Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Zaniklé (známka 600) zděné kostely

Druh stavby:

kostel

Církev:

katolická

Kód katastrálního území:

737135, 796867

Období devastace:

1654–1848

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

okolo 1338

Zbořeno:

1792 - 1802

Poloha:

v JZ části města, u hradu

Šlo o původní farní kostel města Rabštejn nad Střelou. Když byl v rámci josefinských reforem v roce 1787 zrušen v Rabštejně klášter servitů, klášterní kostel, který byl v lepším stavebně-technickém stavu, byl prohlášen farním a dosavadní farní kostel sv. Matouše byl uzavřen a následně zbořen. - Václav Kočka ve své knize „Dějiny politického okresu Kralovického“ z roku 1913 píše o kostele mimo jiné následující: „Byl prvotně hradní kaplí pod správou faráře stvolenského. Oldřich Pluh se synem svým Oldřichem založili tu roku 1338 faru a převedli sem faráře Jana ze Stvolen. - Roku 1355 byl zdejší kostel jen filiálním do Stvolen, ale roku 1370 sídlil farář zase v Rabštejně a Stvolny byly filiálkou k Rabštejnu. - Město zůstalo katolické, pokud drželi je páni z Gutštejna a Caltové z Kamenné Hory. Když nabyli ho Šlikové (1518), usadili tu hned kněze podobojí, později luteránské, kteří často utkali se s místními karmelitány. Vybitím a spálením kláštera karmelitánů roku 1352 učiněn konec náboženským svárům. - Arcikníže Ferdinand napomenul roku 1555 Jáchyma Šlika, aby po starém způsobu osazoval fary duchovními buď římskými aneb podobojími, ale netrpěl ve městě neřádného kněze, který se za almužníka vydával. Konsistoř podobojí roku 1614 dosadila do Rabštejna faráře Klimenta Krchova. Hejtman Jiří Toul nevydal knězi bohoslužebních náčiní a odepřel mu štanci, která vynášela kopu grošů týdně, 5 strychů žita a 2 věrtele piva půlletně. - Po bitvě na Bílé hoře byl protestantský kněz vypuzen a kostel zůstal dlouho pod správou katolických farářů z Manětína, Valče, Chyš, Plas a Žlutic. Doupovský farář Majer podával roku 1648 arcibiskupovi zprávu, že zdejší fara není osazena a spravují ji buď karmelitáni z Chyš, buď farář žlutický. - V popise z roku 1653 čte se, že kostel je pustý. - Teprve roku 1657 ustanoven byl definitivním správcem duchovním Emilian Kober, benediktin z Prahy, po jehož smrti roku 1672 přišla duchovní správa na řeholníky řádu servitů v Rabštejně právě se usadivší. Kostel sv. Matouše byl na spadnutí, proto Antonín Leopold z Pöttingu dal jej roku 1701 opraviti. Řehole zdejších servitů byla roku 1787 zrušena a jejich klášterní kostel učiněn farním. Starý farní kostel sv. Matouše měl chatrnou střechu, proto byl zavřen, roku 1792 počali jej bořiti a do 10 let zmizel zcela.

Zdroj: Václav Kočka: Dějiny politického okresu Kralovického