Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Opravené (známka 0) ostatní

Druh stavby:

židovský hřbitov

Církev:

židovská

Parcela:

pozemková parcela č. 2498/1

Kód katastrálního území:

741647

Období devastace:

1945–1989

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

cca 1613

Poloha:

Z od zámku, ve svahu nad jižní stranou ulice Třebízského (na západním konci bývalého ghetta)

Hřbitov je opraven, náhrovky jsou vztyčeny. Opravena je i ohradní zeď. - Nejstarší židovský hřbitov v Roudnici nad Labem stával na místě první židovské čtvrti (JV od Lobkowiczkého zámku) a zanikl beze stopy. Další byl založen pravděpodobně roku 1613. Tento v pořadí druhý hřbitov byl k pohřbům užíván do roku 1896, kdy byl založen v pořadí již třetí židovský hřbitov. - Hřbitov čítá na 1700 náhrobků, mezi nimiž jsou cenné stély vyvedené v barokním, renesančním a klasicistním slohu. Nejstarší náhrobky pocházejí z doby založení, nejstarší náhrobek přenesený ze staršího hřbitova má dataci 1611. - Během nacistické okupace i později byla poškozena především severní část hřbitova s novodobými náhrobky. - Po roce 1998 bylo na jižní (horní) straně hřbitova zřízeno moderní kamenné ohrazení s několika zazděnými starými náhrobky a se vstupem od ulice Farského. V severní části hřbitova se nachází několik hrobů mučedníků (obětí pogromů a feudální zvůle). Je zde pohřben například Becalel ben Sinai (1621), synovec rabína zvaného Maharal, známého jako rabi Löw. Dle tradice je pohřbívání po zaplnění prostoru hřbitova prováděno ve vrstvách, ale vzhledem ke svažitému terénu, propůjčujícímu hřbitovu výjimečný ráz, toto zde nebylo proveditelné. Proto židovská obec koncem 19. století zakoupila pozemek na další hřbitov, vzdálený přibližně 600 m od starého hřbitova. – Hřbitov je chráněn jako kulturní památka. - Pozemek se hřbitovem patří Federaci židovských obcí v ČR.

Zdroj: Jiří Fiedler

WGS84 souřadnice objektu: 50.42682°N, 14.249245°E