Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Torzální (známka 500) zděné kostely

Druh stavby:

kostel

Církev:

katolická

Parcela:

pozemková parcela č. 861

Kód katastrálního území:

793426, 692247

Období devastace:

do roku 1436

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

před 863

Poloha:

za současným klášterem vedle silnice Znojmo - Hradiště

Zdivo bývalého kostela je nově vyzděno do výše cca 0,3 m. - Zbytky kostela sv. Hypolita se nacházejí v hospodářském dvoře za současným klášterem, hned vedle hlavní silnice mezi Znojmem a Hradištěm. - Jednalo se o předrománský kostelík velkomoravského typu. Stával na samém vrcholku skalního výčnělku, v centrální části hradiště. Byl pravděpodobně založen ještě před rokem 863, několik desítek let před tím, než na Velkou Moravu přišli věrozvěsti Konstantin a Metoděj. - Zbytky základů byly objeveny v roce 1996 brněnským archeologem Bohuslavem Klímou mladším, jenž zde započal výkopy už v roce 1986. - Přesnou dobu zániku tohoto kostela neznáme. Víme, že kolem roku 950 bylo Hradiště vyvráceno a vypáleno Maďary. Tehdy mohl být chrám zcela zničen, nebo vážně poškozen. Rozhodně však byl opraven a dále sloužil jako hlavní hradišťský kostel. Možná právě tehdy byla přistavěna předsíň. Takto kostel sloužil až do poloviny 13. století (1246), kdy na Hradišti vzniká proboštství Křížovníků s červenou hvězdou. Ti zahajují novou výstavbu jak budov, tak také stavbu nového opevnění vnitřního hradu. Opevněním přeťali hradišťskou ostrožnu v nejužším místě. Starobylý kostel však zůstal přibližně 30 m před touto kamennou hradbou a byl proto zbourán. Na jeho ploše a v celém jeho okolí Křížovníci vysadili vinici, jejíž stopy (tzv. „rigolování“) až do povrchu skalního podloží zřetelně zachytil archeologický průzkum. - Základy kostela byly kvůli velmi malé vrstvě zeminy v minulosti několikrát silně porušeny. Ve středověku výše zmíněným „rigolováním“, v novověku byly základy překryty stavbami hospodářských budov. Naposledy v polovině 19. století, kdy byla přes celý jeden roh základů kostela vybudována stodola, která zde v nezměněném stavu stojí dodnes. - Kostelík tvořila obdélníková loď o vnitřních rozměrech 7,75 a 5,90 metru, na niž navazoval obdélný presbytář s vnitřní velikostí 3,90 a 3,40 metru. Šířka základů zdí se pohybovala od 60 do 80 cm. Byl orientován svou delší osou ve směru od východu na západ. Menší obdélníkovou stavbu tvořila vlastní loď s připojeným kněžištěm, později byla přistavěna ještě předsíň, jejíž zdivo nenavazuje přímo na základy kostela. Celá budova měla nad lodí sedlovou střechu s volným stropem a snad klenbu v presbytáři. V podlaze lodi kostela bylo nalezeno několik kůlových jamek v pravidelných rozestupech. Byly do nich nejspíše zasazeny kůly, které mohly nést úzký ochoz nad vchodem do lodi kostela. – Když byly v raném středověku zakládány kostely, dělo se tak podle přesně stanoveného postupu. Ten určoval, že chrám má svou delší osou směřovat k místu, kde vychází slunce v den svátku toho mučedníka, jemuž má být kostel zasvěcen. Delší osa tohoto kostela míří k místu východu slunce dne 7. prosince. Po odečtení pětidenního rozdílu, který vznikl v 16. století přechodem na dnešní gregoriánský kalendář, získáme datum 2. prosince, což je svátek sv. Hypolita. – V současné době byly zbytky základů očištěny a doplněny, bohužel nepůvodním materiálem, který se samozřejmě nemohl dochovat. - Kostel stál na dvojici pozemků; oba (pozemková parcela č. 861 a stavební parcela č. 11/9) patří městu Znojmo.

Zdroj: Bc. Jan Kočí: Zaniklé sakrální stavby královského města Znojma a blízk

WGS84 souřadnice objektu: 48.859478°N, 16.033566°E