bývalý kostel sv. Václava, zvaný Český (Krnov) →
18739 kostel Povýšení sv. Kříže

Torzální (známka 500) zděné kostely

Druh stavby:
kostel
Církev:
katolická
Parcela:
stavební parcela č. 272
Kód katastrálního území:
792730
Období devastace:
1945–1989
Důvod devastace:
hraniční pásmo
Postaveno:
1730 - 1731
Zbořeno:
1958
Poloha:
na návrší nad vsí, nad dvorem Kirchenbauer

se sanktusníkem

Na místě je vztyčen dřevěný, 6 m vysoký kříž a instalována informační tabule. - Filiální kostel postavený svobodným sedlákem Johannem Tornerem v Zadních Hamrech; stavbu kostela pravděpodobně inicioval a financoval Vilém Albrecht II. z Kolowrat. - Stavba byla založena do kříže, střed půdorysu tvořil čtverec s kosými rohy, k západní straně se pojila předsíň s kruchtou oddělená od kostela polokruhovým obloukem, ostatní strany se otevíraly do polokruhových apsid. V západním průčelí byl čtyřhranný vchod, polokruhová okna byla uprostřed přepažena pilířem. Nad západním průčelím na šindelové střeše byl cibulovitý sanktusník. Nad čtverhranným vchodem v západním průčelí byl umístěn kamenný znak, jehož štít byl kolmo rozdělen na dvě půle: v pravém poli zobrazoval korunovanou orlici, v levém šikmo přepaženém jednorožce v poskoku, dole byl vepsán letopočet 1731. Jednalo se o jednoduchou variantu erbu Krakovských z Kolovrat, svobodných pánů z Újezda. V interiéru byly tři rokokové oltáře s bohatě řezanými akantovými rozvilinami. Na oltáři stál stříbrný pacifikál s autentizovaným ostatkem sv. Kříže, který kostelu v roce 1736 darovala Kateřina Knittlová. Ve věži kostela byly na počátku 20. století dva zvony. Větší pocházel z roku 1839, ten menší pak nesl nápis GOSS NICOLAVS LÖW IN PRAG ANNO 1.7.3.0. Mše svatá se v kostele sloužila dvakrát do roka, a to o neděli po 3. květnu a na svátek sv. Petra a Pavla. Pak již jen příležitostně. Čím však tento kostel nejvíce přitahoval pozornost poutníků, byla kopie Pražského Jezulátka, jehož velkou ctitelkou byla hraběnka Kolowratová pro zázračně navrácené zdraví. Právě ona nechala zhotovit jeho kopii (či snad kopie) a ta se později dostala do Křížkova. V polovině 19. století byl kostel v dezolátním stavu, hrozilo jeho sesutí a vlastník pozemku nebyl schopen nutné opravy zajistit. Avšak nikde v archivech nebyla k nalezení zřizovací listina či jiný doklad, který by určoval patronát, a tedy i povinnost se o kostel starat. Nicméně majitel panství se zodpovědnosti nezříkal a přispěl jednou třetinou potřebného obnosu. Další finance byly pořízeny sbírkou mezi farníky. Navíc výnosem knížecí dvorské komory ze dne 29.7.1894 bylo sedláku Glaserovi v Kreuzwinkelu přislíbeno, že knížecí správa z nákladů na ob rok konanou posvícenskou slavnost při kapli v Kreuzwinkelu uhradí až na další polovinu z každých 4 zlatých, ovšem s výhradou, že lze slib kdykoli odvolat, bez uznání jakéhokoli druhu závazku z toho plynoucího. K úplné stavební obnově kostela v Kreuzwinkelu došlo pak až v roce 1935. Celá farnost Hamry s podporou biskupského ordinariátu tehdy úspěšně dokončila předsevzatý záměr a kostel byl kompletně opraven. Počátkem 50. let 20. století se kostel dostal do pohraničního pásma a v roce 1958 byl zbořen. V roce 2007 byly vykopány a zakonzervovány zbytky obvodového zdiva kostela; trosky zdiva v přední části jsou zachovány do výše cca 1 m, v zadní části do výše cca 2,5 m. Poutní místo bývalého kostela vysvětil dne 14.7.2007 Mons. Falkelnauer, generální vikář plzeňské diecéze. - Pozemek s kostelem patří obci Hamry. - Od trosek kostela je krásný výhled.

Zdroj: Martin Čechura: Zaniklé kostely Čech; časopis sv. Jan Prachatický

WGS84 souřadnice objektu: 49.202989°N, 13.17367°E

Komentáře

Žádné komentáře