Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Poškozené (známka 233) zděné kostely

Druh stavby:

kostel

Církev:

katolická

Parcela:

stavební parcela č. 81

Kód katastrálního území:

655538

Období devastace:

1945–1989

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

konec 15. století, přestavěn 1660 - 1688 a počátkem 18. století

Poloha:

přistavěný k budově kláštera

V rekonstrukci; loď má novou střechu. Věž má od požáru v roce 1864 jen provizorní nízkou střechu. Mimo většinu věže má opravenou fasádu a okna. Omítka věže je mimo horní polovinu pravé strany (kde je opravena a má i novou okenici) silně poškozena. Interiér je opraven. - Trojlodní pozdně barokní obdélný kostel s trojboce uzavřeným presbytářem, krytý sedlovou, nad závěrem zvalbenou střechou z pálené krytiny. Kostel přiléhá částí svého jižního průčelí k mase zdiva severozápadního nároží čtyřkřídlého objektu bývalého kláštera. Před hlavním západním průčelím je představěna hranolová věž, završená nízkou jehlancovou střechou. Západní stěna věže je prolomena obdélným kamenným portálem hlavního vchodu s nadpražím a obdélným, segmentem zakončeným oknem v ose nad ním. Mohutné pilastry po stranách nesou nad mohutnou profilovanou korunní římsou na přechodu do horního patra věže profilovaný trojúhelníkový štít se znakovým erbem karmelitánů. Nad obdélným portálem postranního vchodu na jižní straně věže je v ose umístěna nika s barokní sochou Panny Marie (Immaculata). Při severní straně lodi je připojena sakristie s oratoří v patře. Po stranách lodi jsou umístěny dvě ploché boční kaple sv. Josefa z roku 1722 a sv. Kříže z roku 1726. Vnější stěny kostela jsou členěny pilastry. Hlavní loď kostela je sklenuta třemi poli křížové klenby se štukovými zrcadly, úzké boční lodi jsou plochostropé. Presbytář kostela je sklenut valenou klenbou s lunetami. Sakristie je zaklenuta valenou klenbou s lunetami a boční kaple jsou sklenuty plackami. Trojramenná zděná kruchta kostela s figurálně zdobenou dřevěnou balustrádou se sochami sv. Jáchyma a sv. Anny uprostřed a bočními křídly s lehce prohnutými balustrádami vybíhajícími do postranních lodí, je podklenuta křížovými klenbami. Vnitřní stěny kostela jsou členěny pilastry. Vnitřní vybavení kostela z druhé poloviny 17. století tvoří rámový hlavní oltář, který vyplňuje velký výklenek v závěrové stěně presbytáře. Vznášející se andělé uprostřed nesli původně oltářní obraz „Panna Marie na hoře Karmel“ od Petra Brandla pravděpodobně z roku 1708, přemalovaný roku 1865 A. J. Halbhuberem. Na obrazu je vyvedena Panna Marie s Ježíškem, sv. Albertem a představeným řádu Karmelitánů bl. Simonem Stockem v bílém řádovém šatu, škapulíři. Na oltáři je nyní fotokopie obrazu. V nástavci oltáře je umístěna před svatozáří socha Boha Otce s plastikou Zeměkoule. Na oltářní mense je umístěn rokokový tabernákl s hrajícími putti a bohatou rokajovou výzdobou. Nad barokními postranními průchody jsou vlevo postaveny sochy proroků Eliáše s ohnivým mečem a sv. Anny v pokorném postoji a vpravo sochy karmelitána Petra Thomasia a sv. Jáchyma. Na východní straně severní lodi je postaven postranní oltář Čtrnácti sv. pomocníků, založený patrně roku 1722 markraběnkou Sybillou Augustou Bádenskou. Ve středu oltáře je umístěno plastické vyobrazení všech Čtrnácti sv. pomocníků, v jehož středu stojí sv. Kryštof. Na knize sv. Jiljí je vyveden letopočet 1722. Nad středovým výjevem je připojena dvojicí erbů, z nichž markraběnky Sybilly Augusty Bádenské nese znak kohouta. V nástavci oltáře je umístěn obraz sv. Lukáše, věnovaný patronu umělce, který oltář vytvořil. Po stranách obrazu jsou mezi sloupy postaveny sochy vlevo sv. Šebestiána a vpravo sv. Floriána. Při východní stěně jižní lodi je postaven protějškový postranní oltář sv. Jana Nepomuckého z roku 1782. Uprostřed oltáře je umístěno plastické vyobrazení klečícího sv. Jana Nepomuckého s anděly a křížem. Po stranách vyobrazení jsou postaveny sochy vlevo sv. Václava a vpravo sv. Víta. Pod vyobrazením je umístěno ikonické vyobrazení Panny Marie. V jižní boční kapli sv. Josefa je umístěn portálový postranní oltář sv. Rodiny z roku 1722 s oltářním obrazem sv. Rodiny od J. Ongherse. V nástavci oltáře je umístěn obraz s náboženskou tématikou, doprovázený po stranách sochami sv. Jáchyma a sv. Anny. Na oltářním stole je postavena skleněná skříň s krucifixem, nad kterou jsou putti, držící prapory s nápisy. V severní boční kapli sv. Kříže je postaven protějškový portálový postranní oltář s oltářním obrazem Ukřižování, připisovaným Petru Brandlovi. Na postranních podestách jsou postaveny sochy Panny Marie a sv. Jana. V zasklené skříňce na oltářním stole umístěna soška Panny Marie. U bočních pilířů hlavní kostelní lodi jsou postaveny čtyři protějškové portálové postranní oltáře z doby kolem roku 1700. Před boční kaplí sv. Josefa je umístěn portálový postranní oltář sv. Anny s oltářním obrazem sv. Anny a Panny Marie s Ježíškem, doprovázený po stranách sochami sv. Jakuba a sv. Jana. Na protější straně je postaven portálový postranní oltář sv. Barbory, který nechali zřídit Barbara a Wilhelm Gürtlerovi v roce 1723. Uprostřed oltáře býval zavěšen oltářní obraz Stětí sv. Barbory, doprovázený po stranách sochami sv. Agáty a sv. Margarety. Oltářní obraz a postranní sochy však byly během druhé poloviny 20. století ukradeny. Při severní straně u vstupu je umístěn Karmelitánský oltář, založený tehdejšími majiteli zdejšího panství rodem Putzů z Breitenbachu. Ve středu oltáře je zavěšen oltářní obraz Ježíše Krista se sv. Terezií z Ávily a sv. Margarétou z Antiochie. Po stranách obrazu bývaly původně postaveny sochy sv. Václava a sv. Zikmunda. V nástavci oltáře je umístěn obraz obou karmelitánských mnichů Alberta ze Sicílie a Ondřeje Corsiniho. Při jižní straně u vstupu je postaven oltář sv. Martina s oltářním obrazem Dělení Martinova pláště. Po stranách obrazu jsou postaveny sochy Karmelitánů Ondřeje Corsiniho a Felixe z Valois a v nice predely je umístěna soška sv. Rozálie. Na prvním jižním pilíři směrem do lodi je umístěna kazatelna z doby kolem roku 1700 přístupná jižní boční lodi. Na koši kazatelny jsou mezi bílými reliéfy postav čtyř církevních otců, oděných v mnišské šaty, umístěny zlaté reliéfy. Na přední straně je reliéf Panny Marie, která předává Ježíška sv. Antonínu Paduánskému po levé straně, a škapulíř představenému řádu Karmelitánů bl. Simonu Stockovi po pravé straně. Na stříšce kazatelny je umístěna socha sv. Eliáše s ohnivým mečem, doplněné soškami putti. Na levé úzké boční straně koše je umístěn reliéf klečícího muže, který drží model kostela, představující zakladatele kláštera Buriána z Gutštejna. Na pravé úzké boční straně je umístěn reliéf válečníka s růžencem, představující zakladatele řádu Milosrdných bratří Jana z Boha. V boční kapli sv. Josefa je umístěna křtitelnice, tvořená na pilíři nesenou kruhovou kamennou mísou s polygonálním kovovým víkem, na jehož vrcholu jsou umístěny plastiky Křtu Kristova. Na přechodu do lodi kostela jsou ve dřevěných skříních s rokajovým dekorem umístěny Nejsvětějšího Srdce Páně a Srdce Panny Marie, pořízené v roce 1909. V nikách mezi zpovědnicemi při vstupu do kostela jsou postaveny sochy sv. Barbory s kalichem a Panny Marie s Ježíškem. Naproti vchodu je zavěšen obraz Ježíše Krista na Olivetské hoře od vídeňského malíře B. Herbeho z roku 1867. V presbytáři visí obraz Ježíše Krista se sv. Magdalénou ráno o Velikonocích a zarámovaný kovový reliéf Panny Marie Bolestné. Křížová cesta je tvořena zarámovanými tisky z 19. století. Na kruchtě jsou umístěny varhany, přenesené v roce 1788 z kostela Povýšení sv. Kříže na Špicberku. Varhany jsou složeny ze tří, ke stranám se zvyšujících skříní, s jednoduchým zdobením. Mezi liturgické předměty kostela patřily dvě zlaté monstrance, jedna malá jednoduchá a druhá velká monstrance se svatozáří. Dále zde bývalo větší množství stříbrných kalichů, cenných křížů a stříbrných svícnů. Ve věži kostela byly zavěšeny zvony z roku 1780 od pražského zvonaře Johanna Christiana Schunkeho, které nahradily zvony zničené během požáru v roce 1777. - S přestavbou kostela v raně barokním slohu se započalo v roce 1660. V průběhu výstavby však roku 1678 vznikl v jednom domě poblíž požár a kostel s podstatnou částí města vyhořel. Obnova byla dokončena v roce 1688. Na počátku 18. století byl kostel pozdně barokně upraven. V roce 1720 byla přistavěna boční kaple sv. Josefa a v roce 1726 boční kaple sv. Kříže. Z této doby pochází rovněž nová okna a úprava interiéru kostela. V roce 1730 byla dokončena věž kostela, která ovšem byla poškozena v roce 1777 při požáru kláštera. Za josefínských reforem bylo v roce 1787 loketským krajským hejtmanem oznámeno klášterním bratřím zrušení zdejšího karmelitánského kláštera. Po zrušení konventu byl kostel Panny Marie Sněžné nově vysvěcen jako farní kostel Jména Panny Marie, aby nemusel být zrušen a využit pro erár jako kasárna apod. nebo prodán v dražbě. Během silné bouře v roce 1864 byla po zásahu bleskem zničena jehlancová střecha na věži kostela. Po vyhnání německého obyvatelstva po skončení 2. světové války přestal být kostel udržován a postupně chátral. Již v květnu roku 1945 odnesl tehdejší předseda místní správní komise z kostela dvě hodnotné zlaté monstrance, aby je „uschoval do bezpečí“; již nikdy se nenašly. V 90. letech 20. století byl kvůli špatnému stavu kostela demontován a renovován vzácný obraz „Panna Marie na hoře Karmel“ od Petra Brandla z roku 1708 z hlavního oltáře, který byl následně umístěn v postranní kapli v interiéru kostela Povýšení sv. Kříže, ale nakonec byl převezen do Diecézního muzea v Plzni. - Pozemek s kostelem patří církvi; v roce 2023 půjde na opravu fasády věže kostela 850.000,- Kč z dotačních programů Ministerstva kultury ČR a Karlovarského kraje.

Zdroj: www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz

WGS84 souřadnice objektu: 50.105947°N, 13.248854°E