1552 kostel sv. Jakuba Většího a sv. Anny

Poškozené (známka 340) zděné kostely

Druh stavby:
poutní kostel
Církev:
katolická
Parcela:
pozemková parcela č. 1
Kód katastrálního území:
693421, 990191, 930521, 930539, 930
Období devastace:
1945–1989
Důvod devastace:
vojenský prostor
Postaveno:
1681 - 1690
Poloha:
ve vsi

Má novou střechu a vnější fasádu. Stěny v interiéru poškozeny. Podlaha opravena. Téměř prázdný. Ohradní zeď má novou střechu, z vnější strany má novou, ještě nenatřenou omítku (původně byly podél ohradní zdi ambity). - Údajně již v 15. století zde stával dřevěný kostelík, zasvěcený sv. Jakubovi Většímu, vedle něhož byla postavena kaple sv. Anny, jež je zmíněna v listinných pramenech roku 1529. První pravidelné poutě minoritů z Olomouce se datují od roku 1500. Záměr z 80. let 16. století postavit zde nový kostel se podařilo uskutečnit až za Karla z Lichtenštejna. Architektem se stal císařský stavitel z Vídně Giovanni Pietro Tencalla. Kostel byl vybudován v letech 1681 - 1690 a byl zasvěcen sv. Anně a sv. Jakubovi Většímu. Mimo jiných cenností byla v kostele umístěna soška sv. Anny, přenesená z původního kostelíka (tato soška se ztratila v roce 1949). Uvnitř kostela byly vybudovány dvě krypty; v nich bylo 20 rakví s pozůstatky významných představitelů sousední koleje. Kolem kostela byl v roce 1691 vybudován ambit, do něj byly v letech 1935 - 1936 vestavěny tři kaple.Dne 17.9.1946 byla obec s okolím začleněna do nově vzniklého vojenského prostoru Libavá. Roku 1950 byl kostel zabaven církvi; patří armádě. Ta jej postupně používala jako stáj pro dobytek, muniční skladiště a ruské vojenské vězení. V roce 1950 byly zakázány tradiční pouti ke kostelu (obnoveny v 90. letech). V roce 1953 byl z kostela odvezen do Kroměříže oltářní obraz Panny Marie a socha sv. Anny. V roce 1954 byly z kostela odvezeny dva zvony; jeden z nich (byl pravděpodobně nejstarší v celé oblasti, z roku 1485), byl umístěn v kostele v Přerově - Šíravě. V roce 1955 byly z kostela odvezeny poškozené varhany a umístěny v kostele sv. Filipa a Jakuba v Litovli. V roce 1964 uspořádala armáda v kostele důstojnický ples. V lednu 1970 proběhlo první jednání o záchraně kostela, v červnu 1974 byly zahájeny udržovací práce. Poté, co se do krypty kostela propadl ruský tank, byla s ruským vojenským velitelstvím uzavřena dohoda, že ruská armáda nebude do bezprostředního okolí kostela jezdit pásovou technikou. V červnu 1990 proběhlo jednání o zahájení oprav kostela; celkové náklady byly odhadnuty na 60 mil. Kč. V té době měl kostel děravou střechu, ukradené měděné žlaby, náloží odstřelené dveře a vykradené krypty představitelů řádu. V roce 1991 byla zpracována projektová dokumentace na opravu kostela. První fáze opravy proběhla v letech 1992 - 1997; byly opraveny krovy a střecha, opraveny klenby a stropy, provedena nová fasáda, osazena nová okna a dveře, vybudována nová dešťová kanalizace a zpevněny základy; opravy si vyžádaly 22.300.000,- Kč. V roce 1997 byly opravy pro nedostatek financí zastaveny. V roce 2002 byl opraven oltář a položena nová dlažba z pískovce (dlažba byla uhrazena ze sbírky bývalých německých obyvatel). V letech 2011 - 2012 bylo odvodněno okolí kostela a opravena ohradní zeď; opravy si vyžádaly 7.260.000,- Kč. - Pozemek s kostelem (pozemková parcela č. 1 v k.ú. Město Libavá I) patří obci Město Libavá. - Na základě zákona č. 15/2015 Sb. byl pozemek s kostelem ke dni 1.1.2016 vypuštěn z vojenského újezdu Libavá a stal se součástí nově vzniklé obce Město Libavá. - Ves Stará Voda je zcela zbořena. Na obecní pečeti z konce 17. století je znázorněna postava sv. Jakuba Většího, jednoho z patronů zdejšího klášterního kostela. Podle dobových zápisů byla obec již v 16. století nejbohatší obcí na Libavsku a zároveň nejznámějším poutním místem ke sv. Anně. Ves Stará Voda byla v roce 1947 zcela vysídlena a s výjimkou kostela a kláštera v roce 1965 zbořena.

Zdroj: J.Machala: Kronika Libavska

WGS84 souřadnice objektu: 49.740285°N, 17.571438°E

Komentáře

  • Kateřina Skalíková napsal 30.01.2009 11:53

    Kronika LIbavska, J.Machala: Na obecní pečeti z konce 17.století je znázorněna postava sv.Jakuba Většího, jednoho z patronů zdejšího klášterního kostela. Podle dobových zápisů byla obec již v 16.století nejbohatší obcí na libavsku a zároveň jako nejznámější poutní místo ke sv.Anně. Údajně již v 15.století zde stával dřevěný kostelík, zasvěcený sv.Jakubovi Většímu, vedle něhož byla postavena kaple sv.Anny, jež je zmíněna v listinných pramenech r.1529. První pravidelné poutě minoritů z Olomouce se datují r.1500. Záměr z 80.let 16.století tady postavit nový kostel se podařilo uskutečnit až za Karla z Lichtenštejna. Architektem se stal císařský stavitel z Vídně Giovanni Pietro Tencalla. Kostel byl vybudován v letech 1681-1690 a byl zasvěcen sv.Anně a sv.Jakubovi Většímu. Mimo jiných cenností byla v kostele umístěna soška sv.Anny, přenesená z původního kostelíka (tato soška se nenávratně ztratila v r.1949). Uvnitř kostela se nacházejí dvě krypty. V kryptách bylo 20 rakví s pozůstatky významných představitelů zdejší koleje. Kolem kostela byla v r.1692 vybudována křížová chodba s křížovou cestou a třemi kaplemi. V r.1692 byla zahájena výstavba piaristické koleje a r.1700 byla dokončena. Obec Stará Voda je v r.1947 zcela vysídlena, na opravách kostela a kláštera však nelze pokračovat. V r.1953 je z kostela ve Staré Vodě odvezen do Kroměříže oltářní obraz Panny Marie a socha sv. Anny. V r.1954 jsou z kostela odvezeny 2 zvony. Jeden z nich byl pravděpodobně nejstarší v této oblasti. Pocházel z r.1485, umístěn byl v kostele v Přerově-Šířava. V r.1955 jsou z kostela odvezeny poškozené varhany a jsou umístěny v kostele sv.Filipa a Jakuba v Litovli. V r.1964 uspořádala armáda v kostele důstojnický ples. Obec Stará Voda zanikla v r.1965. V r.1970 proběhlo v lednu první jednání o záchraně kostela, v r.1974 byly zahájeny udržovací práce. V r.1990 proběhlo v červnu jednání o zahájení oprav kostela. Celkové náklady byly odhadnuty na 60 mil. korun. Za Rusů zde byl sklad munice a snad i vězení. Úspěchem byla i dohoda, že zde Rusové nebudou jezdit pásovou technikou. Byla proražena střecha, rozebrány měděné žlaby, vyhozeny dveře a vykradeny krypty představitelů řádu. V r.1997 byly opravy pro nedostatek financí zastaveny. Zatím byla opravena střecha, provedena nová okna a dveře, nová dešťová kanalizace a zpevněny základy, provedena nová fasáda (náklady cca 20 mil. korun). V r.2002 byl opraven oltář a položena nová dlažba z pískovce (dlažba uhrazena z peněz bývalých německých obyvatel). Poutní kostel sv.Anny a sv.Jakuba Většího je nemovitou kulturní památkou.

  • Michal Valenčík napsal 31.01.2009 20:33

    Informace doplněny, děkuji.