20252 kostel Panny Marie, svatého Jeronýma, Cyrila a Metoděje, Vojtěcha a Prokopa

Opravené (známka 100) zděné kostely

Druh stavby:
klášterní kostel
Církev:
katolická
Parcela:
pozemková parcela č. 1242
Kód katastrálního území:
727181
Období devastace:
1938–1945
Důvod devastace:
válečné události
Postaveno:
1347 - 29.3.1372 (vysvěcení)
Poloha:
ve Vyšehradské ulici

Kostel Panny Marie, svatého Jeronýma, Cyrila a Metoděje, Vojtěcha a Prokopa je kostel Emauzského kláštera (zvaného též Emauzy či klášter Na Slovanech) ve Vyšehradské ulici v Praze 2, při jižním okraji Nového Města pražského. - Kostel v gotickém slohu byl vybudován Karlem IV. pro komunitu benediktinů slovanské liturgie. Průčelí kostela je dnes charakteristické originálním betonovým věžovitým zakončením, které nahradilo západní dvouvěží zničené při bombardování v roce 1945. - Trojlodní halový kostel s trojím polygonálním závěrem, vnějšími opěráky a moderním betonovým západním průčelím. Boční lodi mají stejnou výšku, ale jsou výrazně užší než loď hlavní. Mají sedm polí křížových kleneb, presbytář není oddělen vítězným obloukem ani stupněm v podlaze. Žebra klenby vybíhají přímo z osmibokých sloupů bez hlavic, kdežto v presbytáři sbíhají jako pruty až k podlaze. Zařízení bylo téměř úplně zničeno, takže prostor působí strohou monumentalitou. V kostele je několik zajímavých náhrobků ze 16. – 18. století. - Benediktinský klášter se slovanskou liturgií (odtud „Na Slovanech“) založil císař Karel IV. v roce 1347 a uvedl do Prahy chorvatské mnichy z opatství Tkon na ostrově Pašman u Zadaru. - Dne 29.3.1372 byl současný kostel vysvěcen za účasti císaře, mladého Václava IV. a mnoha dalších hodnostářů. Stalo se to na Pondělí Velikonoční, kdy se čte evangelium o Ježíšově cestě do Emaus, odtud pochází označení Emauzy. Halový kostel s mohutnou střechou a štíhlým sanktusníkem byl jednou z dominant tehdejší Prahy. Roku 1636 přišli do kláštera španělští mniši z montserratského kláštera. Ti v roce 1640 nahradili původní širokou polovalbovou střechu s velkým štítem trojdílnou střechou, přestavěli západní konec lodi a přistavěli dvě věže. Průčelí s věžemi bylo dokončeno v letech 1712 až 1723 pořízen nový hlavní oltář. Roku 1880 nabídl pražský arcibiskup Bedřich Josef kardinál Schwarzenberg klášter jako útulek přísné německé kongregaci z Beuronu, kteří byli nuceni opustit Německo v období tzv. „církevního boje“ kancléře Bismarcka vedeného proti Římu. Beuronští mniši klášter regotizovali, odstranili barokní zařízení i malby a báně na věžích nahradili ostrými jehlany. Kostel i klášter byl vymalován v historizujícím „beuronském“ slohu. Od roku 1919 klášter převzali čeští benediktini. - Při spojeneckém bombardování dne 14.2.1945 byl kostel i klášter těžce poškozen; na klášter a kostel dopadly tři zápalné pumy, každá o váze 227 kg. Klenba kostela i obě věže se zřítily a také klášterní budova s gotickými freskami v křížové chodbě byla silně poškozena. Rekonstrukci komplikovala dlouhá diskuse o tom, která z historických podob kostela má být obnovena. Opravy se táhly až do roku 1968, kdy bylo západní průčelí nahrazeno betonovými křídly podle návrhu Františka Marii Černého. Tento neobvyklý tvar má připomínat jak dvě barokní věže, v roce 1890 novogoticky upravené, tak také vysoký štít předchozí středověké střechy bez věží, jak je zachycen na starších vedutách Prahy. - Roku 1991 byla obnovena malá komunita benediktinů, která kostel spravuje. - Kostel je součástí památkově chráněného areálu gotického kláštera, který byl v roce 1978 prohlášen národní kulturní památkou. - Pozemek s kostelem patří církvi (Benediktinskému opatství Panny Marie a sv. Jeronýma v Emauzích).

Zdroj: www.cs.wikipedia.org

WGS84 souřadnice objektu: 50.072394°N, 14.417559°E

Komentáře

Žádné komentáře