244 kostel sv. Vavřince

Poškozené (známka 300) zděné kostely

Druh stavby:
hřbitovní kostel
Církev:
katolická
Parcela:
stavební parcela č. 17
Kód katastrálního území:
602426
Období devastace:
1945–1989
Důvod devastace:
jiný
Postaveno:
konec 13. století
Poloha:
J od vsi, na kopci

V rekonstrukci; má novou střechu, věž měděnou, loď šindelovou. Dozděny jsou chybějící části korunní římsy. Opravená je statika, přezděny jsou oblouky nad okny. Přístavek má novou, ještě nenatřenou omítku, zbytek fasád je zničen. Má nová okna a dveře, věž nové okenice. Uvnitř má opravenou podlahu a nové, ještě nenatřené omítky. Opravena je celá ohradní zeď kolem kostela včetně obou vstupních bran do areálu. - Jednolodní kostel s pravoúhle zakončeným presbytářem bez opěráků s hranolovou věží se sakristií v podvěží v ose kostela na východní straně a s novou předsíňkou na jižní straně lodi. Fasády hladké, nečleněné, západní portál hrotitý se skoseným ostěním. Severní portál do presbytáře sedlový, jižní portál z předsíňky do lodi hrotitý s jednoduše profilovaným ostěním. Presbytář i loď sklenuty valeně s výsečemi na pásech, vybíhající z polopilířů s pilastry; triumfální oblouk půlkruhový, neprofilovaný, kruchta podklenuta valeně s výsečemi; sakristie sklenuta křížově. - Kostel je raně gotický z konce 13. století (první písemná zmínka o kostele a vsi Klení pochází z roku 1334). V letech 1450 - 1500 byl vybudován pozdně gotický západní vstup se dvěma malými okny. Kostel musel mít v té době pravděpodobně dřevěnou zvonici, neboť jeden ze zachovalých zvonů nese letopočet 1485. Na severní straně byla přistavěna sakristie, která byla později zbořena. V letech 1495 - 1535 byla vystavěna pozdně gotická hřbitovní zeď s portály. Zeď byla vzhledem ke své historické hodnotě v roce 2017 zapsána jako kulturní památka. V období let 1550 - 1600 byla vystavěna raně barokní předsíň na jižní straně kostela. Nejrozsáhlejší přestavbou byla barokní přestavba v 1. polovině 18. století, kdy byl původní dřevěný povalový strop nahrazen valenou klenbou s výsečemi u okenních otvorů. Konstrukce nového zastropení spočívá na dodatečně přizděných půlpilířích. Na východní straně byla přistavěna věž a provedena demolice severní sakristie. V obvodových stěnách byly probourány nové okenní otvory, provedena vestavba kruchty, byly vyzděny dva diagonální pilíře a vítězný oblouk. Vystavěn byl nový krov se zastřešením. Kostel byl vybaven novým mobiliářem. V té době byla také do stávající ohradní hřbitovní zdi vestavěna márnice (kostnice). V roce 1873 byl po požáru objektu vybudován nový krov s vyšším sklonem, zastřešený dřevěným šindelem. Poslední stavební oprava se uskutečnila v roce 1902 za faráře Johanna Suchana. - Po roce 1948 byl kostel poničen kvůli nedostatečné údržbě, vnitřní zařízení bylo zničeno a rozkradeno poté, co tehdejší okresní církevní tajemník prohlásil, že si ho lidé mohou rozebrat. Píšťaly varhan byly ukradeny pionýry z přilehlého pionýrského tábora (památkář a organolog při návštěvě kostela v 70. letech 20. století potkal skupinu pionýrů s vedoucím z přilehlého tábora, z nichž každý si nesl a pískal na píšťalku z varhan). Nakonec byly celé varhany shozeny z kúru a zničeny. - Krajské středisko památkové péče a ochrany přírody (KSPPOP) v Českých Budějovicích popsalo dne 21.7.1983 stav kostela následovně: "...šindelová střecha je ze 60 % zborcena, zvláště na severní straně, krov v havarijním stavu, úplně zřícena jižní předsíň, ...zděné cihlové klenby: prozatím jde o spadlou omítku a drolení cihelné výplně klenebních výsečí na severní straně lodi a v presbytáři...". Podle záznamu ze dne 13.9.1983 "tajemník pro věci církevní jihočeského Krajského národního výboru s. Drozdek nedoporučil vynakládání finančních prostředků na záchranu objektu. Doporučil návrh zástupců KSPPOP na zrušení ochrany zdevastovaného mobiliáře a současně navrhl, aby byla zrušena ochrana nad celým objektem". V reakci na to pracovníci KSPPOP PhDr. Pavel Slavko a Zdenka Paloušová sepsali nesouhlasné stanovisko s demolicí kostela a napsali jakýsi přehled událostí včetně jmen aktérů. Ing. Aleš Krejčů, jako náměstek ředitele KSPPOP nesouhlasné stanovisko podepsal a odeslal - a nastalo pozdvižení. Nejvíce zuřil jihočeský krajský církevní tajemník Leo Drozdek - notorický alkoholik - který vyhrožoval všem, že si to s nimi vyřídí. Náměstek ředitele KSPPOP Ing. Aleš Krejčů byl celý týden denně na koberečku, nakonec situaci nějakým způsobem zahrál do autu Dr. L. Havránek, vedoucí odboru kultury jihočeského Krajského národního výboru (KNV byl zřizovatelem KSPPOP). Díky tomu ke zrušení památkové ochrany kostela nedošlo a ten se dožil ve zbědovaném stavu revoluce v listopadu 1989. V roce 1994 dostala loď kostela novou střechu krytou šindelem, v roce 1998 dostala věž kostela novou střechu krytou měděným plechem. V roce 2013 pak začala celková oprava kostela. - Pozemek s kostelem patří církvi; opravu kostela organizuje "Spolek pro záchranu budovy kostela v Klení, obec Benešov nad Černou", který si kostel od církve vypůjčil. V průběhu roku 2012 spolek vyčistil prostor hřbitova kolem kostela a odstranil náletové dřeviny v nejbližším okolí hřbitova, v roce 2013 začaly opravy samotného kostela, jeho ohradní zdi a márnice. - Dne 10.8.2019 byla v kostele sloužena první mše svatá po padesátileté přestávce. V roce 2023 půjde na opravu fasády kostela 512.000,- Kč z dotačních programů Ministerstva kultury ČR.

Zdroj: Václav Marek, Zdeňka Paloušová

WGS84 souřadnice objektu: 48.759112°N, 14.621403°E

Komentáře

Žádné komentáře