Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Zaniklé (známka 600) zděné velké kaple

Druh stavby:

kaple

Církev:

katolická

Parcela:

pozemková parcela č. 1125/26

Kód katastrálního území:

644871

Období devastace:

1945–1989

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

1911 - červen 1913

Zbořeno:

1964 nebo 1965

Poloha:

JV od města

s věží

Novorománská mešní kaple s věží. Stála jihovýchodně od města na vrchu zvaném Šibeniční (Galgenberg), tedy v místě bývalého popraviště. - Jednalo se o jednolodní, obdélnou stavbu, vpředu se zkosenými rohy, s užším, trojboce uzavřeným presbytářem, předsíní v průčelí a hranolovitou věží. Interiér kaple byl postaven ve stylu lourdské jeskyně. - Původně na Šibeničním vrchu byla koncem 19. století postavena malá dřevěná kaplička s jednoduchou zvonicí zasvěcená Panně Marii Svatohorské. Tato kaplička byla postavena na náklady dvou zbožných sester Anny a Marie Kleinových. – V létě roku 1910 se místní mariánské sdružení pod vedením mladého kaplana Leopolda Klímy vydalo na zbožnou pouť do francouzských Lurd (Lourdes). Pro tento účel si nechali zhotovit sochu lourdské Madony a klečící Bernadetty, které si pak posvětili vodou ze zázračného pramene před jeskyní. Pod silnými dojmy se účastníci pouti při návratu domů rozhodli, že postaví k poctě Madony důstojný svatostánek. Ještě téhož roku byl založen organizační výbor; stavba se měla realizovat z příspěvků dobrovolných dárců. Zhotovením stavebního plánu byl pověřen plzeňský architekt Adolf Hrussa. Kaple byla navržena v novorománském slohu o rozměrech 13 x 6,5 m s 15 metrovou věží. Pozemky pod kapli darovaly sestry Kleinovy a manželé Krausovi. Výstavba kaple se stala pro město prestižní záležitostí: kníže Karel Jan Trauttmansdorff věnoval veškeré stavební dřevo, baron Müller-Hörnstein z Nahošic, vlastník cihelny v Blížejově, vypomohl cihlami a taškami, sedláci zapůjčili povozy a koně na dopravu materiálu, nájemce statku v Lazcích Josef Popper zajistil přísun vody. Rodiny Eymerova a Angelisova a slečna Hronová nechaly zhotovit mozaiková okna, paní Stöhrová dala odlít zvon (zmizel někdy v době 2. světové války) a kovářský mistr Wenzel Mahal z Kocourova vyrobil velký románský kříž na věž kaple. Sbírka vynesla přes 120.000 rakouských korun, což umožnilo pokrýt stavební náklady a také budoucí výdaje na provoz. Pro tuto příležitost byla zřízena nadace Panna Marie Lourdská, která v další době s vybranými penězi hospodařila. - Kaple byla slavnostně vysvěcena v červnu 1913 budějovickým biskupem Josefem Antonínem Hůlkou. - Poutě ke kapli se konaly dvakrát do roka; na svatodušní pondělí a v říjnu, kdy probíhaly děkovné bohoslužby za sklizenou úrodu. Obřady se konaly ještě v únoru, v měsíci lourdského zjevení a dále o všech mariánských svátcích. Poslední velká pouť se uskutečnila v roce 1939, pak byly velké církevní akce úředně zakázány. - Po roce 1945, zvláště pak po vyhnání německého obyvatelstva, ztratila kaple využití a začala pozvolna chátrat. Když byla později v její bezprostřední blízkosti zřízena vojenská střelnice, armáda v roce 1964 nebo 1965 odstřelila již silně zdevastovaný objekt. - Ke kapli se přicházelo mezi čtyřmi lípami. - Pozemek pod bývalou kaplí koupil v roce 2008 spolek, který v terénu vyznačil základy kaple a vedle nich nechal postavit rozhlednu. - Pozemek, na němž kaple stála, patří spolku "Sdružení pro výstavbu rozhledny v Horšovském Týně".

Zdroj: kniha "Paměť domů" (vydalo Město Horšovský Týn)

WGS84 souřadnice objektu: 49.521293°N, 12.960692°E