Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Polozřícené (známka 455) zděné kostely

Druh stavby:

klášterní kostel

Církev:

katolická

Parcela:

stavební parcela č. 159/2

Kód katastrálního území:

757837

Období devastace:

1849–1918

Důvod devastace:

požár

Postaveno:

okolo 1250, přestavěn 1727, 1749 - 1754

Zbořeno:

průčelí 1871 - 1872

Poloha:

ve V části náměstí

klášterní kostel minoritů

Z kostela je zachováno obvodové zdivo větší části lodi a půlkruhový presbytář bez zastřešení. Koruna obvodového zdiva je nově opravena. - Přední část lodi s průčelím je zbořena, na jejím místě byla v 19. století postavena nová budova školy. - Původní podoba kostela byla poměrně neobvyklá. Dlouhá obdélná loď byla uzavřena nezvykle krátkým, pětiboce uzavřeným presbytářem, ke kterému přiléhal severní boční chór s rovným závěrem. Na jižní straně přímo na závěr navazovalo severní rameno ambitu se sakristií. Z klášterního kostela se dochoval presbytář a východní část lodi, a to prakticky v původní výšce. Z gotické architektury se dochovaly spodní části obvodového zdiva s několika architektonickými detaily (portál spojující kostel s ambitem, sanktuarium v bočním chóru). V baroku byl kostel výrazně přestavěn, nově byly vyzděny odvodové zdi a polygonální presbytář nahrazen novým, uzavřeným stlačeným obloukem. Část gotického polygonu na severní straně však byla ponechána a dnes se projevuje jako výrazná anomálie vystupující mimo půdorys stavby. V průběhu 18.století byl do interiéru vložen barokní klenební systém s přizděnými pilíři a nově byl vyřešen i triumfální oblouk. Dnes zbořené západní průčelí bylo členěno dvojitými pilastry do tří částí, s osově umístěným portálem a půlkruhově zaklenutým oknem a velkými výklenky pro kamenné plastiky v bočních polích. Završeno bylo prolamovaným štítem zdobeným volutami a segmentovým frontonem. K severní straně průčelí byla přistavěna mohutná kamenná zvonice. - Kostel byl založen pány ze Švamberka společně s klášterem, kolem poloviny 14. století byl přestavěn.V průběhu staletí byl postupně rozšířen o kaple Největější Trojice, sv. Kateřiny a sv. Barbory. Na počátku 18.století byl ve špatném stavu a objevovaly se žádosti o jeho opravu. K té došlo roku 1727 a při té příležitosti byl kostel rozšířen o severní loď. V roce 1741 musely být zastaveny bohoslužby, protože kostel opět hrozil zřícením; mše se odbývaly v presbytáři za oltářem a v kapli sv. Barbory, součásti kostela. K zásadní přestavbě došlo v letech 1749 - 1754; první mše v obnoveném kostele se konala dne 13.6.1753. Roku 1757 byl kostel vymalován a v roce 1758 byly přestavěny vnější kaple. V roce 1760 vznesla pražská konzistoř námitky proti další přestavbě a ta byla zastavena. V roce 1785 byl patentem Josefa II. klášter s kostelem zrušen. Poslední mše řeholníků se odehrála dne 22.1.1786. Roku 1787 proběhla dražba a budovy i s pivovarem zakoupila roku 1788 obec Stříbro. Kostel sv. Máří Magdalény se v roce 1790 stal kostelem farním (protože kostel Všech svatých byl v té době v havarijním stavu), byl opatřen novým nábytkem, dostal nové varhany za 900 zlatých a přestěhoval se sem zázračný obraz Panny Marie Bolestné. Dne 12.7.1792 udeřil do kostelní věže blesk a shořela střecha i na části kostela a kláštera. Kostel nebyl opraven a všechno zařízení bylo přesunuto do kostela Všech svatých. V letech 1801 - 1803 se zřítila klenba lodi a horní část věže. V letech 1871 - 1872 byly zbořeny zbytky průčelí a věže a na jejich místě byla postavena škola. V průběhu 20.století sloužil interiér kostela k různým profánním účelům, do bývalé lodi bylo vestavěno několik drobných hospodářských staveb. Po roce 1994 byla do presbytáře vestavěna ocelová konstrukce pro promítací plátno a objekt sloužil jako letní kino a k příležitostným koncertům. V současné době se připravuje nová úprava a využití v rámci muzejní expozice. - Pozemek s kostelem patří městu Stříbro.

Zdroj: Martin Čechura: Zaniklé kostely Čech

WGS84 souřadnice objektu: 49.752886°N, 13.006951°E