17516 synagoga

Opravené (známka 100) zděné synagogy

Druh stavby:
synagoga
Církev:
židovská
Parcela:
stavební parcela č. 185/1
Kód katastrálního území:
738107
Období devastace:
1945–1989
Důvod devastace:
jiný
Postaveno:
okolo 1780
Poloha:
v ulici Na potocích

Poblíž centra města, v místech za novou budovou hotelu, je dosud zachována větší dispozice bývalého židovského ghetta. Uprostřed dodnes stojí pozdně barokní synagoga. Podle nápisu na západní stěně pochází budova z roku 1781. Byla vystavěna zřejmě v souvislosti s reformami Josefa II., které židovskému obyvatelstvu přinesly některá práva včetně práva budování synagog. – Mírně obdélná budova s valbovou střechou je tvořena dvěma trakty. Větším jižní obsahuje čtvercový sál, úzký severní patrový díl má v přízemí prostor s topeništěm (snad doklad pekárny macesů či zimní modlitebny) a schodiště na ženskou galerii v patře. Galerie se do sálu otevírá dvěma velkými polokruhovými okny s motivy rustikálně stylizovaných květů, listových girland a srdcí. Odlišné výškové uspořádání obou traktů se projevuje na fasádách. Sál je osvětlen po každé straně dvěma vysokými, polokruhově zaklenutými okny. Rozměrově shodná okna galerie jsou umístěna o polovinu výše. Okna bývala zvenku doplněna dvoukřídlými okenicemi, ze kterých zůstaly zachovány závěsné skoby. Před západní vstup do sálu je přistavěna úzká předsíň s valbovou stříškou, původně s dřevěným ostěním portálu. Uvnitř je zachována nika, ve které bylo umístěno nedochované umyvadlo – kijor. Prostor sálu je v souladu s tradicí o stupeň níže než vstup. V samostatném západním vstupu ke galerii zůstal zachován kamenný portál s pozdně barokní zalomenou lištou. Portál je z neznámého důvodu osazen „vzhůru nohama“, tedy překladem v pozici prahu. Způsob osazení svědčí o druhotném umístění do původně menšího otvoru; portál byl zřejmě přenesen z vedlejšího zámku, přestavovaného po požáru v polovině 19. století. Fasády prošly dvojí úpravou. Původní pozdně barokní členění tvořil lisénový rámec s pilastry v nárožích a meziokenních pilířích s plastickými čabrakami s navěšenými rokajovými motivy. Okna měla plastické šambrány. Zřejmě v 1. polovině 19. století byla synagoga klasicistně upravena; byly odstraněny čabraky, lisény s pilastry byly upraveny na způsob jednoduchých pilastrů. Pod římsou byl čabrakou vytvořen pás. Ze starší úpravy byla zřejmě ponechána nejnáročněji vyzdobená východní stěna, kde byl na římse meziokenního pilastru ve štuku ztvárněn stylizovaný ležící lev a nad ním bohatě orámované trojúhelné okénko, otevřené do stěny nad svatostánkem. Nad vstupem byl plasticky ve štuku vymodelován hebrejský nápis (blíže neurčený verš žalmu – písmo je narušeno novější opravou). Plochy fasády byly natřeny okrovou barvou, články pak šmolkově modrou. Obě úpravy fasád měly výrazně rustikální charakter. Později, pravděpodobně na konci 19. století, byla fasáda nově natřena skořicovou barvou s olivově zelenými články. Interiér sálu byl řešen jednoduše. V jeho středu stála polygonální bima (řečniště). Svatostánek tvořený původně pouze dřevěnou skříní pod vyloženou zalamovanou štukovou římsou byl později doplněn o již zaniklou dřevěnou a kašírovanou architekturu se sloupovou edikulou, která původní římsu v rozích porušila. Kolem něj byl na východní stěně iluzivně vymalován rudý baldachýn, sepnutý v ose nad osvětlovacím okénkem. Pod okénkem byl zjištěn zbytek nápisu obdobně jako a protilehlé stěně nad stropem. Výmalba stěn byla světle okrová s červeně vymalovanými štukovými páskovými šambránami kolem polokruhově zaklenutých oken. Strop tvořený bedněnou omítanou plackovou klenbou byl šmolkově modrý s vyzlacenými hvězdami. Na půdě, využívané kdysi podle zvyku jako geniza k uložení poškozených knih, se podařilo při opravě střechy najít řadu zlomků tisků, které převzalo Židovské muzeum v Praze. - K bohoslužebným účelům synagoga sloužila do 2. světové války. Po 2. světové válce až do roku 1993 byla budova využita jako opravna aut, do jižní zdi byla vsazena vjezdová vrata. Vnitřní vybavení bylo zničeno. - Po roce 1993 Český svaz ochránců přírody v Radnici synagogu restauroval. Budova je v současnosti památkově chráněna a příležitostně využívána ke kulturním účelům (koncerty, výstavy), sídlí zde Ekocentrum. - Pozemek se synagogou patří základní organizaci Českého svazu ochránců přírody v Radnicích; v roce 2020 půjde na opravu fasády synagogy 150.000,- Kč z dotačních programů Plzeňského kraje.

Zdroj: Renata Klodnerová: Synagogy v Plzeňském kraji

WGS84 souřadnice objektu: 49.856292°N, 13.606206°E

Komentáře

Žádné komentáře