Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Opravené (známka 223) zděné synagogy

Druh stavby:

synagoga

Církev:

židovská

Parcela:

pozemková parcela č. 32

Kód katastrálního území:

770230

Období devastace:

1945–1989

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

přestavěna okolo 1880

Poloha:

v Krčínově ulici č.p. 50

Má novou střechu. Pravá boční stěna má zčásti poškozenou omítku. - Židovská komunita se v Třeboni začala usazovat trvale kolem roku 1830. Zprvu nebyla početná, ale pomalu se rozrůstala, takže v roce 1872 si židovská obec zvolila svého prvního starostu a zakoupila pro synagogu dům čp. 50 v Krčínově ulici. Synagoga byla přestavěna ze staršího domu pravděpodobně kolem roku 1880. Její architektura byla ovlivněna třeboňskou renesancí. V roce 1881 přikoupila židovská obec ještě sousední dům čp. 49 a zřídila v něm školu. - Prvním starostou třeboňské židovské obce se stal Samuel Kreidl (1872 – 1891), který měl největší zásluhu na koupi domu pro synagogu. Pořídil také velmi pěknou a drahou tóru, kterou v současné době (od roku 1964) požívají v synagoze v Northwoodu na severozápadním předměstí Londýna. Samuel Kreidl se zasloužil kolem roku 1870 rovněž o založení židovské školy. Prvním učitelem byl Adolf Pacovský. - Rozkvět modlitebny vrcholil ve 20. letech 20. století za předsedy židovské obce v Třeboni Ludvíka Metzla, kdy bylo umělecky upraveno místo pro kázání i čtení (a uložení) tóry, opraven zděný almemor s kovanou mříží a tribuna. Tehdy měla synagoga i stálého správce, který obýval domek přímo na dvoře areálu. - K bohoslužbám se využívala asi do 2. světové války, potom začala po další přestavbě sloužit k obytným účelům. V horním patře se dochoval strop s originální dekorativní výmalbou a štuky. - Aron ha-kodeš, almemor (bima), ani další vybavení synagogy se nedochovalo. Opona, zdobený parochet symbolickou tórou s korunou (keter Tora), kaporet a další textilie i dekorace, šulchan, amud (čtecí stolky), rovněž i menora a věčné světlo se ztratily či byly zničeny v průběhu 2. světové války. Osudy několika svitků tóry (Sefer Tora, Chamiša chumšej Tora) a knih (14 knih Mišne Tory, spis Sefer chasidim), které byly ve vlastnictví třeboňské náboženské židovské obce až do 2. světové války, nejsou známy. - V roce 1961 oba domy převzal stát s tím, že se o ně bude starat domovní správa města Třeboně. Na jižní straně v přízemí byly ještě v roce 1968 zachovány stopy hechalu, dvou sloupů a závěsu věčného světla v zazděném výklenku. - Pozemek se synagogou patří Židovské obci v Praze; synagoga byla v roce 2012 opravena, avšak není zde žádná tabulka, upozorňující na původní účel budovy.

Zdroj: PhDr. Jiřina Psíková, Spolek přátel Třeboně

WGS84 souřadnice objektu: 49.002655°N, 14.770692°E