Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Zaniklé (známka 600) zděné kostely

Druh stavby:

kostel

Církev:

katolická

Parcela:

pozemková parcela č. 78

Kód katastrálního území:

755664

Období devastace:

1945–1989

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

(kaple), 23.6.1788 (základní kámen) - 16.10.1791 (vysvěcení)

Zbořeno:

někdy mezi 1. - 3.8.1965

Poloha:

ve vsi, nad školou (dnes penzion)

Místo zbořeného kostela dnes připomíná kamenný památník s litinovým křížem a pamětní deskou. Až do konce minulého tisíciletí zde byly rozházené opracované kameny a otevřený vchod do krypty. - Kostel byl vystavěn na místě starší kaple stejného zasvěcení. Základní kámen nového kostela byl položen dne 23.6.1788 a kostel byl vysvěcen dne 16.10.1791. - Kostel byl jednolodní, obdélný, loď 15,17 x 9,67 m, pětiboce uzavřený presbytář 7,66 (hloubka) x 7,06 m (šířka), s nízkou dřevěnou věží nad průčelím s jehlancovitou střechou vybíhající v hruškovitou báň. Kostel byl orientovaný k severu, k presbytáři byla přistavěna původní sakristie na západní straně a nová (z roku 1850) na východní straně, nad presbytářem byla sanktusová věžička s cibulovitou střechou. Loď i presbytář byly plochostropé. Krytina kostela byla šindelová. Zařízení pocházelo z 18. století. Do lodi byl vestavěn hudební kůr, podrákosovaný, který spočíval na dvou zděných pilířích. Později byl kůr rozšířen a rozšířená část podepřena dvěma dřevěnými sloupy. - Po skončení 2. světové války a po vyhnání německy mluvícího obyvatelstva kostel přestal být soustavně využíván pro náboženské účely. Po roce 1948 se kostel ocitl v pohraničním pásmu, kam byl povolen vstup jen na propustky, které vydávaly úřadovny Veřejné bezpečnosti. Drsné horské podmínky se začaly projevovat na samotné kostelní budově, která tak bez jakékoli údržby chátrala. Již na počátku roku 1952 se objevila myšlenka zrušit kostel a jeho inventář odvézt do sousedních Volar. Jako důvod se uváděl malý počet věřících a hlavně umístění kostela v pohraničním pásmu, kam neměl přístup každý občan. Dne 3.11.1952 se konalo ve Volarech úřední jednání, na kterém byl přítomen i kapitulní vikář Jan Buchta z Českých Budějovic, který projevil zájem o převzetí některých předmětů z Českých Žlebů do Volar. Jednalo se hlavně o zvony a varhany. V roce 1954 bylo rozhodnuto kostel ponechat církevním účelům, neboť se plánovalo dosídlení obce novým obyvatelstvem ze Slovenska. K uskutečnění tohoto záměru ale nedošlo. Dne 11.6.1954 byl pořízen úplný soupis inventáře kostela. V červenci roku 1954 zaměstnanci továrny na varhany z Krnova provedli demontáž starých varhan v kostele a použitelné díly odeslali do Krnova. Kostel a fara pak chátraly dál. Dne 8.6.1962 rada Místního národního výboru Stožec na své schůzi tuto situaci projednávala. Upozornila pak odbor školství a kultury Okresního národního výboru Prachatice, že kostel je umístěn vedle zdejší základní školy, chátrá a není vyloučeno, že spadne a způsobí někomu zranění. Rada Místního národního výboru rovněž požádala, aby byl kostel buď zbořen nebo přestavěn na jiný účel. V roce 1963 se v okresech Prachatice a Český Krumlov začala připravovat další vlna demolic opuštěných nemovitostí v pohraničních oblastech a jednotlivé místní národní výbory byly požádány o zaslání seznamu nemovitostí, které by mohly být do této vlny demolic zařazeny. Rada Místního národního výboru Stožec v odpověď na tuto výzvu dne 14.11.1963 poslala Okresnímu národnímu výboru Prachatice návrh na demolici kostela, fary a několika domů v Českých Žlebech. O zboření kostela požádal dne 27.5.1964 i vojenský útvar 4425 Prachatice s tím, že budova farního úřadu a kostel mohou sloužit k úkrytu nežádoucích osob, a proto je v zájmu obrany státu přikročit k demolici obou budov. Dne 15.10.1964 se uskutečnila na děkanském úřadě ve Volarech schůzka okresního církevního tajemníka v Prachaticích Josefa Dragouna s administrátorem děkanského úřadu ve Volarech P. Antonínem Vobrem ohledně demolice kostela a fary v Českých Žlebech. Církevní tajemník argumentoval zájmy obrany státu a také tím, že zahraniční turisté si kostel fotografují a ilustrované časopisy v tehdejším Západním Německu pak snímky otiskují, což nedělá zdejšímu režimu dobrou vizitku. Uváděl, že kostel je sice prohlášen kulturní památkou III. kategorie, ale že jeho stav je natolik havarijní, že jej již nelze zachránit (což nebyla pravda) a že fara je na tom ještě hůř. Uváděl také, že demolice by pro církev byla velmi nákladná vzhledem k odlehlosti vsi, ale že v rámci právě probíhajících demolic opuštěných nemovitostí v pohraničí mohou být kostel s farou zahrnuty do seznamu objektů v havarijním stavu a jejich demolice by pak byla provedena na náklady státu. P. Antonín Vobr nakonec souhlasil s plánovanou demolicí obou budov, neboť neviděl jiné východisko. Státní památkový úřad v Praze a památkové středisko v Českých Budějovicích následně upustily od další ochrany kostela a daly souhlas k demolici; jak se později ukázalo, nepostupovaly formálně správně a kostel proto zůstal i nadále kulturní památkou. Za odbor školství a kultury Okresního národního výboru Prachatice dal okresní církevní tajemník Josef Dragoun na základě posudku stavebního odborníka a stanoviska zástupce státního památkového úřadu souhlas s demolicí, která bude provedena na účet státu. Dne 8.3.1965 vydal odbor výstavby Okresního národního výboru Prachatice na kostel a faru demoliční výměr; jako důvody bylo uvedeno následující: „1. Uvedené objekty nebyly delší dobu udržovány, jsou toho času v desolátním stavu a k dalšímu užívání nezpůsobilé, 2. provedení oprav předmětných objektů po stránce technické nelze zajistit bez vynaložení zvláštních větších finančních nákladů, což by bylo nehospodárné a odporovalo by veřejným zájmům. 3. potřeby zabezpečení obrany státu.“ Postup demolice pak měl být následující: do 20.4.1965 mělo být vystěhováno vnitřní použitelné zařízení a umístěno dle dispozic konzistoře. Veškeré bourací práce měly být provedeny do 30.6.1965. Zajímavě situaci popsali ve společném dopisu adresovaném soudruhu Veverkovi, předsedovi Místního národního výboru ve Stožci, vedoucí odboru školství a kultury Okresního národního výboru v Prachaticích Adolf Souček a okresní církevní tajemník Josef Dragoun: "Na Vaši připomínku z konzultací s funkcionáři MěNV a MNV na ONV dne 24. února 1965 stran demolice kostela s farní budovou v osadě Českých Žlebech podáváme Vám zprávu, že odbor pro výstavbu ONV již vydal demoliční příkaz a v důsledku toho dojde v nejkratším čase k provedení demolice. Kapitulní konzistoř v Českých Budějovicích nemůže dávat souhlas k demolici neboť zastupuje církev a ta nemůže nic ničit. Vzala pouze na vědomí, že bude provedena demolice z důvodů "Obrany státu"." - Záležitost se ale protáhla; dne 20.7.1965 odbor výstavby Okresního národního výboru Prachatice informoval písemně obvodní oddělení Veřejné bezpečnosti ve Volarech, že odstranění krovu a střechy kostela v Českých Žlebech provede Jednotné zemědělské družstvo Strunkovice nad Blanicí, které bude moci po provedení demontáže krytiny, krovu a stropů takto získaný materiál použít pro své potřeby. Dne 31.7.1965 pak objednal odbor výstavby Okresního národního výboru Prachatice u Okresního stavebního podniku Prachatice demolici zdiva kostela. Pak už akce proběhla bleskově; již dne 4.8.1965 bylo reportováno, že kostel je "téměř zbořen, pouze část zdi směrem ke škole dosud stojí". Dne 31.8.1965 bylo na schůzi Rady Místního národního výboru Stožec upozorněno na nedokončenou demolici kostela a bylo požadováno její dokončení, "neboť současný stav ohrožuje příchod dětí do školy". V září 1965 tak byla dobourána i zbývající část zdiva presbytáře kostela. - Za demolici zdiva kostela (obestavěný prostor 1.913 krychlových metrů, objem vlastního zdiva 475 krychlových metrů, s přehrnutím zeminou na ploše cca 350 čtverečních metrů) zaplatil Okresní národní výbor Prachatice 32.533,- Kčs, včetně předchozí demontáže krovu a střechy (11.543,- Kčs) stála demolice kostela celkem 44.076,- Kčs. - Kostel byl od roku 1958 prohlášen kulturní památkou, památková ochrana byla Ministerstvem kultury ČR formálně zrušena až dne 19.11.2012. - Pozemek, na němž kostel stál, patří církvi.

Zdroj: Martin Čechura: Zaniklé kostely Čech

WGS84 souřadnice objektu: 48.878039°N, 13.774078°E