Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Zaniklé (známka 600) zděné velké kaple

Druh stavby:

kaple

Církev:

katolická

Parcela:

pozemková parcela č. 103

Kód katastrálního území:

990078, 929930

Období devastace:

1945–1989

Důvod devastace:

vojenský prostor

Postaveno:

podzim 1928

Poloha:

na návsi

s vysokým sanktusníkem

K severu orientovaná kaple stála téměř uprostřed vsi na prostorné obdélné návsi; před kaplí stál vysoký dřevěný kříž s plechovým Kristem a Pannou Marií Bolestnou u jeho nohou. Kaple byla postavena roku 1928 na téměř čtvercovém půdorysu, s hladkou fasádou a s trojboce zakončeným presbytářem. Sedlová, vzadu zvalbená střecha nesla nepoměrně vysoký, hranolový sanktusník posazený za štítem se čtyřmi prolomenými otvory a s makovicí a křížem. Štít byl mírně prohnutý a opatřený stejně jako boční zdi polokruhově zakončeným oknem. Ve fasádě nažloutlé barvy byly okna i dveře lemovány bílým štukovým ostěním, nade dveřmi byl štukový půloblouk. Krytinu střechy tvořila břidlice, jak bývalo v kraji zvykem, i když památkový úřad v Brně určil krytinu jinou. Stěny sanktusníku byly pokryty šindelem a jeho helmice plechem. Do kaple se vstupovalo podvěžím, před vchodem byly dva schodišťové stupně. Dveře byly v horní polovině prosklené a opatřené kovovou mříží. - Dřevěný oltář pořízený v době stavby kaple byl nahoře ukončen křížem, před oltářem visela lampa s věčným světlem, za ním z obou jeho stran barvotiskové obrazy (litografie) Panny Marie a Ježíše Krista. Kříž (pohřební, procesní) měl své místo u první lavice zprava. Lavice se do kaple vešly ve dvou řadách. - Kaple byla majetkem obce, vnitřní vybavení patřilo římskokatolické církvi. - Plán na stavbu kaple vypracoval v květnu roku 1928 Adolf Schindler. Jednalo se o nevelkou stavbu, šířka kaple byla asi čtyři metry, uvnitř tři metry, výška zdí v interiéru tři metry, výška celé stavby bez kříže 7,8 metru. Ing. Stanislav Sochor, rada správní osvětové služby Státního památkového úřadu pro Moravu a Slezsko v Brně, sdělil dne 28.6.1928 obecní radě v Heřmánkách, že na předloženém plánu byly památkovým úřadem opraveny nevkusné tvary oken a zjednodušeno orámování vstupních dveří. Tím měla stavba získat „na klidném vzhledu“. Jako krytina byla doporučena hladká pálená taška. K žádosti o povolení stavby se dne 13.7.1928 vyjádřila Okresní politická správa v Hranicích: „Předložené plány vyhovují a mohou sloužiti na podklad komisionelního jednání dle ust. § 137 moravského stavebního řádu, ke komisionelnímu jednání navrhuje se den 20. červenec 1928 o 4 hod. odpolední (případně též dne 28. 7. 1928 o 4. hod. odpolední).“ V protokolu sepsaném dne 23.7.1928 stojí: „Obec Heřmánky hodlá dle předloženého plánu postaviti kapli na pozemku parc. čís. 18/6 a 18/7. Pozemek slouží zatím na pastvinu a patří rolníku Adolfu Königovi čís. 12 a Josefu Schiftnerovi čís. 11 v Heřmánkách. Majitelé těchto pozemků věnují bezplatně potřebnou plochu pozemku pro stavbu. Knihovní pořádek provede obec svým nákladem. Kaple bude zděná a taškami krytá. Půdorysná plocha vnitřního prostoru obnáší 4.50 x 3.00 m, což pro počet obyvatelstva obce (100 osob) úplně stačí. Kaple má býti vzdálena od sousedního domu čísl. 7 12.00 m a od obecní cesty 26 m. Proti stavbě nebyly předneseny žádné námitky a může býti tudíž provedena za těchto podmínek: 1) Stavba budiž provedena dle předloženého a státním pam. úřadem opraveného plánu a dodržení předpisů moravského stavebního řádu. 2) Základy buďtež položeny nejméně 1.00 m pod terén a pod podlahou buďtež proti zemní vlhkosti izolovány. 3) Předložené stupně buďtež nejméně 30 cm široké a nejvýš 16 cm vysoké. 4) Střecha budiž opatřena okapními žlaby. 5) Doporučuje se věž opatřiti hromosvodem. 6) Projektované umístění kaple budiž dodrženo. 7) Potřebná plocha pozemku pro kapli budiž zajištěná, a to kolem budovy o šířce alespoň 1.50 m, před budovou v hloubce 6.00 a 2.00 m široký přístup od obecní cesty. 8) Střecha budiž zakryta taškami. 9) Udržování kaple a její správa přísluší obci Heřmánkám. 10) Voda okapní budiž neškodně pro sousedy odváděna.“ Projekt byl definitivně schválen dne 23.8.1928, poté následovala stavba kaple. - Dne 17.9.1946 rozhodla vláda o zřízení vojenského tábora Moravský Beroun, který byl dne 1.7.1950 transformován na vojenský újezd Libavá. Proto byla břidlice ze střechy kaple v Heřmánkách a z farního kostela sv. Kateřiny Alexandrijské v Milovanech použita na opravu střechy vyhořelého "horního" kostela Nanebevzetí Panny Marie v Potštátě. Kvůli záboru Heřmánek do vojenského prostoru se řešil i transfer inventáře z kaple. Již dne 18.11.1946 psal P. Vladimír Bednařík, farář z Hustopečí nad Bečvou, kam byla přifařena i ves Poruba, konzistoři: „V kapli obce Heřmánky, fara Potštát, zůstaly menší zelené korouhve, o něž se uchází obec Poruba pro svou kapli. Poněvadž obě tyto obce (tj. Čermná na Moravě a Heřmánky) budou srovnány se zemí a v kapli v Porubě těchto věcí potřebují … žádá zdvořile podepsaný jménem farníků v Porubě, aby Nejd. konz. vydala laskavě povolení k odebrání těchto předmětů bohoslužebných zmíněnému účelu.“ Již dne 21.11.1946 udělila konzistoř farnímu úřadu v Hustopečích nad Bečvou svůj souhlas k transferu předmětů určených do kaple v Porubě, třebaže v přípisu mj. také uvedla, že „obec Heřmánky vystěhována asi nebude. Kdyby se tak však skutečně stalo, můžete se souhlasem FÚ v Potštátě převézti inventář tamní kaple do Poruby“. P. V. Bednařík nesplnil svou povinnost a nenahlásil, které předměty a odkud odvezl. Proto ho konzistoř dne 29.4.1947 upomínala o dodání seznamu a o vrácení povolení k převzetí těchto předmětů. - Pozemek, na němž kaple stála, patří Vojenským lesům a statkům ČR. - Ves Heřmánky je zcela zbořena. Část území obce severně od cesty je zabrána do obory. Do roku 1923 byly Heřmánky součástí obce Boškov, poté byly až do svého zrušení v roce 1950 samostatnou obcí. Obyvatelstvo vysídleno v roce 1947, v roce 1949 byla obec připojena k okresu Olomouc.

Zdroj: Jana Krejčová - časopis Poodří č. 4/2009

WGS84 souřadnice objektu: 49.648177°N, 17.602812°E