Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Opravené (známka 100) zděné kostely

Druh stavby:

kostel

Církev:

katolická

Parcela:

stavební parcela č. 63

Kód katastrálního území:

744255

Období devastace:

1945–1989

Důvod devastace:

hraniční pásmo

Postaveno:

doložen od 1374

Poloha:

v městysi

Má novou střechu; loď šindelovou, věž a sanktusník měděnou. Kolem kostela je nově uděláno odvodnění. Opraven je i interiér. - Původně gotický kostel byl vystavěn s poněkud neobvyklým čtvercovým půdorysem. Od počátku byla součástí kostela i kaple Čtrnácti sv. pomocníků přistavěná k jeho jižní stěně. Během třicetileté války, v roce 1620, byl kostel vypálen a následně znovu obnoven. Další opravy byly provedeny v letech 1735 - 1736, 1893 a 1940. Kostel s částí městyse vyhořel roku 1795; tehdy zcela shořela přistavěná kaple Čtrnácti sv. pomocníků; dřevěné sochy 14 svatých lidé před požárem zachránili a umístili je ve svých domech. Kostelní zvony byly zrekvírovány pro válečné účely dne 17.1.1917; tři nové kostelní zvony byly posvěceny dne 29.9.1929. - Dne 10.5.1945 prošla Cetvinami Rudá armáda. Posléze nastala obnova Československé republiky; zdejší německy hovořící obyvatelé se ocitli bez státní příslušnosti, jejich majetek byl zabaven. Hranice podél Malše se stala neklidnou zónou s nelegálním překračováním hranic, útěky, krádežemi a pašováním. Dne 13.6.1945 byli zatčení téměř všichni muži z Cetvin, kteří byli členy NSDAP nebo nacistických Freikorps. Dne 24.7.1945 se stal provizorním komisařem celník Josef Chýle, který se zavázal ochranou německy mluvícího obyvatelstva. V roce 1946 byli Němci odvezeni osmi transporty do Německa, ale již před tím jich asi třetina uprchla do Rakouska. V roce 1950 v Cetvinách žilo 36 lidí. V roce 1951 museli opustit Cetviny všichni zbývající obyvatelé, včetně faráře Liedla, protože v oblasti podél hranic s Bavorskem a Rakouskem vyhlásilo Ministerstvo národní bezpečnosti ČSR dne 28.4.1951 tzv. zakázané pásmo se zákazem vstupu. Několik set metrů směrem do vnitrozemí byly podél hranic zřízeny elektřinou nabité drátěné zátarasy a rozmístěny protipěchotní miny. Větší část Cetvin se ocitla mezi drátěnými zátarasy a státní hranicí. V roce 1955 nařídilo Ministerstvo vnitra ČSR demolici všech nemovitostí v zakázaném pásmu. Likvidace Cetvin byla zahájena dne 9.8.1955 příjezdem buldozerů, od 10.8.1955 začaly samotné demolice, během nichž bylo do 5.11.1955 zbořeno asi 110 domů. Stát zůstal jen kostel a čtyři domy; kostel měl být později odstřelen také, ale při tomto pokusu zahynul střelmistr. Kostel tedy zůstal stát, sloužil jako stáj a jatka pro zdejší posádku Pohraniční stráže, později jako skladiště, kostelní věž jako pozorovatelna pro Pohraniční stráž. V roce 1959 rozhodlo Ministerstvo vnitra ČR o provedení hromadné demoliční akce i v tzv. hraničním pásmu (navazovalo na zakázané pásmo směrem do vnitrozemí) a v rekreační oblasti kolem dokončované vodní nádrže Lipno. V tomto případě již nešlo o plošné demolice všech staveb jako v zakázaném pásmu, ale o demolici vybraných objektů, jejichž soupisy v každém příhraničním okrese sestavovaly pracovní komise složené ze zástupců různých odborů Okresních národních výborů. Vlastní demolice objektů prováděly jednotky Ministerstva vnitra ČR. Soupis nemovitostí určených k demolici byl v rámci okresu Kaplice sestaven v květnu 1959, bylo do něj zahrnuto i několik objektů, které stály v zakázaném pásmu a z nějakého důvodu nebyly zbořeny v letech 1955 - 1956. Pracovní komise při Okresním národním výboru v Kaplici navrhla v květnu 1959 zařadit mezi objekty určené k demolici celkem pět kostelů v tehdejším okrese Kaplice - v Cetvinách, Kapličkách, Rychnůvku, Svatém Kameni a Svatém Tomáši. O tomto svém záměru informovala podle pokynů Ministerstvo vnitra ČSR, které návrh předalo Ministerstvu školství a kultury ČSR k rozhodnutí. Dne 29.5.1959 poslal pan Winter z Ministerstva školství a kultury ČSR dálnopisnou zprávu odboru školství a kultury Krajského národního výboru v Českých Budějovicích: "Ministerstvo školství a kultury sděluje, že se nepovoluje demolice objektů Cetviny a Sv. Tomáš. Demolice se povoluje u objektu Rychnůvek. Objekt v Kapličkách není památkou, proto není třeba souhlasu MŠK. O objektu Sv. Kámen dosud nerozhodnuto. ...". Tímto rozhodnutím byl kostel v Cetvinách zachráněn; i když nebyl v dalších letech nijak udržován, ve značně zchátralém stavu se dožil revoluce v roce 1989. V letech 1995 - 2003 zorganizovala římskokatolická církev rekonstrukci kostela, kterou finančně podpořilo Ministerstvo kultury ČR, rakouská vláda, vyhnaní němečtí rodáci z Cetvin (mimořádnou zásluhu měla zejména paní Gertrud Schölhammer z Mnichova) a Jihočeský kraj. Hlavní práce na rekonstrukci exteriéru i interiéru byly dokončeny v roce 2003 a kostel byl dne 6.9.2003 slavnostně znovu vysvěcen českobudějovickým biskupem Mons. Jiřím Paďourem. Nová oprava kostela proběhla v letech 2017 - 2020. V kostele se vzhledem k jeho odlehlé poloze nenacházejí žádné starožitnosti ani jiné cennosti. V roce 2006 byly v kostele postaveny varhany původně umístěné v kostele v Jablonci na Českokrumlovsku. Kostel je otevřen veřejnosti jen při příležitostných koncertech a událostech. Pravidelnou událostí je každoroční setkání cetvinských rodáků, jež se koná obvykle v první polovině srpna. - Pozemek s kostelem patří církvi.

Zdroj: Václav Marek

WGS84 souřadnice objektu: 48.614766°N, 14.549703°E