← bývalý kostel sv. Bartoloměje (Chyše) kostel Narození Panny Marie (Jabloneček) →
14042 kostel Povýšení sv. Kříže

Novostavby (známka 10, známka původního objektu: 601) zděné kostely

Druh stavby:
kostel
Církev:
katolická
Parcela:
pozemková parcela č. 60/3
Kód katastrálního území:
654876
Období devastace:
1945–1989
Důvod devastace:
válečné události
Postaveno:
1776, věž dostavěna poč. 20. století, nový 1993 - 4.5.1996
Zbořeno:
1948
Poloha:
ve vsi

První písemné doklady o duchovní správě v Chuchelné jsou z roku 1727. Tehdejší vlastník panství - zemský hejtman hrabě František Bernard Uchnovský - oznámil dopisem ze dne 5.5.1727 biskupské konsistoři v Olomouci, že vzhledem ke svému věku (měl tehdy přes 60 let), slábnoucímu zdraví a vzdálenému farnímu kostelu v Křenovicích prosí o možnost zřízení kaple v zámku v Chuchelné a instalování zámeckého kaplana pro sloužení každodenních mší pro svou rodinu a služebnictvo. Současně ujistil o respektování všech podmínek, které konsistoř v souvislosti s touto prosbou vznese. Na tento podnět reagovala konsistoř vysláním hlučínského děkana Jana Libora Mainky na osobní návštěvu do Chuchelné za asistence faráře v Dolním Benešově P. Jana Federa a faráře v Křenovicích P. Christofora Kamiena a po zjištění situace a doporučení výše zmíněných se rozhodla kladně. Dekretem biskupské kurie ze dne 14.6.1727, daným v Kroměříži, uděluje olomoucký biskup Wolfgang hrabě Schrattenbach povolení zřídit a užívat kapli v zámku. Povolení platilo na 7 let. V roce 1734 bylo potvrzeno a rozšířeno i pro zámecké hosty. Opětovně bylo prolongováno v letech 1742, 1757, 1764 (rozšířena platnost i pro zámecké úřednictvo) a 1770. V roce 1775, z iniciativy a za příslibu garance zajištění výstavby hrabětem Lichnovským, udílí dne 30.11.1775 olomoucký biskup Maxmilián hrabě Hamilton povolení ku stavbě nové zámecké kaple. Již v roce 1776 byla kaple Povýšení sv. Kříže vysvěcena křenovickým farářem P. Janem Ignácem Kollerem. Stará, již neužívaná kaple, byla v roce 1778 stržena a rozebrána. Nová kaple u zámku byla zděná, klenutá a kromě hlavního oltáře (Spasitel na kříži), v podobě zdařilé sochařské práce, měla dva boční oltáře - sv. Jana Nepomuckého a sv. Peregrina (druhý se od roku 1821 nepoužíval, neboť neměl portatile). Na zdech kaple bylo 14 malých obrazů křížové cesty, dále kazatelna a na kůru malé varhany. V roce 1859 nechal majitel panství Karel kníže Lichnovský celou kapli opravit a zrenovovat, zároveň byla kaple opatřena věžičkou v novogotickém stylu s malým zvonem. V roce 1888 byla kaple nově vydlážděna. Počátkem 20. století byla ke kapli přistavěna věž (částečně představená před čelem lodi). V roce 1921 byla v Chuchelné zřízena samostatná farnost, protože se dosavadní farní kostel v dnešních Krzanowicích ocitl po připojení Hlučínska k ČSR za státními hranicemi. Dosavadní zámecká kaple byla povýšena na farní kostel Povýšení sv. Kříže. Vzniklo tak nové beneficium, které bylo úředně vyhlášeno dne 1.7.1921 v Acta Curiae Oloumcensis. Farní kostel byl konsekrován dne 27.6.1921, přičemž právo k obsazení nově vzniknuvší fary si ponechal arcibiskup olomoucký. Na stavbu fary složili farníci v Chuchelné 100 000 Kč, kníže Lichnovský 50 000 Kč. Dne 3.9.1921 bylo v Chuchelné biřmování samotným arcibiskupem olomouckým Antonínem Cyrilem Stojanem a příštího dne byla v Chuchelné slavná mše svatá pod širým nebem a posvěcen nový kříž a hřbitov arcibiskupem včetně svatého požehnání. Zřizovací listina římskokatolické fary v Chuchelné je až ze dne 25.3.1935. - Při náletu na Velký pátek dne 30.3.1945 byl kostel silně poškozen; byla zničena věž a z lodi zůstalo jen obvodové zdivo z větší části do původní výše. Válečné škody na farním kostele byly vyčísleny na 107.400 Kčs, na faře a hospodářských budovách příslušejících k faře v Chuchelné (chlév, kůlny, studna, stodola a ploty) byla vyčíslena válečná škoda na 52.110 Kčs, přičemž vlastní fara nebyla těžce poškozena. Od konce 2. světové války se k bohoslužbám užívala kaple knížat rodiny Lichnovských s hrobkou - tzv. mausoleum Lichnovských. Již v období po skončení 2. světové války byly sesbírány prostředky na stavbu nového kostela a poškozené zdivo původního kostela bylo roku 1948 zbořeno. Poté už ale nebylo možno novostavbu kostela realizovat. Myšlenka obnovy kostela se znovu objevila v roce 1968, kdy se začaly organizovat sbírky, vznikl projekt a dne 26.6.1969 byl na místě původní stavby byl vysvěcen základní kámen pro stavbu nového kostela. Slavnostní mši tehdy celebroval olomoucký biskup Josef Vrána za přítomnosti mnoha kněží z okolí, včetně organizátora, místního kněze P. Josefa Koneczného a věřících z obce i okolí. S nástupem tzv. normalizace ale celá věc usnula na dvacet let. Pádem komunismu koncem roku 1989 došlo okamžitě k oživení myšlenky stavby chrámu. Řídící výbor nechal základní kámen opětovně vysvětit, tentokráte dne 22.4.1990 na Velehradě u příležitosti návštěvy papeže Jana Pavla II. v tehdejším Československu. A pak již práce pokračovaly svým standardním tempem: stavební povolení farnost získala v dubnu 1993 a ihned s ním se začalo stavět podle architektonického návrhu Ing. Jana Kromra z Kobeřic a návrhu interiérového řešení Ing. arch. Josefa Bartáka z Hlučína. Stavba, která vznikla, svým slohem zapadá do okolního prostředí zarámovaného nedalekým mauzoleem, rybníkem a zámeckou zdí s parkem. Finančně se na stavbě podíleli nejenom domácí farníci, ale i věřící z okolních vesnic a ze sousedního Polska a též z Německa. První mši svatou sloužil a slavnostní vysvěcení chrámu Povýšení svatého Kříže uskutečnil olomoucký arcibiskup Jan Graubner dne 4.5.1996. Mše se zúčastnilo několik tisíc věřících, včetně rodáků žijících v Německu a lidí z příhraničních obcí Polska. - Pozemek s kostelem patří církvi.

Zdroj: www.chuchelna.com

WGS84 souřadnice objektu: 49.987471°N, 18.118182°E

Komentáře

Žádné komentáře