Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Zaniklé (známka 600) zděné velké kaple

Druh stavby:

kaple

Církev:

katolická

Parcela:

pozemková parcela č. 141

Kód katastrálního území:

688398

Období devastace:

1945–1989

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

6.4.1766 - 20.6.1773, obnovena 1923

Zbořeno:

1973

Poloha:

ve vsi

se sanktusníkem

Velká mešní kaple se sanktusníkem; stála v parčíku na návsi severně od hlavní silnice. - Kaple byla obdélná, s půlkruhově zakončeným presbytářem a boční sakristií. Boční stěny i se sakristií měly lizénové rámce a půlkruhově zakončená okna v kamenném ostění. Průčelí se zaoblenými rohy, pilastry, trojhranným křídlatým štítem a portálem s rovným překladem datovaným 1767. Průčelí bylo architektonicky doplněno o dvojici postranních edikul. Na levé straně byl umístěn epitaf s pamětní deskou padlým v 1. světové válce, který byl slavnostně odhalen dne 10.6.1923. Napravo stála socha sv. Antonína Paduánského v bohatě řaseném rouchu a s dítětem na levé ruce. Na sedlové střeše nad závěrem byla umístěna polygonální dřevěná zvonice s cibulí. - Kaple byla postavena v letech 1766 - 1773 na místě kostela, připomínaného v roce 1384 v seznamu ústeckého děkanátu. Impulsem pro stavbu kaple byl dlouho se vlekoucí spor obce s děčínskými radními o dodržování starých udělených výsad, který skončil uvězněním rychtáře a obecních radních v děčínské šatlavě. Místní obyvatelé žádali ve svých modlitbách o pomoc svatého Antonína Paduánského, který proslul zejména obratností svého jazyka, a když byli uvěznění po třech měsících propuštěni, rozhodla obec o postavení zděné kaple na návsi, zasvěcené z vděčnosti právě tomuto patronu. V roce 1763 bylo administrátorem z kostela ve Velkém Chvojně poskytnuto 100 zlatých a dne 6.4.1766 bylo započato se stavbou. Kaple byla vysvěcena dne 20.6.1773 vikářem skorotické farnosti, za účasti administrátora ústecké diecéze a kaplana z kostela ve Velkém Chvojně, který také pronesl první kázání. – Stavbou kaple byl pověřen zednický mistr p. Christian Güttlet z Nakléřova a polírem byl místní Josef Lehmann. Dřevěný krov zhotovil Johann Hierschig z Malého Chvojna včetně doškové krytiny. Pokrytí věžičky kaple zinkovým plechem a báně plechem měděným provedl pokrývač Johann Georg Bernard. Na vnitřním vybavení kaple se podíleli převážně místní obyvatelé. Hlavní oltář s vyobrazením sv. Antonína od ústeckého malíře M. Schustera zaplatili polír Josef Lehmann a krejčí Josef Ritschel Lehmann z čp. 21, velký nástěnný krucifix nechal zhotovit Bernard Georg Wolf z čp. 28. Tkadlec Josef Ritschel věnoval stropní cínovou lampu a jeho manželka Zuzana dva oltářní svícny. Další dva menší cínové svícny věnovala kapli Anna Köhlerová z čp. 33 a Franz Schicke konvičky na mešní víno. Sošky Panny Marie a svatého Josefa včetně obrazu Panny Marie Bohosudovské byly pořízeny v roce 1768. Náklady na stavbu a vybavení dosáhly 856 zlatých. Z příspěvků farníků byla v průběhu let přistavěna boční sakristie. V roce 1779 děčínský purkmistr nechal zasklít střed oltáře a pozlatit obvodový rám, jílovský truhlář zhotovil dřevěnou zpovědnici a umělecký řemeslník Johann Jakob Weigelt, se svými třemi syny, „oštafíroval“ hlavní oltář a interiér vyzdobil malbami sv. Antonína a Panny Marie na stropě a sv. Kryštofa na boční stěně. Dne 24.8.1784 koupil rychtář Plaschke od varhaníka v Ústí za 13 zlatých starý pozitiv pro kapli. Ten byl krátce na to vystřídán o něco větším pozitivem, jenž byl dne 12.6.1786 zakoupen za 80 zlatých u litoměřického varhanáře Rusche. Malý nástroj byl všeobecně hodnocen jakožto krásný a byl pořízen jako jedna z posledních součástí mobiliáře. V roce 1796 jej prohlédl varhanář Anton Rusch a oprava v roce 1836 (nepochybně mistrem Kellerem z nedalekého Libouchce) stála 30 zlatých a 30 krejcarů. Cenný barokní pozitiv zanikl spolu s kaplí. První velký zvon byl v roce 1783 pořízen až z Prahy ke cti svatých Jana a Pavla, patronů proti bouřce. V roce 18012 byly do kaple osazeny věžní hodiny. Pan Anton Franz Kirschner, majitel pivovaru a představený obce ve svých pamětech vzpomíná, že v kapli zasvěcené sv. Antonínu, ochránci obce, se vždy 13. června, v den narození sv. Antonína, slavila tzv. „kostelní slavnost“. Uvádí, že velký zvon, který byl odvezen během 1. světové války, nechal představený obce Josef Billey v roce 1930 vyrobit a znovu osadit. Bohužel i tento nový zvon v roce 1943 padl za oběť ve 2. světové válce. - Po českém osídlení obce v roce 1945 sloužila kaple stále svému účelu. Konaly se zde svatby i pohřby, jak dokládají staré fotografie. Kaple ale začala postupně chátrat. Přesto, že byla památkově chráněná, nebyly vynaloženy žádné prostředky na její udržování a záchranu. V 70. letech přestala být využívána k církevním účelům, protože ubývalo věřících. Nakonec zůstaly dveře kaple otevřeny a tak byla zkáza dokonána. Dne 1.6.1971 vydal Okresní národní výbor v Ústí nad Labem na kapli demoliční výměr. V něm se jako důvod demolice uvádí: „část kaple již spadla, stěny jsou potrhány, střecha je v dezolátním stavu, strop promočen, báň kapličky je shnilá…..“ Bourací práce byly zahájeny v roce 1973 a na podzim nebylo po této dominantě obce ani památky. - Kaple stála na dvojici pozemků; jeden (pozemková parcela č. 141) patří obci Velké Chvojno, druhý (pozemková parcela č. 283/2) patří Správě a údržbě silnic Ústeckého kraje.

Zdroj: Petr Mikula: Chvojensko

WGS84 souřadnice objektu: 50.723183°N, 14.05473°E