20292 kostel sv. Bartoloměje

Zaniklé (známka 600) dřevěné kostely

Druh stavby:
kostel
Církev:
katolická
Parcela:
pozemková parcela č. 943/1
Kód katastrálního území:
669393, 783901
Období devastace:
1849–1918
Důvod devastace:
jiný
Postaveno:
okolo 1550
Zbořeno:
1896 - 1897
Poloha:
JZ od nového kostela

Kostel z jedlového dřeva byl založen nejspíše kolem poloviny 16. století, soudě podle letopočtu 1565 na oltáři a letopočtu 1567 na zvonu. První zmínkou o kostele je hned po nápisu na zvonu zřejmě urbář hukvaldského panství z roku 1580, kde je uvedena obecní louka využívaná kostelem. Kostel byl nejspíše od počátku filiální k Frenštátu pod Radhoštěm, jak potvrzuje listina olomouckého biskupa Stanislava Pavlovského z roku 1584. První kopřivnický farář Rudolf Vícha kladl vznik kostela až do 13. století na základě srovnání s kostely ve Větřkovicích, Životicích nebo Tiché, který měl obsahovat zvon z roku 1122. Podle něj byla z počátku postavena pouze malá kaple s věžičkou a vysoká věž, stejně široká jako loď, vznikla až s pořízením zvonu roku 1567. V pozdější době měly být obě struktury propojeny, čímž vznikla spojitá stavba. S rozšiřováním obyvatelstva měly být následně doplněny pavlače po stranách lodi, přičemž byly kvůli prosvětlení prostoru pod nimi vyřezány v lodi dvě okna po obou stranách. Dne 5.10.1621 došlo k vydrancování kostela vzbouřenými valašskými povstalci vedenými feudálem Janem Adamem z Víckova. Roku 1763 byl kostel přifařen ke Štramberku na základě biskupského dekretu, důvodem byla kratší vzdálenost Štramberka. Za císaře Josefa II. prý občané žádali o povolení ke stavbě nového kostela, což jim nebylo povoleno a místo toho bylo nařízeno podezdění severní strany stávající stavby. Roku 1835 nechal fojt Jan Šustala snížit věž, jelikož se kvůli prohnilé konstrukci začala od roku 1827 naklánět. Zároveň byla věž pobita deskami, což prý zhoršilo slyšitelnost zvonu. Kvůli odporu ke štramberskému duchovenstvu inicioval roku 1865 Adolf Raška odtržení a zřízení vlastní fary, což se po čtyřech letech skutečně uskutečnilo a prvním farářem byl zvolen již zmíněný Rudolf Vícha. Ke větší rekonstrukci chátrajícího a prostorově nevyhovujícího kostela došlo roku 1871; během ní byl kostel zvětšen a staré pavlače zbourány. Zakoupeny byly rovněž Boží hrob z Olomouce, oltáře pro Boží tělo, kasule či stříbrná monstrance z Vídně. I přes zvětšení kostela se začalo uvažovat o postavení zcela nového chrámu, pro jehož stavbu založil roku 1881 farář Vícha fond. Nový kostel se začal stavět v dubnu 1893 a k jeho vysvěcení došlo dne 7.7.1895, den po poslední mši ve starém kostele, který tímto dnem dosloužil. Starý kostel byl již ve zchátralém stavu a zvažovala se demolice, proti čemuž se v prosinci 1895 při dotazu konzervátora Franze Rosmaëla jednoznačně vyslovila vídeňská Centrální komise pro památky umělecké a historické (Zentralkommission für Erforschung und Erhaltung Kunst- und Historischen Denkmale) a navrhla kostel zachovat jako hřbitovní kapli. I přes to začal být od roku 1896 kostel demolován, přičemž dřevo bylo prodáváno na palivo. Následujícího roku kostel zanikl úplně. Při bourání nebyl nalezen žádný nápis, který by ujasnil dataci kostela. Některé vnitřní vybavení jako oltář, kazatelna, korouhve, dřevěné svícny, jichž se užívalo při konduktě, ornáty a jiné věci byly spáleny a zbytek včetně soch, křížové cesty a starého oltáře byl rozprodán. Staré zvony byly odebrány zvonařem Hilzerem, jehož firma z Vídeňského Nového Města posléze odlila roku 1894 zvony do nového chrámu. Na zboření kostela si při schůzi Centrální komise roku 1899 stěžoval konzervátor Franz Rosmaël, jelikož nebyl o bourání informován a nemohl zajistit cenné památky jako kostelní oltář. Část prodaného vybavení kostela se opět octla pohromadě roku 1923 při sokolské výstavě v dívčí měšťanské škole. Okolní hřbitov postupně zanikl a v polovině 80. let 20. století byl změněn na park. - Pozemek, na němž kostel stál, patří městu Kopřivnice.

Zdroj: cs.wikipedia.org

WGS84 souřadnice objektu: 49.590397°N, 18.140026°E

Komentáře

Žádné komentáře