14065 kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova

Zaniklé (známka 600) zděné velké kaple

Druh stavby:
zámecká kaple
Církev:
katolická
Parcela:
pozemková parcela č. 4
Kód katastrálního území:
778681
Období devastace:
1945–1989
Důvod devastace:
jiný
Postaveno:
1892 - 18.3.1893 (posvěcení)
Zbořeno:
březen 1966
Poloha:
ve V části zámeckého parku

s věží

Jednolodní pozdně klasicistní stavba s neorománskými prvky. - Druhá vnučka zakladatele Nového zámku ve Velkém Březně, hraběnka Olga Chotková (27.6.1860 - 12.8.1934) byla od svého mládí velmi zbožná. Uvádí se, že tuze nelibě nesla, že ve Velkém Březně nebyl (mimo malé domácí zámecké kaple v přízemí západního domku) žádný kostel, a velice stála o to, aby zde byl vystavěn. V době, kdy bylo kolem novorenesančně přestavěného Nového zámku plánováno rozšíření parku, přemluvila svého bratra Karla Mariu Chotka, který byl majitelem panství, aby do plánů úprav parku zahrnul také výstavbu chybějícího svatostánku. Vážnost svého záměru podpořila tím, že prodala vlastní ekvipáž a výtěžek z prodeje věnovala na stavbu. Karel Maria souhlasil a tak mezi léty 1892 a 1893 vyrostla na východním okraji zámeckého parku kaple podle návrhu drážďanského architekta Ernsta Fleischera. - Kaple měla rozměry cca 10 x 25 m, výšku cca 10 m, měla sedlovou střechu s vikýřovými okny. Mohutná hranolová věž měla v čele rosetové okno a nad ním vysoká okna završená obloukem. Nad trojúhelníkovými štíty věže se zvedala jehlancová dlátková střecha. Kaple pak sloužila hraběcí rodině i obyvatelům Velkého Března. Konaly se zde každodenní i mimořádné bohoslužby, ale také křty, biřmování, svatby apod. Během 1. světové války byl starý, Dolní velkobřezenský zámek přeměněn v lazaret, v němž se léčili zranění vojáci. Péči o jejich zdraví měla v lazaretu na starost sama paní hraběnka, manželka Karla Marii Chotka - Adelheide. K ruce měla pochopitelně několik zdravotních sester, mezi nimi svou dceru, Adu Chotkovou, neteř Olgu Nostitz-Rieneck a tehdejší majitelku Dolního zámku Zdeňku (Sidonii) Chotkovou, sestřenici Karla Marii. Po válce byl u kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova postaven skromný pomník připomínající jména vojáků z Velkého Března a okolí, kteří padli na frontách 1. světové války. Hraběnka Zdeňka Chotková se později stala jeptiškou, členkou Řádu Svatého srdce Ježíšova. Zámecký lazaret se po 1. světové válce změnil v charitativní domov pro staré a nemocné lidi bez prostředků. Také Ada s Olgou se v roce 1922 staly řádovými sestrami a v roce 1937 spolu založily vlastní řád, která je nazván Kongregace nejsvětější Eucharistie. Ada se stala jeho první představenou a přijala nové řádové jméno Maria Annuntiata. Kongregace nejsvětější Eucharistie dostala ve 20. letech 20. století do vlastnictví starý zámek, v němž pečovala o potřebné lidi až do konce 2. světové války. Řádové sestry pečovaly také o zámeckou kapli. Po 2. světové válce byly oba zámky zestátněny, z Nového se nejprve stala Politická škola, pak v něm byl Záchytný dětský domov a v 60. letech 20. století jej do užívání dostala armáda. Dolní zámek byl přejmenován a stal se z něj domov důchodců, nicméně řádové sestry v něm zůstávaly a i nadále se staraly nejen o své pacienty, ale i o kapli v zámeckém parku. V 50. letech 20. století byla kaple naposledy opravena, prostředky na její opravdu se však hledaly stále hůře. V polovině 60. let 20. století již zatékalo do střechy a tehdejší majitel zámku nebyl schopen nalézt 30.000,- Kčs na její opravu. V srpnu 1965 tedy nechaly úřady kapli uzavřít a tehdejší majitel, Krajské středisko státní památkové péče, požádal Ministerstvo školství a kultury ČSR o vyjmutí stavby z památkové péče, protože údajně „nebylo schopno v dohledné době zajistit opravu“. Dne 20.10.1965 upustilo Ministerstvo kultury od památkové ochrany kaple, která pak byla na jaře roku 1966 zbořena. Paradoxem je, že demolice přišla na 300.000,- Kčs. - Pozemek, na němž kaple stála, patří Národnímu památkovému ústavu.

Zdroj: Ing. Miloš Musil, kastelán státního zámku Velké Březno

WGS84 souřadnice objektu: 50.662317°N, 14.139891°E

Komentáře

Žádné komentáře