← kostel sv. Václava (Břeclav) bývalý kostel Povýšení sv. Kříže (Budišov nad Budišovkou) →
13734 kostel sv. Linharta

Zaniklé (známka 600) zděné kostely

Druh stavby:
hřbitovní kostel
Církev:
katolická
Parcela:
pozemková parcela č. 508/1
Kód katastrálního území:
660809, 652458
Období devastace:
1945–1989
Důvod devastace:
jiný
Postaveno:
1384, přestavěn 1749 - 1769
Zbořeno:
16.7.1982
Poloha:
ve východní části návsi

Stál při levé straně silnice (při cestě z Jirkova) od dvou lip na volném palouku (od silnice oddělen malými smrčky). - Filiální hřbitovní, původně gotický kostel (založen Janem Hukem z Alamsdorfu), zbarokizovaný v letech 1749 - 1769. Obnoven a věž zvýšena v letech 1802 - 1804, opraven roku 1833, 1869 a 1894. - Jednolodní, obdélný, s pravoúhlým presbytářem připojeným bez triumfálního oblouku. Stěny byly členěny lisénami. Loď i presbytář byly osvětleny obdélnými okny s půlkruhovým záklenkem, vyplněné barevnými vitrážemi. K východní stěně presbytáře byla připojena osově umístěná obdélná sakristie sklenutá plackou. Loď byla kryta valbovou, presbytář a sakristie polovalbovou střechou. Do západního průčelí byla vtažena hranolová věž, prolomená obdélnými, půlkruhově zaklenutými okny a ukončena cibulovou bání. Kostel byl přístupný jednoduchými obdélnými portály v jižní a západní stěně. Areál hřbitova na západní, jižní a východní straně kostela obklopovala hřbitovní zeď s bránou na jižní a západní straně; severní stranou přiléhal kostel k silnici. Presbytář i loď kryl plochý strop. V západní části byla kruchta, otevřená do lodi třemi oblouky. V presbytáři stál dvoudílný barokní oltář z 2. poloviny 18. století a dva další boční oltáře. Zařízení barokní, gotické plastiky sv. Linharta z roku 1510, sv. Šebestiána z roku 1520 a krucifix kol roku 1510; vše z okruhu M.Creutze. Boční oltář sv. Antonína Paduánského z doby okolo poloviny 18. století reprezentoval portálovou architekturou s diagonálně představenými pilastry, se sochami sv. Floriána, a sv. Víta a obrazem sv. Antonína Paduánského v bohatě vyřezávaném rokajovém rámu. Protějškový oltář Neposkvrněného početí Panny Marie se sochami sv. Jana Nepomuckého, dalšího světce a obrazem Panny Marie. Rokokovou kazatelnu dekorovala na stříšce socha sv. Salvátora. Gotická socha Madony z polychromovaného dřeva z doby okolo roku 1340. Socha sv. Šebestiána z doby okolo roku 1520, z téže doby i krucifix ze školy U. Creutze. Pozdně barokní socha Madony z konce 18. století. Nad zasklenou skříní visel votivní obraz „Pouť Jirkovských“ z roku 1746. Renesanční křtitelnice z roku 1587, pískovcová, s válcovým kanelovaným dříkem a palmetovou kupou s nápisem. Rokoková zpovědnice z počátku 2. poloviny 18. století. Náhrobník z roku 1587. – Kostel byl funkční, v udržovaném stavu až do února 1948, kdy byl zavřen. Od 50. let 20. století nevyužitý kostel chátral. V roce 1967 byl odbornými terénními pracovníky Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody v Ústí nad Labem kostel označen za zchátralý a jeho mobiliář za zdevastovaný. V roce 1973 byla projednávána případná oprava kostela. Podnětem byla skutečnost, že se obec Březenec měla stát předměstím Chomutova. Finančně se měly podílet Severočeské hnědouhelné doly a to vykoupením církevních nemovitostí v likvidované obci Kundratice. Bylo požadováno navýšení této ceny do výše nutné opravy kostela v Březenci. Šetření prokázalo, že zejména střecha kostela byla v havarijním stavu, jinak ale byla stavba poměrně slušně technicky zajištěna. Ale po dvou měsících změnil Okresní národní výbor v Chomutově zcela radikálně názor a předložil své vyjádření na Městský národní výbor v Jirkově: „….kostel stojí na nevhodném místě a brání rozhledu řidičů.“ (Silnice kvůli kostelu dělala oblouk až k protějším domům). V roce 1979 byly stanoveny Ministerstvem kultury České socialistické republiky podmínky k upuštění od památkové ochrany. K vlastnímu rozhodnutí o upuštění od památkové ochrany došlo dne 21.1.1982 s odůvodněním: „…kostel je ve značně zchátralém stavu, náklady na jeho opravu by byly ekonomicky neúnosné, a nadto vytváří závadu silničního provozu“ a byla navržena demolice. Dne 16.7.1982 byl kostel odstřelen pracovníky Vodohospodářských staveb, n.p. z Ústí nad Labem. V době odstřelu byl kostel velmi zchátralý, měl propadlý strop, okna vytlučená i s dřevěnými rámy, bez vnitřního vybavení. Po odstřelu bylo zjištěno, že jedna z odstřelených zdí se při pádu vzpříčila o střešní trámy a bylo nutno ji povalit pomocí mechanizace. - Kostel stál na pětici pozemků; dva z nich (pozemkové parcely č. 508/1 a 508/5) jsou v soukromém vlastnictví (Jiří Dubský z Březence), další dva (pozemkové parcely č. 508/3 a 422/1) patří Správě a údržbě silnic Ústeckého kraje a pátý (pozemková parcela č. 510/2) patří městu Jirkov.

Zdroj: Martin Čechura: Zaniklé kostely Čech

WGS84 souřadnice objektu: 50.495005°N, 13.415702°E

Komentáře

Žádné komentáře