Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Opravené (známka 100) zděné kostely

Druh stavby:

kostel

Církev:

katolická

Parcela:

stavební parcela č. 12

Kód katastrálního území:

763853

Období devastace:

1945–1989

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

1705

Poloha:

na návsi

barokní

Má novou střechu, sanktusník měděnou. Opravena je statika. Opraveny jsou sluneční hodiny na pravé straně kostela. Opravena je socha sv. Judy Tadeáše v nice nad průčelím. Okna jsou opravená. Zavřený, interiér je opraven, má novou podlahu. Odkopána je hlína v okolí kostela. - Kostel se skládá z osmiboké centrály, k níž na východě přiléhá sakristie a na opačné straně předsíň. Nad průčelím vystupuje trojúhelný štítek s výklenkem, v němž je umístěna socha světce, jemuž je kostel zasvěcen. Na straně k silnici jsou zachovány kuriózní sluneční hodiny, které udávají čas v různých zemích světa. V kostele se rovněž nachází tzv. chronogram. V chronogramech jsou některá písmena zvýrazněna buď barvou nebo velikostí, které kromě latinských písmen s jejich významem obsahují i číselné hodnoty. Jsou to právě římské číslice, např. M= 1000, D=500, C=100, L=50, V=5, I=1. Jestliže se sečtou hodnoty písmen, zvýrazněných velikostí v nápisu, dostane se rok jisté události. V kostele je nápis: „Cožpak může znát hodinu, kdy přijde smrt, to může znát jenom milý Bůh“. Jestliže se sečtou hodnoty všech písmen, které jsou i svým významem římskými číslicemi, dostane se následující výsledek: 3xD+3xL+10xV+5xI = 3x500+3x50+10x5+5x1 = 1705. Číslo 1705 znamená rok vybudování kostela. Již o osm let později v roce 1713 zemřel pastorální farář a byl v kostele pohřben. Na jeho náhrobku je vytesáno: „Hic iacet in cella, per quem sta tet ista capella.“ (Zde leží ten, díky němuž stojí kaple). V roce 1760 byl oltář kaple obohacen o relikvie sv. Felicitas a Jošta. V průběhu času byly v kapli provedeny opakovaně zlepšení a zkrášlení. V roce 1936 byl naposledy chronogram a sluneční hodiny zrenovovány a zazářily tak v plné jejich kráse. - Kostel byl postaven nákladem místního faráře J. Partnera, který kvůli nemocným nohám nemohl docházet do kostela na kopec nad Tasnovicemi. Po smrti byl do kostela pohřben, jeho náhrobek je zachován před oltářem. - V rámci rekonstrukce kostela probíhající archeologický výzkum mimo jiné ukázal, že pod podlahou kostela je dochována historická stratigrafie včetně objektů z 10. století. Památky z tohoto období jsou dva kostrové hroby zachycené v interiéru kostela, s nímž však nijak nesouvisejí, neboť ten byl založen až v roce 1705. - Dlažba kostela je většinou položena přímo na geologickém podloží, přičemž dle stratigrafických souvislostí může být její vznik kladen přibližně na přelom 13. a 14. století. V tomtéž období (přelom 13. a 14. století) byla část vsi postižena intenzívním požárem, jehož stopy byly zachyceny zejména severně a severovýchodně od kostela. Po tomto požáru byla vesnice opět obnovena, pravděpodobně koncem 14. století až přibližně v 1. třetině 15. století. Poté následoval další požár, jehož výrazné stopy byly zachyceny tentokrát jižně od kostela, zejména u jeho sakristie. Někdy po tomto požáru byla již vesnice zřejmě obnovena na dnešním půdorysu. - Ve vsi Štítary byla v letech 1964 - 2015 stavební uzávěra kvůli plánované přehradě, která měla ves zatopit. Po zrušení stavební uzávěry požádalo město Hostouň církev o převod pozemku s kostelem do svého vlastnictví, aby mohlo kostel opravit. - Kostel je památkově chráněn. - Pozemek s kostelem patří městu Hostouň; město v letech 2018 - 2022 zorganizovalo opravu kostela s využitím dotace z Programu rozvoje venkova přes Místní akční skupinu Český les. Kostel po rekonstrukci dne 23.10.2022 znovu slavnostně vysvětil Mons. Tomáš Holub, biskup plzeňský.

WGS84 souřadnice objektu: 49.565096°N, 12.816443°E