10 kostel sv. Jakuba Většího

Opravené (známka 100) zděné kostely

Druh stavby:
kostel
Církev:
katolická
Parcela:
stavební parcela č. 1
Kód katastrálního území:
760625
Období devastace:
1945–1989
Důvod devastace:
jiný
Postaveno:
(11. století),
Zbořeno:
1872 - 1875
Poloha:
na JZ konci vsi

Světlík (CK) Má novou měděnou střechu. Opraveny fasády i obklad průčelí. Okna opravena. – První osídlení oblasti spadá do přelomu tisíciletí a váže se ke sv. Vintíři, pomocníku v nouzi a patronu myslivců, od roku 1011 pobývajícího v Rinchnachu. Byl to právě on, kdo poslal mnichy z klášterů v Niederalteichu a Mettenu do liduprázdných oblastí Šumavy. Mniši se usadili v místě mezi dnešním Světlíkem a Černou, mýtili les, stavěli hospodářské budovy a věnovali se zemědělství. Mýcením vzniklý světlý průsek, zdaleka viditelné návrší, se zdál mnichům vhodným místem pro svatostánek. Dřevěný kostel byl z vyvýšeniny 800 m. n. m. viditelný daleko do krajiny. První dřevěný kostel byl nejspíš vypálen Maďary, ovšem z podnětu kláštera v Niederalteichu byly kostel i osada nově vybudovány. Listina datovaná dne 16.6.1258 stvrzuje, že obec (označená v dokumentu Liechtenwerdt) daroval Vok I. z Rožmberka proboštu Jindřichu I. a bratrům premonstrátského kláštera Maria Slage (dnešnímu Schläglu) kostel v Liechtenwerdtu. Farnost ve Světlíku byla tedy od roku 1258 inkorporována do majetku kláštera v Schläglu blízko obce Aigen. Husitské války farnost poničily a o sto let pozdější reformace přinesla Světlíku také bolestné následky, dá se předpokládat, že i zde působili ženatí protestantští kněží. Dne 1.5.1644 byl za světlického faráře jmenován Wenzeslaus Arnold. Tento farář zvětšil kostel a nechal sochařem Johanem Worathem ze Schläglu vyzdobit oltáře krásnými figurami a sochami. Některé z nich, např. skupina Ukřižování bočně od kazatelny, dále sochy sv. Kryštofa, Šebestiána a Leonarda, jsou zachované a patří ke skvostům zařízení dodnes. Wenzeslaus Arnold pořídil rovněž bohoslužebná roucha, monstranci a ozdobný kalich. Když měly být tyto cennosti roku 1809 při všeobecném odevzdávání zlata předány zbankrotované monarchii, byla ve farnosti provedena sbírka, aby tyto předměty byly vykoupeny a zůstaly kostelu. Během působení Wenzeslaua Arnolda byly pořízeny první věžní hodiny a zvon. Farář Siard Wögebauer (působil zde 1784 – 1798) koupil roku 1792 nové varhany za 299 zlatých. V roce 1795 začala rozsáhlá renovace kostela. Nejprve byly obnoveny vnitřní dřevěné konstrukce a sloupy, poté byl celý kostel včetně kostelní věže nově zastřešen. V období od 1.9.1845 do 8.6.1858 byl farářem ve Světlíku Konstantin Bernard Hochhauser. Roku 1846 se zřítila část kostelní výzdoby a tehdejší duchovní byl nucen obrátit se s prosbou na opata, aby poslal znalce umění a nechal prohlédnout celou stavbu kostela. Ačkoli komise o nezbytnosti celkové rekonstrukce nepochybovala, byly provedeny pouze nejnutnější opravy. Ostatní práce se zdržely pravděpodobně kvůli požáru kláštera ve Schläglu (1890). Za faráře Paula Krennera z Haslachu (působil zde 1858 – 1878) byl postaven nový kostel. Stavbu ale řídil Raimund Lengauer, který byl churavému faráři přidělen jako kooperátor. Když se v roce 1872 přistoupilo k celkové obnově kostela, zjistilo se, že je skutečně v dezolátním stavu, a tak opat Dominik Lepschy rozhodl jinak: „Protože dřívější kostelík je již v havarijním stavu a pouhá oprava by již nepomohla, rozhodl se ze své hodnosti a ve své blahosklonnosti jednat jako patron k oslavě Pána, starý kostel zbourat a nový nechat v ušlechtilém stylu vystavět.“ Náklady nesl klášter ve Schläglu (30 000 zlatých), farníci měli vykonat ruční a povoznické práce v hodnotě 10 000 zlatých. Plány novostavby zhotovil Ing. Karel z Vyššího Brodu. V srpnu 1874 provedl opat Lepschy vysvěcení zvonů a věžního kříže. Věž byla převzata ze starého kostela a roku 1861 opatřena novou kopulí. Kostel získal tři oltáře vytvořené lineckým sochařem Engelbertem Weltreicherem a varhany od Antonína Hanela z Urfahru. Zvony dodal opat roku 1875. Nový dům Boží, postavený v novorománském stylu, byl slavnostně vysvěcen budějovickým biskupem Janem Valeriánem Jirsíkem. Ačkoli byl nový kostel ve Světlíku prostorný a líbivý, nevyrovnal se podle světlických farníků kostelu starému. Ten, soudě podle starých obrazů, nabízel půvabný pohled: goticky vzepjatá stavba s vysokou střechou, štíhlými okny a vše převyšující kopule s lucernou. Uvnitř byly čtyři oltáře a sochy mnoha svatých shlížely na věřící. Empora s varhanami byla malá a nízká. Jediný vchod se nacházel pod věží, ze které visela lana zvonů a pohupovala se nad hlavami vstupujících, schody nahoru ke kůru vedly vnějškem. Ze staré věže zbylo přibližně osm metrů, vchod byl zazděn. Oproti tomu nový kostel měl tři velké brány. Přesto ze srovnávání starého a nového kostely vyšel vítězně kostel předešlý. Mezi léty 1893 a 1899 byl duchovním ve Světlíku Adrian Anton Lichtenauer, rodák z Vyššího Brodu. Roku 1894 nechal vytvořit nový Boží hrob. Za opata Norberta Schachingera byl v červenci 1899 kostel nově restaurován. Malíři Allesch a Kroupa z Prachatic měli za úkol vymalovat celý interiér, natřít lavice i parapet na kůru; o obnovení oltáře se postarala firma Schönbauer z Krumlova a venkovní úpravy měli na starost zedníci ze Schläglu. První světová válka zanechala stopy i ve Světlíku. V roce 1922 byla kaple pod věží přestavěna na pamětní kapli za padlé. Protože během války byly mnohé zvony zabaveny a přetaveny v munici, museli faráři a kooperátoři brzy po skončení války nahradit odevzdané zvony novými. Na Velikonoční pondělí dne 2.4.1923 byly opatem Gilbertem Schartnerem vysvěceny nové zvony, vzápětí byly vyzdviženy a kolem 14. hodiny již poprvé zvonily. Další restaurace světlického kostela probíhala od 3.7.do 12.8.1933. Svatostánek byl zevnitř i zvenku důkladně obnoven. Dokonce i varhany byly vyčištěny, opraveny a naladěny Franzem Suratem, známým stavitelem varhan z Budějovic. Náklady na renovaci dosahovaly přibližně 23 000 Kč. Na slavnost Nanebevzetí Panny Marie obnovený chrám vysvětil převor z kláštera ve Schläglu. Během skromné slavnosti byl dne 2.1.1938 vysvěcen umíráček koupený za 987 Kč od zvonařství Rudolf Perner z Českých Budějovic – Dobré Vody. Protože kostelní zvony byly použity pro válečné účely i během 2. světové války, byl dne 18.2.1943 pořízen ocelový zvon od hodináře Koblingera z Hořic za 200 říšských marek. Po odsunu německého obyvatelstva po skončení 2. světové války, v době totalitního režimu, byli do Světlíku posíláni kněží nepohodlní režimu, jejich působení bylo ostře sledováno a velmi omezováno. Bezprostředně po pádu komunismu zůstala fara opět neobsazena a spravována z Frymburku a z Horní Plané až do dne 31.8.2001. Ode dne 1.9.2001 spravuje farnost premonstrát Ivan Marek Záleha, který sem byl vyslán z premonstrátského kláštera v Praze na Strahově. – Ze vzpomínek rodáka z usedlosti Světlík čp. 33, Josefa Bauera: „……V roce 1964 jsme jeli s otcem poprvé přes železnou oponu do Světlíku. Na faře jsme hovořili s tehdejším farářem. Kostel byl ještě celkem v pořádku. ………V prosinci 1985 chtěl pan farář Friedrich Nehyba (bohužel zemřel v říjnu 1986) svou výzvou k darům přispět na záchranu kostela, na kterém se objevila výrazná poškození. Vzhledem k poměrům za železnou oponou nebyla ale opatření na opravu proveditelná. Naštěstí se o několik let později hranice otevřely. Když jsme koncem dubna 1991 stáli poprvé na hřbitově u kostela, pobyli v kostele, vystoupali na věž a uviděli z ní poškozenou konstrukci střechy i kostela, bylo jasné, že škody, jdoucí až k základům, jsou značné. Nejhůře se jevila silně prohnilá konstrukce, na níž stál krov věže. Prvním povzbuzením k restaurování bylo, když nám, panu Ludwigu Altovi a mě, spontánně přislíbil pomoc ve výši 20 000 DM pan opat Mgr. Martin Felhofer z kláštera ve Schläglu. Po jednání dne 9.7.1991 s panem farářem Tkáčem, starostkou Světlíku paní Kačírkovou a zmocněncem Českobudějovické diecéze, panem Ing. Jirkovským, bylo jasné, že ani stavební úřad, ani obec nemají k dispozici dostačující prostředky k opravě kostela a fary. Pan Jirkovský nám v krátké době dodal vynikající technické podklady s cenovým rámcem okolo 56 000 DM pro nejnutnější opravy velké věže. Následovalo setkání rodáků v Murr na podzim roku 1991. Založili jsme zájmové sdružení Sanace kostela ve světlíku. Díky velkorysým darům mohla být dne 3.11.1991 zadána první zakázka – sanace věže. V prosinci již stálo lešení. V roce 1992, době konání Jakubské slavnosti, byla již věž nově pokryta mědí. V následujících 17 letech bylo umožněno krok za krokem provést celkovou sanaci díky průběžným velkorysým darům a dotacím……“ - Pozemek s kostelem patří církvi.

Zdroj: www.obecsvetlik.cz

WGS84 souřadnice objektu: 48.729683°N, 14.2097°E

Komentáře

Žádné komentáře