← kostel Narození sv. Jana Křtitele (Dolní Kralovice) kostel Nanebevzetí Panny Marie (Dolní Radouň) →
13867 kostel Čtrnácti sv. pomocníků

Zaniklé (známka 600) zděné kostely

Druh stavby:
kostel
Církev:
katolická
Parcela:
pozemková parcela č. 1590/9
Kód katastrálního území:
708453
Období devastace:
1945–1989
Důvod devastace:
jiný
Postaveno:
vysvěcen 9.9.1712
Zbořeno:
26.1.1973 v 10:00
Poloha:
uprostřed náměstí v Dolním Nýrsku

se sanktusníkem

Filiální kostel s věžičkou stával zhruba na místě dnešních laviček u autobusové zastávky. Vysvěcen byl 9.9.1712. Náklady na stavbu kostela nesli nýrští měšťané. Podle tradice měli konat sbírku po světě. Dva z těchto prosebníků se prý nevrátili, snad byli přepadeni. Zasvěcení 14 svatým pomocníkům bylo poměrně rozšířeno v Bavorsku a mělo být ochranou proti nemocem, zejména moru, jehož tehdy aktuálně poslední epidemie skončila roku 1711. - Barokní stavba vznikla na náklady majitele tehdejšího panství, Diviše Koce z Dobrše. Autorem návrhu na stavbu byl klatovský stavitel italského původu Markus Antonius Gilmetti. - Kostel byl opačně orientovaný (presbytářem k západu), zděný z lomového kamene. Jednolodní, obdélný, s nižším, pravoúhle zakončeným presbytářem. Presbytář byl osvětlen dvěma páry půlkruhově zaklenutých oken. Loď byla členěna štukovými lizénami vybíhajícími z profilovaných patek, v horní části probíhala jednoduše profilovaná římsa. Střecha valbová se sanktusovou věžičkou, vpředu s dvoupatrovým štítem v hlavním východním průčelí. Toto průčelí mělo uprostřed polokruhové okno a po stranách po výklenku; podélné stěny měly každá po čtyřech nahoře polokruhem zakončených oknech. Loď sklenuta valenou klenbou s lunetovými pásy. Nad římsu vystupoval barokní štít s trojúhelníkovým frontonem a drobnými kuželkami po stranách, a za ním se nacházela sanktusová věžička otevřená půlkruhovými arkádami. Ve východní části byla zděná kruchta, podklenutá širokým segmentovým obloukem. Boční stěny členily hluboké oltářní niky. Uvnitř kostela byly tři barokní oltáře z 18. století (interiér byl zmenšenou kopií interiéru dominikánského kostela v Klatovech). - Roku 1867 shořela střecha kostela. Požár vypukl dne 1. září v 9 hodin večer mezi čp. 88 a 87 a tyto domy včetně čp. 86 shořely. Zvony byly tehdy spuštěny pomocí lan, byly však požárem velmi poškozeny. Zničeny byly i věžní hodiny. Novou střechu získal kostel až v roce 1872, předtím byl provizorně zakryt prkny. Toho roku (dne 20. února) si obec stěžovala na patronátním úřadu v Bystřici, neboť obyvatelstvo dolní části shledalo „že žádný důvod neospravedlňuje takovýto postup úřadu (zřejmě liknavý), když křesťané nemohou být zvonem svoláváni k modlitbě a zvony nemohou zaznít ani v případě požáru...“ Do věci se vložil i tehdejší okresní hejtman, a tak na podzim roku 1872 byla opravena věž kostela a do ní vsazeny zvony nové, na jejichž odlití se použil materiál ze zvonů původních, zničených požárem. Slavnostně posvěceny byly dne 20. října jmény Barbara a Walburga. Roku 1901 věnovaly zbožné ženy z Nýrska kostelu sochu Panny Marie Lurdské. Dosavadní umělecky zdařilá socha Panny Marie, která byla do té doby uprostřed hlavního oltáře 14 sv. pomocníků, byla postavena na jeden z bočních oltářů a hodnotný hlavní oltář byl napříště ozdoben novou soškou. Na svátek sv. Petra a Pavla byla tato soška slavnostně nesena procesím z farního kostela sv. Tomáše. Pražský památkový úřad záležitost kritizoval (pro pochybnou uměleckou hodnotu sošky) a sochy byly vráceny do původního stavu. Roku 1931 prošel kostel větší opravou, věžička byla opatřena novou plechovou střechou. Při té příležitosti byla vyňata krabička s pamětními písemnostmi, která sem byla uložena roku 1872, písemnosti byly přepsány na stroji a byl sem vložen nový pamětní list s přílohami v měděné schránce. „Kdopak jej bude jednou číst?“, poznamenal si tehdejší kronikář Josef Blau. Varhany (podle informace MUDr. Tomáše Horáka): Ke zdejším varhanám byl roku 1759 přistavěn pedál. Nový pneumatický nástroj postavil roku 1907 českobudějovický František Šurát. Tyto varhany byly při zboření kostela v roku 1973 přeneseny do Strašína. - Již v roce 1962 se ve věci demolice obrátil MěNV Nýrsko na odbor školství a kultury Okresního národního výboru (ONV) v Klatovech, který vydal své kladné stanovisko dne 11. dubna téhož roku. V červenci pak záležitost posoudilo Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Plzni, které ve svém posudku uvedlo: „Kostel 14 sv. pomocníků v Nýrsku na náměstí je barokní objekt z počátku 18. století, vysvěcený roku 1712. Je památkou dle zákona 22/1958 Sb. a v poměrně dobrém stavebním stavu. Pokud bude mít MěstNV závažné důvody k jeho zbourání, musí požádat ministerstvo školství a kultury o sejmutí památkové ochrany. V tomto smyslu jsme již MěstNV při své návštěvě uvědomili. V případě demolice bylo by nutno rozhodnout o převezení mobiliáře, mezi kterým je gotická Pieta, barokní oltáře z počátku 18. stol. a lustr.“ Krajský národní výbor (KNV) v Plzni o postoji památkářů informoval téměř o rok později (v květnu 1963) zdejší MěNV s tím, že demolice kostela bude povolena, jakmile bude opraven druhý kostel v Nýrsku. Představitelé MěNV se vzápětí obrátili opět na odbor školství a kultury ONV v Klatovech s dotazem, jak mají ve věci sejmutí památkové ochrany postupovat a jak zajistit finanční prostředky na opravu kostela sv. Tomáše. Dne 16.8.1963 adresoval zdejšímu MěNV dopis referent odboru školství a kultury KNV v Plzni Jaroslav Wiendl, kde slovo od slova napsal znění žádosti, jež měla být městem adresována ministerstvu kultury. Její znění pro zajímavost uvádíme: „Rada městského národního výboru v Nýrsku žádá o sejmutí památkové ochrany nad řím. katol. kostelem 14 sv. pomocníků na náměstí v Nýrsku. Hodláme provést demolici tohoto kostela. Nutí nás k tomu důvody veřejného zájmu, neboť kostel je v desolátním stavu, ohrožuje bezpečnost občanů, narušuje dopravu a ruší estetický vzhled náměstí. Městský národní výbor plánuje na tomto místě zřízení parku. Kostel se nepoužívá k bohoslužebným účelům již od roku 1945. Duchovní správa řím. katol. církve neprojevuje o něj zájem, využívá zachovalého farního kostela v místě, který bude v nejbližší době opravován. Náklady na opravu kostela 14. sv. pomocníků, jehož demolici navrhujeme, by byly neúměrně vysoké a perspektivně nehospodárné. Podle vyjádření odboru školství a kultury KNV se s opravou uvedeného kostela ani perspektivně nepočítá...“ Stojí za povšimnutí, že kostel se během jednoho roku octl z dobrého stavebního stavu ve stavu dezolátním, ohrožujícím občany. Není snad třeba dodávat, že v identickém znění byla ministerstvu kultury také žádost odeslána. Od památkové ochrany bylo upuštěno až 20.9.1966. V dalších letech kostel zůstával na svém místě, což možná vzbudilo jistou naději zdejšího duchovního správce, který se na MěNV obrátil dopisem z 9.1.1969 se žádostí o souhlas s provedením oprav na dolejším kostele. Dne 25. února obdržel tuto odpověď: „Vzhledem k tomu, že v současné době projednávají otázku opravy uvedeného kostela nadřízené orgány, žádáme o laskavé posečkání do doby, nežli bude tato záležitost vyřešena.“ Na to farář odpověděl obratem dne 27. února: „Váš přípis mne překvapil tak, že nevím, jak si mám vysvětlit Vaše jednání. Jestliže bylo mezi jinými s Vámi dohodnuto, že dolní kostel na náměstí bude letos opraven a již byl přislíben státní příspěvek na tuto opravu a nějaký materiál je už připraven, jiný objednán, i pracovní síly zjednány, pak žádané povolení bylo pouhou formalitou... Biskupská konsistoř v Českých Budějovicích k opravě vybízí. Proto znovu žádám o laskavý souhlas k této opravě.“ Odpověď MěNV se bohužel nezachovala, avšak 19.3.1969 adresovali jeho představitelé další dopis na ministerstvo kultury, z něhož je zřejmé, že bylo již připravováno nové architektonické řešení náměstí, změna územního plánu a s kostelem se zřejmě z „estetických“ důvodů (viz výše) nepočítalo. Kostel vydržel na náměstí ještě čtyři roky do vlastní demolice dne 26.1.1973. - Kostel stál na dvojici pozemků; oba (pozemkové parcely č. 1590/9 a 1590/2) patří městu Nýrsko.

Zdroj: farnost.nyrsko.cz

WGS84 souřadnice objektu: 49.293694°N, 13.143601°E

Komentáře

Žádné komentáře