evangelický Kristův kostel (Střekov) →
13916 kostel Nejsvětější Trojice

Zaniklé (známka 600) zděné kostely

Druh stavby:
kostel
Církev:
katolická
Parcela:
stavební parcela č. 136
Kód katastrálního území:
756687
Období devastace:
1945–1989
Důvod devastace:
jiný
Postaveno:
1780, zvětšen 1786, opraven 1909
Zbořeno:
6.8.1965
Poloha:
v městysi

Jednolodní, obdélný, s představěnou věží se čtyřbokou jehlancovou střechou v západním průčelí. Ve věži visely tři zvony. Loď 17,65 x 9 m, odsazený pravoúhle ukončený presbytář 6,4 (šířka) x 6,3 m (hloubka). K presbytáři byly symetricky přistavěny dvě sakristie. Loď i věž kryty šindelem; loď i presbytář plochostropé. Fasáda byla členěna jednoduchými lizénovými rámy, nároží byla zaoblena. Stěny byly prolomeny obdélnými, půlkruhově zaklenutými okny; v západní části osvětlovala drobná oválná okénka dřevěnou kruchtu. Nad východní částí valbové střechy vystupovala drobná sanktusová věžička. Většina mobiliáře pocházela z konce 18. a začátku 19. století. - Již v roce 1768 požádali obyvatelé Strážného, Cazova, Silnice, Hliniště a Adlerovy Huti vrchnost o zřízení kaple, protože cesta do Horní Vltavice byla zvláště v zimě poměrně nebezpečná - sedlo nad Žlíbky má více než tisíc metrů nad mořem. Tehdejší farář Matěj Stainko však stavbě zabránil. Proto byl první svatostánek, a rovnou hned kostel, vystavěn a následně vysvěcen kardinálem Leopoldem Ernstem Grafem až v roce 1780, a to v rámci josefinské církevní reformy. Přestože kostely, jejichž stavbu financovala Náboženská matice, byly většinou stavby jednoduché, s malou dřevěnou věžičkou, zdejší byl postaven hned jako prostorná budova, s kamennou věží, neboť na jeho výstavbu přispěl velkým obnosem důchodní vimperského panství Fuka a prosadil tak u knížete za prvofaráře svého synovce Karla Fuku. Ten se později stal kanovníkem pražské metropolitní kapituly a před svou smrtí bohatě obdaroval svoji první farnost ve Strážném. Již po šesti letech, v roce 1786, byl po zásahu bleskem kostel v rámci opravy rozšířen a získal podobu jednolodního chrámu s pravoúhlým presbytářem, dvěma bočními kaplemi a věží v západním průčelí. Varhany získal z klášterního kostela ve Zlaté Koruně. Interiér kostela měl rákosové stropy a střechy byly kryty šindelem. Věž po požáru dostala jednoduchou jehlancovou střechu. Původní oltář byl namalovaný na zdi a v roce 1838 sem Ignác a Jan Schramlovi z Volar zhotovili barokní sloupový oltář s obrazem, jenž daroval pasovský biskup. O půl století později oltář renovoval L. Schönbaur z Českého Krumlova. I další obrazy darovalo pasovské biskupství, mimo jiné zde visel obraz sv. Jana Nepomuckého se signaturou A.W.M.A.W. 1781 a později portrét prvního faráře Fuky. Další a vlastně již poslední větší opravy se kostel dočkal v roce 1909. Zvonice byla roku 1792 osazena trojicí zvonů. Čtvrtý visel v sanktusníčku. Některé byly poškozeny, jiné přelity. Před první světovou válkou zde byly čtyři zvony, z nichž nejstarší nesl letopočet 1823 a až na jeden, který odlil pražský zvonař Karel Bellmann, byl dílem zvonařské rodiny Pernerů. Meziválečné zvony pak pocházely od chomutovského zvonaře Richarda Herolda. Během druhé světové války nebyl kostel příliš udržován a poměrně chátral. V závěru 2. světové války se ve dnech 27.4. - 5.5.1945 strhl boj o městys mezi americkou a německou armádou, při němž byl mírně poškozen i kostel. Po skončení války byly způsobené škody odhadnuty na 12.800,- Kčs a byly poměrně rychle opraveny. Po vyhnání německých obyvatel městyse v roce 1946 a zejména po komunistickém puči v roce 1948 začal kostel rychle pustnout. Stav interiéru kostela v roce 1964 popisuje Oto Kaskoun v knize Toulky Šumavou: "Portálem v kostelní věži stanul jsem za chrámovými lavicemi: interiér vytlučen. U oltářní poničené mřížky lidské fekálie. Nad zpustlým oltářem trčel rám oltářního obrazu. Jeho plátno bylo probodáno, rozřezáno a jen dva zplihlé cáry visely z jeho horního okraje. Každý zpodobňoval hlavu anděla. Vyřízl jsem je a jsou to dnes jediné zbytky tohoto plátna. Pak jsem zasedl do poslední lavice k tichému zamyšlení. Mezitím přišla dívka a mladík. Pokřižovali se a chvíli na kolenou setrvali v modlitbě. Pak se na mě mladík obrátil s bodrým bavorským pozdravem: Grüs Gott, schrecklich, nicht wahr? (Pozdrav Bůh, hrozné co?) Před kostelem jsme se dali do hovoru. Šlo o snoubence, kteří jako malé děti šli se svými rodiči a prarodiči do odsunu. Před svatbou projevili prarodiče přání, aby navštívili rodnou ves a poprosili v chrámu Páně jeho matku o požehnání". - Fotografie kostela a zpustlého hřbitova se objevily i v bavorském tisku a vedení obce proto požádalo, aby byl kostel zbořen. O zboření kostela požádal dne 27.5.1964 i vojenský útvar 4425 Prachatice s tím, že kostel může sloužit k úkrytu nežádoucích osob, a proto je v zájmu obrany státu přikročit k jeho demolici. Dne 8.3.1965 vydal odbor výstavby Okresního národního výboru Prachatice na kostel demoliční výměr; stavba měla být odstraněna do dne 30.6.1965. Následně se souhlasem krajského hygienika došlo k exhumaci a přemístění hrobů a také k odstranění náhrobků na přilehlém hřbitově. Nicméně teprve v červenci 1965 začali dělníci z Horní Vltavice provádět demontáž střechy a krovu kostela. Dne 31.7.1965 objednal odbor výstavby Okresního národního výboru Prachatice u Okresního stavebního podniku Prachatice demolici kostela. Pak už akce proběhla bleskově; ve dnech 4. - 5.8.1965 navrtali pracovníci Okresního stavebního podniku Prachatice zdivo kostela pro umístění náloží a dne 6.8.1965 bylo zdivo kostela odstřeleno. Při odstřelu kostela byla poškozena i budova školy, která se nacházela v bývalém hotelu Paulik. - Za demolici zdiva kostela (obestavěný prostor 2.112 krychlových metrů, objem vlastního zdiva 561 krychlových metrů, odvoz suti do vzdálenosti cca 600 m) zaplatil Okresní národní výbor Prachatice 48.365,- Kčs, včetně předchozí demontáže krovu a střechy (9.746,- Kčs) stála demolice kostela celkem 58.111,- Kčs. - Na místě zadní části kostela byla později postavena nová budova školy. - Památková ochrana kostela byla formálně zrušena až dne 19.11.2012. - Kostel stál na trojici pozemků; všechny tři pozemky (stavební parcela č. 136 a pozemkové parcely č. 40/2 a 528/1) patří městysi Strážný.

Zdroj: Jaroslav Pulkrábek - časopis sv. Jan Prachatický č. 1/2013

WGS84 souřadnice objektu: 48.908849°N, 13.720706°E

Komentáře

  • Vladimíra Fridrichová Kunešová napsal 21.01.2014 17:26

    V srpnu a září bude v Netolicích v muzeu výstava Zaniklé kostely Šumavy. Přijměte pozvání od autorky obrazů.

  • Miroslav Vrabec napsal 14.03.2016 17:18

    Obdobně jako další kolega se nemohu dopracovat k trvalému vložení obrázků. Po přidání obrázku se objeví na levém panelu, ale po znovu otevření stránky není vložený. V čem dělám chybu?

  • Michal Valenčík napsal 15.03.2016 06:20

    Dobrý den, chybu neděláte, stránky jsou naprogramované tak, že se obrázky definitivně zařadí po schválení administrátorem. Aby tam někdo nevkládal nesmysly. Teď už se objevují, moc za ně děkuji.