7412 kostel sv. Vavřince

Poškozené (známka 344) zděné kostely

Druh stavby:
kostel
Církev:
katolická
Parcela:
stavební parcela č. 35
Kód katastrálního území:
668672
Období devastace:
1945–1989
Důvod devastace:
jiný
Postaveno:
polovina 14.století, přestavěn 1750
Poloha:
na V okraji vsi, na dolním konci obdélné návsi

V rekonstrukci; část lodi a presbytáře především na pravé straně mají novou střechu, pod ní je přezděna i část korunní římsy. Zbytek šindelové střechy má menší díry. Omítka je silně poškozená. Část oken je rozbitá. Ve vstupech jsou mříže, uvnitř je kostel zpustošený. - Jednolodní stavba na obdélném půdorysu s připojeným odsazeným užším obdélným presbytářem s mělkou apsidou v závěrové stěně. Kostel je krytý šindelovou mansardovou střechou, spojující obě stavební části v jeden celek. V ose hlavního západního průčelí je přistavěna masivní dvoupatrová hranolová věž se zaoblenými nárožími, krytá šindelovou cibulovou bání s osmibokou zasklenou lucernou, završenou zvonovou bání. Boční stěny přízemí věže jsou prolomeny obdélnými vchody s pískovcovými portály s klenáky, vytvářejícími tak z důvodu nedostatku místa u hřbitovní zdi před průčelím průchozí podvěží. Z přední strany věže je obdélným kamenným portálem veden vstup na dřevěné točité schodiště, stoupající do patra věže. Schodiště je osvětleno třemi menšími podélně oválnými okny v ose nad vstupem. Boční stěny věže jsou prolomeny po jednom velkém kasulovém okně. Stejná okna osvětlují ze tří stran patro věže, oddělené mohutnou římsou. Na západní a severní stěně jsou v horní části věže situovány kulaté plechové číselníky věžních hodin, prolamující masivní profilovanou korunní římsu. K severní straně presbytáře je přistavěna obdélná přízemní sakristie, krytá šindelovou valbovou střechou. Podélné stěny kostela jsou prolomeny po dvou velkých kasulových oknech. Stejné okno prosvětluje v bočních stěnách rovněž prostor presbytáře. Vnější stěny kostela bývaly původně členěny mohutnými pilastry a lizénovými rámci a završeny mohutnou profilovanou korunní římsou. Závěrová stěna apsidy presbytáře je zdobena jemně profilovaným reliéfem. Loď kostela je krytá vysokým fabionovým stropem se štukovou výzdobou. Triumfální oblouk odděluje loď od presbytáře, sklenutého plackou, v závěru pak konchou. V závěrové stěně presbytáře je umístěna mělká půlkruhová apsida hlavního oltáře. Sakristie je sklenuta valenou klenbou s lunetami. Vnitřní stěny kostela jsou členěny mohutnými pilastry. Ve zkosených nárožích lodi při triumfálním oblouku jsou situovány velké výklenky postranních oltářů. V západní části lodi kostela je postavena dřevěná kruchta s balustrádou a lehce zvlněnou předprsní, vynesená na dvou dřevěných sloupech. Pod kruchtou a v přízemí věže jsou umístěny mělké niky. Hodnotné jednotné pozdně barokní vnitřní zařízení kostela tvořil původně sloupový, boltcový, portálový hlavní oltář sv. Vavřince z poloviny 17. století, postavený v apsidě závěrové stěny presbytáře. Ve středu oltáře býval umístěn novodobý oltářní obraz sv. Vavřince. Na postranních podestách bývaly postaveny figurální plastiky světců. Vlevo byla postavena pozdně gotická socha sv. Vavřince z doby kolem roku 1500, vpravo pak byla postavena protějšková socha sv. Šebestiána. Při levé straně triumfálního oblouku býval postaven bílý, zlacený, sloupový, portálový, postranní oltář sv. Floriána z první poloviny 18. století. Ve středu oltáře býval umístěn novodobý oltářní obraz sv. Floriána. Po stranách oltářního obrazu bývaly umístěny točité sloupy, zdobené listy vinné révy, vynášejícími štítový nástavec, prolomený oválným obrazem sv. Barbory z 19. století. Při pravé straně triumfálního oblouku býval postaven černý protějškový, sloupový, portálový postranní oltář sv. Antonína Paduánského z první poloviny 18. století. Ve středu oltáře býval zavěšen oltářní obraz sv. Antonína Paduánského. Po stranách oltářního obrazu bývaly umístěny bílé točité sloupy, zdobené vinnými šlahouny, vynášejícími štítový nástavec, prolomený oválným obrazem Panny Marie (Madony) z 19. století. Na stěnách kostela bývaly zavěšeny čtyři rokokové obrazy sv. Nothburgy, sv. Floriána, sv. Vendelína a sv. Otýlie. Dále kopie poutního obrazu Panny Marie z Re ze 14. století z kostela Madonna di Re ve Valle di Vegezzo, datovaná rokem 1687. Obraz Panny Marie (Madony), který namaloval učitel Johann Ulrich v roce 1880. Na bočních stěnách kostela bývaly zavěšeny zastavení křížové cesty od faráře Franze Nohejla z přelomu 19. a 20. století. Na kruchtě bývaly umístěny varhany od neznámého autora. Na věži kostela býval zavěšen zvon z roku 1833. - V roce 1750 byl gotický kostel pozdně barokně přestavěn podle projektu neznámého architekta s využitím původních konstrukcí v obvodovém zdivu presbytáře a části lodi. Dne 3. května 1958 byl kostel sv. Vavřince zapsán na státní seznam kulturních památek. - Pozemek s kostelem patří církvi.

Zdroj: www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz

WGS84 souřadnice objektu: 50.040828°N, 13.067612°E

Komentáře

Žádné komentáře