Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Poškozené (známka 233) zděné kostely

Druh stavby:

kostel

Církev:

katolická

Parcela:

stavební parcela č. 39

Kód katastrálního území:

655571, 655538

Období devastace:

1945–1989

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

5.12.1697 - 1710, opravován 1854, 1914 a 1937

Poloha:

na mírném návrší Špičák (Spitzberk) ve V části města

velký, se dvěma věžemi

V rekonstrukci; pravá strana lodi a cca 3/4 levé strany lodi zepředu mají novou střechu. Pravá boční loď má asi ze 3/4 zepředu novou střechu, levá boční loď má asi z 1/2 zepředu novou střechu provizorně krytou lepenkou. Pravá věž má nakloněné zakončení. Omítka v průčelí je zničená, zbytek fasády potřebuje místy natřít. Uvnitř neopraven. - Trojlodní kostel s vysokou středovou hlavní lodí zakončený zevně trojbokým, uvnitř půlkruhově zakončeným presbytářem. Hlavní loď kostela a presbytář jsou kryty jednolitou valbovou střechou s menší osmibokou sloupkovou zvoničkou s cibulovou bání nad závěrem. Boční lodi kostela jsou kryty pultovými střechami. Hlavní západní ploché, dvouvěžové, tříosé průčelí kostela je členěno pilastry a výraznými vystupujícími profilovanými římsami, dělícími jednotlivá podlaží. Zvýrazněno je dvěma postranními hranolovými věžemi, završenými nízkými stanovými střechami, přecházejícími v barokní helmice. V ose průčelí je umístěn obdélný portál hlavního vchodu se sloupy po stranách, nesoucími segmentový štít s rodovými znaky zakladatelů kostela Michnů z Vacínova a Krakovských z Kolovrat. Ve postranních osách průčelí jsou ve dvou patrech nad sebou prolomena zdvojená lunetová okna s trojúhelníkovými a segmentovými štíty, ve věžích jsou pak okna obdélná. Na vrcholu polokruhového štítu mezi věžemi je umístěna socha Panny Marie. Průčelí je doplněno nikami se současnými sochami českých zemských patronů. V nice pod štítem nad středovým oknem v ose je umístěna socha sv. Josefa, v postranních nikách pak sochy sv. Václava a sv. Ludmily. V nikách po stranách portálu hlavního vchodu jsou umístěny sochy sv. Zikmunda, sv. Víta, sv. Vojtěcha a sv. Jana Nepomuckého. Postranní stěny bočních lodí kostela jsou v polích mezi pilastry prolomena nad sebou položenými polokruhovými okny. Boční stěny horního patra hlavní lodi a presbytáře jsou v polích mezi pilastry prolomeny obdélnými okny. Hlavní loď kostela je sklenuta poli valených kleneb s žebrováním, položenými mezi pásy a vynesenými nad silnou vystupující římsou. Boční lodi kostela jsou sklenuty křížovými klenbami. Nad polokruhovými arkádami do bočních lodí kostela jsou umístěny křížově sklenuté empory s rovným zábradlím s balustrádami, otevírající se do lodi polokruhovými výklenky. Nad triumfálním obloukem, dosahujícím výšky hlavní lodi, je umístěn rodový znak Lažanských z doby renovace kostela. Presbytář kostela je zaklenut valenou klenbou s výsečemi. Kruchta je podklenuta valeně s výsečemi. Na kruchtou s varhanami je umístěn oblouk se štukovými reliéfy se skupinou putti před rozevřenou oponou. Vnitřní stěny jsou členěny podloženými pilastry se složenými hlavicemi. Barokní vnitřní zařízení kostela pochází z první poloviny 18. století. Úzký vysoký rámový hlavní oltář s oltářním obrazem Ukřižování Ježíše Krista z roku 1854 od pražského malíře Josefa Hellricha. V nástavci oltáře je umístěn monogram Jména Ježíše Krista ve svatozáři. Při východní stěně severní boční lodi je postaven portálový postranní oltář s obrazem sv. Jana Evangelisty na ostrově Patmos a točitými sloupy po stranách a rodovými znaky zakladatelů oltář, vlevo Krakovských z Kolovrat. Na antependiu je vyobrazení Útěk do Egypta. U západní zdi severní boční lodi stojí portálový boční oltář Panny Marie. Mezi točitými sloupy je umístěn obraz Panny Marie (Madona) a pod ním ve skleněných skříňkách votivní předměty. Na antependiu je umístěno sešlé vyobrazení člunů unášených na rozbouřených vodách. U východní zdi jižní boční lodi kostela je umístěn jednoduchý portálový barokní postranní oltář sv. Apolonie s obrazem Utrpení sv. Apolonie se sloupy po stranách. V nástavci oltáře je umístěn bohatý figurální reliéf. Při západní stěně jižní boční lodi kostela je umístěn obdobný portálový postranní oltář sv. Jana Nepomuckého z druhé poloviny 18. století s obrazem sv. Jana Nepomuckého obklopeného anděly a rokajovou výzdobou. V kapli v jižní věži je umístěn oltář sv. Anny. Zavěšen je zde obraz skupiny sv. Anny Samotřetí a další obraz sv. Anny. Při levé straně triumfálního oblouku mezi hlavní lodí a presbytářem je umístěna kazatelna z doby výstavby kostela z let 1695 - 1718. Kazatelna je přístupná z vnějšku. Ve třech ohraničených polích koše kazatelny jsou umístěny pozlacené kovové destičky s reliéfy sv. Petra, Krista, sv. Salvátora a sv. Pavla. Na stříšce kazatelny jsou umístěny sošky andílků hrajících na pozouny a rodové znaky zakladatelů. V nice pod kruchtou je postavena socha sv. Jana Nepomuckého. Na stěnách jsou zavěšeny jednotlivá zastavení křížové cesty. V lodi kostela jsou postaveny dřevěné lavice, zdobené kovovými ornamenty na postranicích. Na kruchtě jsou postaveny varhany z roku 1870. V levé věži kostela je zavěšen zvon z roku 1520 a v pravé zvon z roku 1572. - Majitelka chyšského panství Anna Ludmila Michnová nechala spolu s manželem Karlem Michnou z Vacínova vybudovat na místě původního kostela na Špičáku nový farní kostel Zvěstování Panny Marie v podobě raně barokní monumentální bazilikální stavby ukrývající rodinnou kryptu. Základní kámen kostela byl položen dne 5.12.1697 v místech u pravé věže a dokončen byl v roce 1710. Stavitelem kostela byl Johann Baptist Rappa. Slavnostní vysvěcení kostela proběhlo v roce 1713. V roce 1854 proběhla za hraběte Prokopa III. Lažanského celková rekonstrukce kostela. Kostel upraven za dohledu pražského architekta Vojtěcha Ignáce Ullmanna, na střechu kostela byla tehdy položena nová břidlicová krytina, vyměněna okna, kostel byl opraven jak zvenku tak zevnitř, malířské práce provedl pražský malíř Weiss a pro nový hlavní oltář byl namalován obraz „Umírající vykupitel“ pražským malířem Josefem Hellichem. Další renovace kostela proběhly v letech 1914 a 1937. Po vyhnání německého obyvatelstva po skončení 2. světové války přestal být kostel udržován a postupně chátral. Dne 3.5.1958 byl kostel zapsán do státního seznamu nemovitých kulturních památek. Roku 1969 byla provedena oprava a běžná údržba kostela. Nicméně již v roce 1970 byl kostel v tak dezolátním stavu, že ze strany církve a obce bylo zažádáno o schválení demolice kostela. Odpověď z památkového úřadu však byla jednoznačně zamítavá. Následně bylo doporučeno urychlené provedení oprav, a to zejména střechy. V roce 1991 došlo k rekonstrukci krovu a střechy kostela. Následně roku 1996 byla opravena část fasád mimo průčelí a opravena okna. - Pozemek s kostelem patří církvi; ta chce nejprve dokončit opravu farního kostela Jména Panny Marie a teprve poté opravit kostel v Chýškách (jen oprava fasády průčelí kostela má stát 2 mil. Kč). V roce 2023 půjde na opravu krovu a střechy kostela 300.000,- Kč z dotačních programů Ministerstva kultury ČR a Karlovarského kraje.

Zdroj: www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz

WGS84 souřadnice objektu: 50.105794°N, 13.256659°E