Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Poškozené (známka 344) zděné kostely

Druh stavby:

kostel

Církev:

katolická

Parcela:

stavební parcela č. 115

Kód katastrálního území:

705578

Období devastace:

1945–1989

Důvod devastace:

vojenský prostor

Postaveno:

1700 - 1707, rozšířen 1732 - 1735, věž přistavěna 1764 - 1771

Poloha:

na návsi

Věž a loď mají novou střechu. Presbytář má střechu provizorně krytou plachtami; v těch jsou velké díry, do objektu zatéká a proto jsou poškozeny vnější i vnitřní omítky v presbytáři. Přístavek vzadu má střechu opravenou. Fasáda je opravena, na presbytáři poškozená. Má nová okna a dveře, věž má nové okenice. Uvnitř má nové omítky (poškozeny jsou v presbytáři), chybí strop. Prázdný, v přední části zůstala zachována pokladna pro vstup do kina. - V letech 1700 - 1707 byla postavena barokní kaple, jež byla v letech 1732 - 1735 rozšířena o hlavní loď s presbytářem, se sakristií v ose kostela a s věží. Věž však byla brzy v natolik havarijním stavu, že byla roku 1760 stržena a v letech 1764 - 1771 vznikla před západním průčelím hranolovitá věž s typickým barokním cibulovým zakončením. Ve frontonu vchodu je uveden letopočet 1767. Nároží věže jsou zdobena kamennými sdruženými pilastry. Plány vypracoval a stavbu realizoval zednický mistr Franz Pöpperl z Louky. Kamenické práce provedl kamenický mistr Schlossbauer ze Stanovic, po jehož smrti vedl práce na věži kamenický mistr Paulus Zeitler z Mnichova. Na věži kostela býval zavěšen zvon z roku 1773 od zvonaře Matthese Divalla. Druhý zvon z roku 1807 od pražské zvonařky Anny Kühnerin vážil 63 libry. - Roku 1733 bylo doplněno vnitřní zařízení kostela. Roku 1738 vytvořil malíř na stěně kostela sluneční hodiny. - Uměleckým klenotem kostela byl hlavní oltář Korunování Panny Marie, barokní mistrovské dílo z roku 1708, pocházející z dílny chebského sochaře a řezbáře Johanna Karla Stilpa. U triumfálního oblouku stávaly postranní oltáře, a to Neposkvrněné Panny Marie na straně evangelní a Ukřižování Krista na straně epištolní; v obou byly umístěny rozměrné obrazy odpovídající zasvěcení. Několik detailů mobiliáře: barokní kazatelna z roku 1733, bohatě zdobena řezbářskými artefakty postav všech čtyř evangelistů, dekorativní rokoková křtitelnice z roku 1777, barokní polychromované sochy v nikách a na konzolách (sv. Barbora, sv. Tomáš, sv. Apolonie, sv. Šebestián a další). Strop kostela byl plochý a v presbytáři zdobený dřevěnými kazetami s malovaným dekorem z 18. století. - Roku 1785 bylo restaurováno loketským štafířem Leithmannem vnitřní zařízení kostela. - V lodi bývaly postaveny jednoduché dřevěné barokní kostelní lavice z roku 1737 s jednotlivými místy, označenými štítky z raženého plechu či z rytého cínu. Štítky nesly jméno majitele lavice, letopočet a někdy také číslo usedlosti jako například: „Johann Adam Zimmermann, anno 1748; I. H. G. L. 1748; Frantz Tischer an(n)o 1748; W. A. F. anno 1768; Nro 103 Franziscus Discher 1781“. - K zařízení sakristie patřila barokní skříň na liturgická roucha s vyřezávaným nástavcem. - Na kruchtě býval původně umístěn barokní positiv od varhanáře Johanna Paula Trampeliho z Adorfu z roku 1740, jednomanuálový s osmi rejstříky, mechanickou trakturou a zásuvkovou vzdušnicí. V roce 1804 byly zdejší varhany nepoužitelné, byly tedy objednány nové od vrchního varhanáře Vinzenze Gartnera z Tachova. Loketský sochař Johann Wild dodal zdobenou skříň, jejíž štafírování provedl v roce 1807 mistr Alois Mayss. Inventáře z let 1827 a 1840 označují zdejší varhany za „velmi staré“. Opravu varhan provedl roku 1858 za 200 zlatých varhanář Ferdinand Guth z Nového Strašecí. V roce 1869 byly původní barokní postranní oltáře nahrazeny klasicistními oltářními prospekty od truhláře Antona Hahna z Čisté. V roce 1896 postavil v kostele chebský varhanář Martin Zaus nové pneumatické varhany. - Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války přestal být kostel udržován a postupně chátral. Po začlenění vsi do nově vzniklého Vojenského újezdu Prameny na počátku 50. let 20. století byl vnitřní prostor kostela částečně adaptován na kino a kulturní sál pro vojáky. Střechou kostela byl vyveden komín. V lodi byl stržen původní kazetový strop a nahrazen vlnitým plechem, odstraněna byla rovněž původní kruchta a nahrazena promítacím podiem. Část vnitřního zařízení kostela byla zachráněna převozem do jiných kostelů, zbytek byl zničen či rozkraden. Část kazetového stropu je nyní uložena na hradě v Lokti. Hlavní oltář a křtitelnice byly převezeny do kostela sv. Víta v Radošovicích, varhany, obrazy křížové cesty, dva zvony a tři sochy světců jsou v kostele sv. Václava ve Václavicích. - Dne 3.5.1958 byl bývalý kostel Nejsvětější Trojice zapsán na státní seznam kulturních památek České republiky. V průběhu 2. poloviny 20. století následně bývalý kostel sloužil jako kulturní dům, skladiště či určitou dobu jako archivní depot. Neudržovaný kostel postupně zcela zchátral, od počátku 90. let již nebyl využíván a na počátku 21. století byl již v havarijním stavu. Střechou kostela zatékalo, okna byla vytlučená, uvnitř byl prázdný. Následně byl zdevastovaný kostel spolu s pozemkem převeden z majetku církve do vlastnictví obce. V zimě na počátku roku 2011 se propadl strop včetně krovu presbytáře kostela. V roce 2011 následně přistoupila obce Nová Ves k postupné celkové rekonstrukci zchátralého kostela za přispění dotačních programů Ministerstva kultury ČR a Programu rozvoje venkova Státního zemědělského intervenčního fondu. V létě roku 2011 byla stavební firmou Tesařská huť provedena celková historická rekonstrukce zničeného krovu presbytáře z tesaných trámů tradiční technologií s částečným využitím dochovaných prvků. V roce 2013 byla provedena oprava cibulové báně věže a střechy sakristie, na střeše lodi kostela byla položena nová eternitová krytina, vsazena byla nová okna a ve věži osazeny nové dřevěné okenice. Následně byl kostel nově omítnut. Částečné opravy probíhaly rovněž v interiéru objektu.

Zdroj: Vladimír Prokop + Lukáš Smola: Sokolovsko - umění, památky a umělci do

WGS84 souřadnice objektu: 50.084048°N, 12.77377°E