← kostel sv. Šimona a Judy (Česká Ves) kostel Narození sv. Jana Křtitele (Český Bukov) →
13748 kostel sv. Anny

Zaniklé (známka 600) zděné kostely

Druh stavby:
kostel
Církev:
katolická
Parcela:
pozemková parcela č. 78
Kód katastrálního území:
755664
Období devastace:
1945–1989
Důvod devastace:
hraniční pásmo
Postaveno:
1789 - 1791, vysvěcen 16.10.1791
Zbořeno:
červenec nebo srpen 1965
Poloha:
ve vsi, nad školou (dnes penzion)

Místo zbořeného kostela dnes připomíná kamenný památník s litinovým křížem a pamětní deskou. Až do konce minulého tisíciletí zde byly rozházené opracované kameny a otevřený vchod do krypty. - Kostel byl vystavěn na místě starší kaple stejného zasvěcení. Základní kámen nového kostela byl položen dne 23.6.1788 a nový kostel byl vysvěcen 16.10.1791. - Jednolodní, obdélný, loď 15,17 x 9,67 m, pětiboce uzavřený presbytář 7,66 (hloubka) x 7,06 m (šířka), s nízkou dřevěnou věží nad průčelím s jehlancovitou střechou vybíhající v hruškovitou báň. Orientovaný k severu, k presbytáři přistavěna původní sakristie na západní straně a nová (z roku 1850) na východní straně, nad presbytářem sanktusová věžička s cibulovitou střechou. Loď i presbytář byly plochostropé, zařízení z 18. století. Krytina kostela byla šindelová. Do lodi byl vestavěn hudební kůr, podrákosovaný, který spočíval na dvou zděných pilířích. Později byl kůr rozšířen a rozšířená část podepřena dvěma dřevěnými sloupy. – Po skončení 2. světové války a po odsunu německého obyvatelstva kostel přestal být soustavně využíván pro náboženské účely. Po roce 1948 se kostel ocitl v pohraničním pásmu, kam byl povolen vstup jen na propustky, které vydávalo OV VB. Drsné horské podmínky se začaly projevovat na samotné kostelní budově, která tak bez jakékoli údržby chátrala. Již na počátku roku 1952 se objevila myšlenka zrušit kostel a jeho inventář odvézt do sousedních Volar. Jako důvod se uváděl malý počet věřících a hlavně umístění kostela v zakázaném pásmu, kam neměl přístup každý občan. Dne 3.11.1952 se konalo ve Volarech úřední jednání, na kterém byl přítomen i kapitulní vikář Jan Buchta z Českých Budějovic, který projevil zájem o převzetí některých předmětů z Českých Žlebů do Volar. Jednalo se hlavně o zvony a varhany. V roce 1954 bylo rozhodnuto kostel ponechat církevním účelům, neboť se plánovalo dosídlení obce novým obyvatelstvem ze Slovenska. K uskutečnění tohoto záměru ale nedošlo. Dne 11.6.1954 byl pořízen úplný soupis inventáře kostela. V červenci roku 1954 zaměstnanci továrny na varhany z Krnova provedli demontáž starých varhan v kostele a použitelné díly odeslali do Krnova. Kostel a fara chátraly dál. Dne 8.6.1962 rada MNV České Žleby na své schůzi tuto záležitost projednávala. Upozornila pak odbor školství a kultury ONV Prachatice, že kostel je umístěn u zdejší ZDŠ, chátrá a není vyloučeno, že spadne a způsobí někomu zranění. Rada MNV rovněž žádá kostel zbourat, nebo přestavět na jiný účel. Protože přestavba nepřicházela v úvahu, v březnu roku 1964 se objevila myšlenka demolice. Jako důvod se udávalo, že budova farního úřadu a kostel mohou sloužit k úkrytu nežádoucích osob, a proto je v zájmu obranu státu přikročit k demolici budov. Dne 15.11.1964 se uskutečnila na děkanském úřadě ve Volarech schůzka okresního církevního tajemníka ONV Prachatice Josefa Dragouna s administrátorem děkanského úřadu ve Volarech P. Antoním Vobrem. Předmětem schůzky byla žádost vojenského útvaru 4425 v Prachaticích o demolici kostela v Českých Žlebech z důvodu obrany státu. Vojenský útvar 4425 požádal o povolení demolice kostela z důvodů bezpečnostních a pietních, neboť zahraniční turisté kostel fotografují a ilustrované časopisy v NSR snímky otiskují. Kostel je chráněn památkovým úřadem ve III. Skupině. Stav je havarijní, který nelze zachránit, fara je na tom ještě hůř. Demolice by byla velmi nákladná vzhledem k odlehlosti vsi. V důsledku provádění demolic na státní hranici může být kostel zahrnut do seznamu havarijních objektů a tak by nevznikly pro církev žádné náklady. Demolice by tak šla na účet státu. Správce farnosti P. Antonín Vobr souhlasil s demolicí, neboť nebylo jiné východisko. Státní památkový úřad v Praze a památkové středisko v Českých Budějovicích upustily od další ochrany kostela a daly souhlas k demolici. Za odbor školství a kultury ONV Prachatice okresní církevní tajemník Josef Dragoun v důsledku posudku stavebního odborníka a zástupce státního památkového úřadu dal k žádosti Vojenského útvaru 4425 v Prachaticích státní souhlas s demolicí, která bude provedena na účet státu. Dne 8.3.1965 vydal ONV – odbor výstavby Prachatice příkaz kapitulní konzistoři v Českých Budějovicích ke zboření stavby. Jako důvody bylo uvedeno následující: „objekty nebyly delší dobu udržovány, jsou v dezolátním stavu, k dalšímu užívání nezpůsobilé. Provedení oprav po stránce technické nelze zajistit bez větších finančních nákladů. Bylo by to nehospodárné a odporovalo by to veřejným zájmům. Je potřeba zabezpečit obranu státu.“ Postup demolice pak byl následující: do 20.4.1965 bylo rozhodnuto vystěhovat vnitřní použitelné zařízení a umístit dle dispozic konzistoře. Veškeré bourací práce mají být provedeny do 30.6.1965. Dne 20.7.1965 odbor výstavby ONV Prachatice oznámil písemně obvodnímu oddělení ministerstva vnitra ve Volarech, že demoliční práce v Českých Žlebech provede JZD Strunkovice bezplatně a po provedení demontáže krytiny, krovu a stropů bude moci takto získaný materiál použít. Pak došlo k vlastnímu zboření kostela, v srpnu 1965 už nestál. Dne 31.8.1965 byla na schůzi rady MNV ve Stožci upozorněno na nekvalitní provedení demolice kostela v Českých Žlebech. Bylo požadováno dokončení demolice, neboť současný stav ohrožuje příchod dětí do školy. To byla poslední fáze likvidace kostela; úklid trosek byl proveden v září 1965. - Kostel byl od roku 1958 prohlášen kulturní památkou, památková ochrana byla Ministerstvem kultury ČR formálně zrušena až dne 19.11.2012. - Pozemek, na němž kostel stál, patří církvi.

Zdroj: Martin Čechura: Zaniklé kostely Čech

WGS84 souřadnice objektu: 48.878039°N, 13.774078°E

Komentáře

Žádné komentáře