Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Zaniklé (známka 600) zděné velké kaple

Druh stavby:

kaple

Církev:

katolická

Parcela:

pozemková parcela č. 323/1

Kód katastrálního území:

614777

Období devastace:

1849–1918

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

4.5.1725 (posvěcení)

Zbořeno:

1904

Poloha:

na lesní mýtině

se sanktusníkem

Samota Valdštýn byla kdysi příjemný lovecký útulek ležící asi uprostřed přímé vzdálenosti Bělé a Bezdědic. Scházívali se tu myslivci před lovem a taktéž po lovu zde nacházeli příjemné odpočinutí. Valdštýn býval okolo roku 1850 velmi pěkně upraven. Okolní les se rozděloval osmi cestami v podobě paprskové hvězdy, dokola obehnán vysokým plotem. Uvnitř obory žili daňci, jeleni i hojnost tetřevů. Uprostřed celé hvězdy byl malý kopeček s besídkou (růžový pahorek). K besídce stojící na osmi sloupcích vedlo osm stupňů a uvnitř altánu bylo osm sedátek. Od Valdštýna se rozbíhalo na osm stran lipové stromořadí, jehož stromy byly přistřihovány, aby tvořily husté, stinné loubí. Do roku 1903 zde stálo šest vil se zahradami, s květinovými záhony, s pěšinkami vysypanými pískem. - V jednom domku byla též kaple Panny Marie. Uvnitř malý oltář a klekátka, kde se pořádaly večerní pobožnosti. Kaple tvořila střed pavilonu, po stranách byly dvě místnosti, každá s vlastním vchodem; jedna pro kněze a druhá pro kostelníka. Nad průčelím byl nástavec s hodinami, na hřebeni šindelem kryté střechy byl sanktusník s cibulovitou stříškou, kterým se vyzvánělo klekání. Tato kaple byla vysvěcena v roce 1725. - Celý tento areál byl postaven za hraběte Františka Arnošta Valdštýna. Byla tu také myslivna, hájovna, chlévy, sklepy a studna s velmi dobrou vodou, která sem byla vedena až z Bezděze. - V roce 1842 sem zavítal na honbu s hrabětem Kristiánem sám rakouský arcikníže Štěpán, byla to tehdy velká událost. Hraběnce Žofii se zde tak zalíbilo, že tu po delší čas bydlela. Vyměnila hlučné hraběcí sídlo za tichý zámeček v klínu lesů. Co pro kuchyni potřebovala, přiváželo se z Bělé nebo z blízkých vesnic. V tom čase přinesla vrána ženě hajného Kumra dcerušku a hajný byl na rozpacích, koho požádat za kmotru. Se strachem pak poprosil hraběnku, zda by mu neprokázala tu čest a nestala se kmotřičkou právě narozeného dítěte. Tak se stalo, že kostel v Bělé byl svědkem slavnostního křtu a kmotrou byla paní hraběnka Žofie, po níž holčička dostala jméno. Do vínku malá Žofinka dostala několik dukátů, kuchyně hajného pak byla obohacena zajíci, koroptvemi, jelení kýtou a soudkem dobrého vína. Valdštýnská samota bývala později neobydlena a pomalu, pomaloučku pustla. Ještě v roce 1880 sem jakýsi chovatel přihnal stádo koní, kteří se tu pásli a byli honěni na blízké louky k Maršovům. Když se nepásli, vehnali se do zahrady. Co zde bylo pěkného, koníci rozdupali, stromky ohryzli a zahradu zničili. Domy se rozpadávaly, a proto byla kaple (společně s většinou loveckých pavilonů) příslušníky rodu Valdštejnů v roce 1904 zbořena. Zbyly tu jen kůlny pro seno a obydlí hajného a lesníkovo. - Na průseku vedoucím k západu stojí z obou stran při vstupu na valdštýnskou mýtinu dvě besídky a v nich ohromní, kamenní granátníci v nadživotní velikosti, v kroji valdštýnských barev modré a žluté. Je po slávě krásného letohrádku, jehož růžový kopeček a okolní průseky mohly by vyprávět o zašlých časech, kdy mýtina zvučela loveckými fanfárami a pestřila se zástupem nedočkavých kavalírů a krásných, urozených slečen a paní na bujných koních. - Kaple je zakreslena na mapě Stabilního katastru z roku 1842. - Pozemek, na němž kaple stála, patří Lesům ČR, s.p.

Zdroj: Miloslava Měšťáková: Březovické zprávičky, 2001

WGS84 souřadnice objektu: 50.497374°N, 14.749541°E