17930 kostel sv. Materny

Zaniklé (známka 600) zděné kostely

Druh stavby:
špitální kostel
Církev:
katolická
Parcela:
pozemková parcela č. 2570/4
Kód katastrálního území:
774871
Období devastace:
1849–1918
Důvod devastace:
jiný
Postaveno:
(před 1327), kolem 1490, přestavěn 1625, 1676 a 1785
Zbořeno:
1895
Poloha:
na Lidickém náměstí

se sanktusníkem

První zpráva o kostele se objevuje roku 1327, ale zřejmě byl postaven již v poslední čtvrtině 13. století. Kostel, ke kterému patřil hřbitov a špitál, ležel již za hradbami středověkého města ve směru na Teplice, tedy na dnešním Lidickém náměstí (dříve Materniplatz) přibližně před dnešní čajovnou Jasmína. O založení špitálu se zasloužilo město, protože žádné podobné zařízení v něm tehdy neexistovalo. Velmi brzy však správcovství postoupilo řádu křížovníků s červenou hvězdou. Příjmy kostelu plynuly jen z milodarů a naturálních dávek, křížovníci se starali pouze o duše a zdraví lidí ve špitále. Kostel byl v roce 1426 zničen hisity. Kostel byl kolem roku 1490 byl kostel znovu postaven v gotickém slohu. Křížovníci však po husitských válkách už nechtěli špitál znovu převzít a jeho správy se ujalo město, které z něj udělalo chudobinec. V letech 1625, 1676 a 1785 byl postupně renovován a přestavěn v renesančním a barokním slohu. Po nařízeních císaře Josefa II., které omezovaly pohřbívání ve městech, v kostelech a jejich bezprostřední blízkosti, zůstal hřbitov u kostela sv. Materny jediným hřbitovem ve městě, a to po dobu 74 let. Protože malý prostor hřbitova časem nevyhovoval rostoucímu městu, byl hřbitov roku 1872 zrušen a kostel sv. Materny uzavřen. Na plochu hřbitova byla navršena zemina a prostor byl změněn v park. Navršením zeminy v okolí se ale kostel dostal asi 1,5 m pod úroveň terénu a tím se ještě zhoršil jeho již tak chatrný stav. Z toho důvodu se v roce 1895 přistoupilo ke stržení celé stavby. - Barokní stavba se štítem prolamovaným konkávními oblouky a volutovými křídly byla dělěna římsami na tři patra a členěna pilastry. V přízemí bylo kruhové okno, v prvním patře dvojice pravoúhlých oken, ve druhém patře reliéfní epitafové desky, v rozeklaném štítu byla lucerna. Na sedlové střeše byl šestihranný sanktusník s jehlancovou střechou. Stropní malba v interiéru kostela znázorňovala sv. Maternu , Pannu Marii s Ježíškem, sv. Ludmilu a postavy andělů. Latinský nápis na triumfálním oblouku oslavoval vítězství Ferdinanda II. nad stavovským povstáním. Pozdně gotický křídlový oltář z roku 1498 stál původně v Pirně v kostele Panny Marie. Tamější radní si nechali postavit nový oltář a starý chtěli prodat. Zalíbil se ústeckému primasovi Janovi Arnoštovi Schösserovi, horlivému katolíku. Poslal pro něj roku 1617 do Pirny loď a chtěl ho umístit do nově založeného kláštera dominikánů. Neměl však po ruce patřičný obnos a tak za oltář zaplatil čtyři sudy vína. Pirenští byli spokojeni, násilná smrt Schössera však umístění oltáře zmařila. Po třicetileté válce nakonec oltář skončil ve špitálním kostele sv. Materny, kde byl vysvěcen. Po uzavření kostela sv. Materny roku 1872 přišel oltář do kostela Panny Marie, kde stojí dodnes. Varhany v kostele sv. Materny stály nejméně od poloviny 16. století. Před zbořením kostela byla většina vnitřního vybavení včetně zvonů přemístěna do Muzea města Ústí nad Labem. V kostele se nacházely tři malé nedatované zvony, zvon z r. 1709 od Jana Baltazara Crommela (všechny čtyři jsou uloženy v muzeu) a zvon z r. 1613 od Pavla Müncha z Loun, který je dnes nezvěstný. - Pozemek, na němž kostel stál, patří městu Ústí nad Labem.

Zdroj: muzeumusti.cz; Jiří Souček

WGS84 souřadnice objektu: 50.660321°N, 14.036461°E

Komentáře

Žádné komentáře