procesy. V letech 1756 - 1757 byla již značně zchátralá kaple nahrazena novým svatostánkem, který nechal postavit Jan Ludvík ze Žerotína. Císař Josef II. nechal v roce 1788 v rámci svých reforem kapli na Vřesové studánce uzavřít a poutě k ní zakázal. Známý obraz "Pět ran Krista Pána" byl z kaple přenesen do kostela ve Velkých Losinách. V roce 1802 prodali Žerotínové velkolosinské panství včetně Vřesové studánky Liechtensteinům. Ti nechali na začátku 19. století dřevěnou kapli opravit a umístit do ní oltářní obraz Panny Marie Sedmibolestné. V letech 1844 - 1846 byl na místě zchátralé dřevěné kaple postaven nákladem 1950 zlatých nový kamenný kostelík, na jehož stavbu byly použity kameny z říčky Desné. Nový kostelík byl vysvěcen dne 22.7.1850. I když byly stěny nové kaple silné až až 136 cm, tvořily se v nich trhliny. Kaple byla počátkem 20. let 20. století už dosti zchátralá, její stav ještě zhoršila průtrž mračen dne 1.6.1921, kdy v oblasti došlo i k sesuvům půdy. Proto bylo rozhodnuto o stavbě nové kaple. Dne 16.8.1925 proběhla ve zděné kapli poslední bohoslužba, po ní bylo zařízení kaple přeneseno do přilehlé turistické chaty (zde byla zřízena provizorní kaple) a ještě týž den byla zahájena demolice kaple. Na jejím místě byla ještě do konce roku 1925 postavena hrubá stavba nové dřevěné kaple. Kvůli dlouhé zimě počátkem roku 1927 se nepodařilo dokončit novou kapli tak, aby mohla být vysvěcena v plánovaném termínu v červenci 1927 (na vnitřním vybavení kaple se mohlo začít pracovat až v červnu 1927). Nová kaple byla na svátek sv. Maří Magdalény dne 22.7.1927 pouze slavnostně otevřena a ještě týž den se v předsíní nedokončené novostavby kaple konala první bohoslužba. O čtyři dny později, na svátek sv. Anny dne 26.7.1927, zde byl slavnostně posvěcen zvon o váze 61 kg darovaný pro tuto kapli. Slavnostní vysvěcení dokončené kaple se konalo až v neděli dne 11.9.1927 a účastnilo se jí na šest tisíc lidí. Ke kapli vedla od vrcholu Točník stezka se 12 zastaveními Ježíše Krista; šlo o kreslené výjevy na plechových tabulích přibitých na stromech. - Dřevěná kaple shořela po zásahu bleskem dne 30.5.1946 na svátek Nanebevzetí Páně. Z hořící kaple se podařilo zachránit některé předměty - sochu Piety, svícny, cínové nádoby, poháry a kovový kříž z vrcholu sanktusníku. Ty byly dlouho přechovávány ve vedlejší chatě, po jejím stržení v roce 1988 je převzal do úschovy Zdeněk Zerzáň, jeden z provozních chaty na Vřesové studánce (1964 – 1969). Pouze zlatý kalich byl již dávno předtím ukraden jedním z lesních dělníků a byl později zcela náhodou nalezen příslušníky Veřejné bezpečnosti; není ovšem jasné, co s ním provedli oni. - Ze samotné kaple zůstala jen kamenná podezdívka (cca 7 x 12 m) do výše asi 1 m a vstupní schodiště. V srpnu 1993 velehradský sochař Otmar Oliva a olomoucký akademický malíř Jan Jemelka v prostoru presbytáře kaple vyzdili ze zbylých základových kamenů kaple malou mohylu, do níž upevnili 2 m vysoký železný kříž z vrcholu sanktusníku, který přečkal tragický požár v roce 1946. Do mohyly osadili bronzový reliéf Panny Marie s Ježíškem od již zemřelého sochaře Vladislava Vaculky z Uherského Hradiště. Dne 17.9.1993 pak kříž posvětil světící biskup Josef Hrdlička. V roce 2006 zablokovalo svým odvoláním ekologické sdružení Sojka možnost, aby obec Loučná nad Desnou získala dotaci 7 mil. Kč na obnovu kaple z fondů EU. V roce 2013 získala firma Campa-Net, a.s. dotaci 15 mil. Kč z ROP Střední Morava na obnovu chaty a kaple na Vřesové studánce. Poté, co Agentura ochrany přírody a krajiny ČR jako správce pozemků pod chatou a kaplí odmítla tyto pozemky vrátit farnosti v Loučné nad Desnou (i když Lesy ČR, s.p. pozemky v okolí obou staveb farnosti vrátily), dotace propadla. V dubnu 2014 byl ustaven "Spolek pro obnovu poutního místa Vřesová studánka", jehož cílem je obnovit kapli a turistickou chatu na původních místech, ale v nové podobě. Na obnovu kaple je třeba cca 13 mil. Kč, má být financována z darů. Už je hotový projekt obnovy chaty a kaple. Obnovu kaple podporuje i Arcibiskupství olomoucké. V březnu 2017 konečně Agentura ochrany přírody a krajiny ČR vrátila církvi pozemky pod chatou a kaplí. Dne 4.9.2017 byla na své místo umístěna kamenná oltářní mensa, kterou navrhl akademický sochař Otmar Oliva. - Od kaple je krásný výhled do údolí Desné. - O obnovu kaple už řadu let usilují obec Loučná nad Desnou, Lesy ČR, s.p., Horská služba Jeseníky i farnost v Loučné nad Desnou, proti se staví Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. - Pozemek, na němž kaple stála, patří církvi. - Vedlejší turistická chata byla zbořena roku 1988.

Zdroj: vresovastudanka.cz

WGS84 souřadnice objektu: 50.145896°N, 17.134696°E

Komentáře

Žádné komentáře