Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Opravené (známka 100) zděné kostely

Druh stavby:

kostel

Církev:

katolická

Parcela:

stavební parcela č. 21

Kód katastrálního území:

746754

Období devastace:

1945–1989

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

prvně zmíněn okolo 900, nový okolo 1290, přestavěn 1738 - 1749

Zbořeno:

Poloha:

ve vsi

velký

Má novou střechu, věž a sanktusník měděnou. Má opravená okna a dveře, věž má nové okenice. Interiér je opraven. - Jednolodní obdélná stavba s presbytářem na půdorysu na šířku postaveného obdélníka uzavřeného segmentem, krytá valbovou střechou s polygonální sanktusovou věžičkou. Loď je doplněna dvěma příčnými trakty, rozpoznatelnými i v zastřešení kostela. Jeden obsahuje postranní místnosti pro křestní kapli a protější vchod na emporu s varhany. Druhý trakt ukrývá po stranách presbytáře sakristie a nad nimi oratoře. Pohledově vyvinuté východní trojosé průčelí s hranolovou věží s poněkud nízko položenou barokní cibulovou bání s lucernou v ose je završeno štítem a členěno pilastry s ornamentálními hlavicemi. Široké rozšířené hlavní západní vstupní průčelí se středovým rizalitem a obdélným vchodem v ose je členěno rámci v omítce, stejně jako boční stěny kostela. Podélné stěny jsou prolomeny na každé straně třemi vysokými obdélnými okny, uzavřenými nahoře i dole profilovaným segmentem. Presbytář je sklenut plackou a konchou, sakristie zaklenuta valenou klenbou s výsečemi, oratoře s vypnutým kuželkovým parapetem zaklenuty valeně. Do sakristií vedou kamenné pravoúhlé profilované portály s dekorativními římsovými supraportami. Nad sakristiemi se do presbytáře otevírají dvě empory. Triumfální oblouk je nesen bočními polosloupy a svazky pilastrů. Loď, při triumfálním oblouku s okosenými nárožími s nikami, je zaklenuta čtyřmi nestejně širokými poli ploché omítnuté dřevěné valené klenby s výsečemi na pásech, sbíhajícími na přeložené pilastry s korintskými hlavicemi. Rovně podstrojená kruchta s vypnutým středem. Vnitřní stěny kostela jsou opatřeny bohatou štukovou výzdobou, která je působivá zejména ve vítězném oblouku kněžiště. Původní nástropní fresková výzdoba od barokního malíře Elliase Dollhopfa z Horního Slavkova z let 1740-1750 byla znehodnocena přemalbou. Vnitřní zařízení kostela je jednotné, barokní z doby kolem poloviny 18. století. Hlavní oltář s bohatou sloupovou portální architekturou pochází z roku 1748 od truhlářského mistra Tschammerhölla z Ostrova. Na pozadí oltáře je umístěna rokajová atika, prolomená kruhovým sluncem. V nice nástavce oltáře je umístěna středová, 1,3 m vysoká dřevěná gotická socha patronky kostela milostivé sv. Anny Samotřetí, která vznikla nejpozději v roce 1480. Mezi středovou sochou a sloupy jsou umístěny postavy andělů. Na portálech ochozu oltáře doplňují výzdobu vysoké pozlacené sochy, které ještě vyzdvihují postranní zakončení pozadí. Plastiky na oltáři pocházejí patrně od sochaře Karla Waitzmana z Kadaně. Pozlacený, bíle natřený tabernákl ve formě edikuly s vysoustruženými sloupky je položen na mense. V presbytáři je ještě jednoduchý barokní oltářík s kopií obrazu Panny Marie Pomocné. Při triumfálním oblouku jsou ve zkosených rozích umístěny dva postranní barokní oltáře Srdce Páně a Panny Marie. V mušlových nikách dřevěného pozadí oltářů jsou umístěny moderní sochy. Boční oltář Srdce Páně je barokní z roku 1750 s pozoruhodnou řezbou, znázorňující utrpení františkánských mučedníků v Japonsku. Druhý boční oltář zasvěcený Panně Marii uchovával na dřevě malovanou kopii „Pasovské madony“ Lukase Cranacha st. z let 1472-1553. Dvoukřídlé barokní varhany od neznámého autora z roku 1754 s pozdějšími úpravami na západní empoře jsou zcela zachovalé, zdobené bohatým rokokovým ornamentem. Stěnu kostelní zdobí obraz Nanebevzetí Panny Marie. Jednoduché olejové obrazy křížové cesty s malovanými rámy pocházejí z doby kolem roku 1800. - Roku 1677 byla ke starému gotickému kostelu přistavěna postranní kaple. Stavba nového barokního poutního kostela probíhala v letech 1738 - 1749 podle plánu neznámého autora. Stavitelem kostela byl panský stavitel zednický mistr Johann Schmidt (Smyd) z Útviny. V roce 1836 byl zrušen starý obezděný hřbitov, který se původně rozkládal kolem kostela, a byl poté přemístěn jižně od obce. - Pozemek s kostelem patří církvi; opravu kostela v letech 2005 - 2021 zorganizoval "Spolek na záchranu kostela sv. Anny v Sedleci". V roce 2022 půjde na opravu kostela 350.000,- Kč z rozpočtu města Karlovy Vary a z dotačních programů Karlovarského kraje.

Zdroj: Alois Kurka + www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz

WGS84 souřadnice objektu: 50.245698°N, 12.860734°E