19422 kaplička

Zaniklé (známka 600) zděné kapličky

Druh stavby:
křížová cesta
Církev:
katolická
Parcela:
pozemková parcela č. 2917/1
Kód katastrálního území:
729582
Období devastace:
1849–1918
Důvod devastace:
jiný
Postaveno:
1720 - 1723
Zbořeno:
listopad 1910
Poloha:
7. kaplička poutní cesty od bývalé Strahovské brány v Praze do Hájku, v ulici Na Břevnovské pláni v Praze 6

velká

Do roku 1910 stála v Malém Břevnově, podle dochované korespondence „v zahradě u čp. 155 v Břevnovku“. Tento dům stál podle mapy bývalého pozemkového katastru na parcele č. 115/391, dnešní katastrální číslo parcely je 2918. Místo, kde stála kaplička, se nachází někde proti dvojdomku s čp. 1313 a 1889 v ulici Na Břevnovské pláni. – Donátorem byl František Josef hrabě Šlik, president komory a tajný rada, s manželkou (dva erby). - Popis obrazů v kapličce podle biskupa Antonína Podlahy: nahoře: Zvěstování Panně Marii, dole: Sv. František dostává na přímluvu Panny Marie od Pána Ježíše odpustky porciunkule. – Nápisy v kapličce latinsky: „Audiit ut Virgo Gabrielis ab ore Salutem, coepit agi nostra grande Salutis opus. Matre salutata datur indulgentia mundo; Aemulus hic Seraphim num Gabrielis erat?“ Překlad: „Jak uslyšela Panna pozdravení z úst Gabriele, počalo se velké dílo naší spásy. Pozdravením Matky dáno jest odpuštění světu.“ - Hájecká cesta byla mariánsko-františkánská poutní cesta, která spojovala pražskou Loretu na Hradčanech s Loretou ve františkánském klášteře Hájek, který se nachází na území obce Červený Újezd nedaleko Unhoště. Začínala v Praze u Strahovské brány, původně byla dlouhá necelých 20 kilometrů, kapličky na ní byly rozestavěny ve skoro pravidelných odstupech cca 800 – 900 metrů. - Poutní cestu, která původně vedla po prastaré zemské stezce z Prahy do Němec, dnes již nelze projít v celém její původní trase, protože je na několika místech přerušena, některé její úseky dnes už vůbec neexistují, jiné naopak byly znovu vybudovány. Také z původních dvaceti kapliček jich do dnešního dne zbylo pouhých jedenáct, a to dvě již nestojí na svém původním místě. Od Pražské Lorety cesta vedla po trasách dnešních ulic Pohořelec, Dlabačov, Gymnastická, Za Strahovem, U Ladronky. Přes dnešní ulici Tomanovu pokračovala přímo ve směru nynější stezky kolem Ladronky a navazuje krátký úsek překrytý částí dnešní Podbělohorské ulice. Od křižovatky s Kukulovou směrem k Malému Břevnovu pokračovala cesta zhruba v dosavadním směru úsekem, kterým dnes vedou jen nevýrazné pěšiny. Přes Malý Břevnov procházela zhruba ve stopě dnešních ulic Bolívarova, Na břevnovské pláni, U Boroviček a Karlovarská. Dále procházela po trase dnešní výpadovky (Karlovarská, Čsl. Armády) až do Hostivice, přičemž přes mimoúrovňovou křižovatku Řepy samozřejmě v původní trase (tedy zhruba po dnešní ulici Na Hůrce). Z Hostivice pokračovala po dnešní Litovické ulici až do Litovic, dále po dnešní ulici U Sušičky. Závěrečný úsek polní cesty je dosud zachován v původní trase. Cesta mezi 18. kapličkou a Hájkem byla ve 2. polovině 20. století rozorána, v letech 1999 – 2000 ji spolek Hostivít ve spolupráci s městem Hostivice vyměřil, obnovil a vysázel kolem ní lipovou alej. Kapličky jsou číslovány od I. do XX., číslo I. je Praze nejblíže. - Výklenkové kapličky byly hranolovité hmotné vyzdívky, vpředu s pilastry a ořímsovaným trojbokým štítem, na vrcholu měly kříž a po stranách kamenné podstavce s kulemi. Uvnitř na omítce měly horizontálně půlené malby, přičemž v horní polovině byly výjevy ze života Panny Marie, v dolní polovině ze života svatého Františka a doplňoval je latinský nápis ve formě elegických distich. Malby ve výklenku byly vybrány tak, aby spolu námětově ladily - např. narození Panny Marie a narození sv. Františka, smrt Panny Marie a smrt sv. Františka a podobně. Mezi výklenkem a římsou byl znak donátora. Rozměr kapliček činil v průměru 8,5 m na výšku k vrcholu kříže (k římse 5,5 m) a půdorys byl 3,8 m x 1,3 m. - V letech 1623–1625 vybudoval v hájku (vysázeném roku 1589 Gothardem Florianem Žďárským) Florian Jetřich Žďárský ze Žďáru loretánskou kapličku jako poděkování za narození dědice. Brzy se stala cílem poutí, a proto byla v roce 1630 přestavěna a rozšířena. V roce 1659 zde byl (umístěním 4 mnichů) založen a v následujících letech vybudován klášter. - V letech 1720 – 1723 bylo na náklady donátorů vystavěno 20 kapliček podél poutní cesty, do roku 1734 pak trvala její výzdoba. Donátoři přispěli 200 zlatých na výstavbu jedné kapličky a 20 zlatých na údržbu. Takto přispěli například Karel Joachim Breda, hrabě František Josef Černín, hrabě Antonín Jan Nostic, kníže z Lobkovic a Magistrát Starého Města pražského. Na výstavbě se podíleli zednický mistr František Fortin (50 zlatých za kapličku), který byl i projektantem stavby, kameník Herstoff či Herrstorff (70 zlatých za kapličku) a pražský malíř a fortifikační inženýr Jan Schor (30 zlatých za kapličku), autor výzdoby. - První kompletní rekonstrukce všech staveb podél cesty proběhla v letech 1751 – 1752. Druhá rekonstrukce včetně restaurace maleb byla provedena v letech 1773 – 1774. Poté Josef II. zrušil příslušnou nadaci a kapličky začaly chátrat. - V letech 1899 – 1900 bylo opraveno 14 kapliček, které se do té doby dochovaly, avšak sama cesta byla už v některých částech přerušena novou zástavbou. Při této rekonstrukci byly zaniklé freskové malby nahrazeny obrazy na plechových tabulích, které namaloval pražský malíř Josef Scheiwl. - Zánik původní cesty pokračoval i v průběhu 20. století. Do roku 2001 se z původních 20 dochovalo 9 výklenkových kapliček na území Prahy a 2 mimo území Prahy. V roce 1999 akademický sochař Jan Turský z iniciativy spolku Hostivít započal obnovu 19. kapličky. V roce 1998 se městská část Praha 6 rozhodla zrekonstruovat 5 kapliček na svém území, což se jí podařilo v letech 2000 – 2001. - Kaplička je vyznačena pouze ve III. vojenském mapování. - Pozemek, na němž kaplička stála, je v soukromém vlastnictví (MUDr. Ludmila a Vladimír Hornofovi z Prahy).

Zdroj: www.poutnicestahajek.cz

WGS84 souřadnice objektu: 50.075236°N, 14.329256°E

Komentáře

Žádné komentáře