Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Opravené (známka 100) zděné synagogy

Druh stavby:

synagoga

Církev:

židovská

Parcela:

stavební parcela č. 512

Kód katastrálního území:

638731

Období devastace:

1938–1945

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

1760, přestavěna 1870

Poloha:

S od náměstí, na západní straně Havlíčkovy ulice

bez věže

Má novou střechu. - Počátky židovského osídlení v Heřmanově Městci sahají pravděpodobně do doby před rokem 1450. Židovská obec tu vznikla na počátku 16. století, Židé sídlili původně jižně od náměstí, v dnešní ulici Pokorného, kde měli i svoji dřevěnou synagogu. Po roce 1623, kdy vyhořelo téměř celé město, se přemístili do ulice směrem na Pardubice. Židé si na okraji této ulice blízko náměstí vybudovali novou synagogu, kterou jim povolil postavit hrabě Jan Karel Špork. - Po vydání nových nařízení v roce 1726 (tzv. translokačního reskriptu) nevyhovovala vzdálenost kostela na náměstí a synagogy, proto bylo rozhodnuto postavit synagogu na jiném místě. Omezení způsobila, že se z „Židovského města“ stalo ghetto, které vymezovaly tři závory na začátku a na konci tzv. Židovské ulice a v uličce severní. Zrušením židovské samosprávy se Židé stali podřízenými vrchnosti, ale šporkovská vrchnost byla Židům nakloněna. - Roku 1760 byla dokončena výstavba nové barokní synagogy (na místě té dnešní). Jednalo se o rozměrnou stavbu s valenou klenbou. - Rostoucímu počtu obyvatel ale synagoga přestávala stačit. V roce 1862 byla otevřena v sousedství synagogy německá soukromá škola. Navštěvovaly ji i děti z nežidovských rodin, a proto byla roku 1870 změněna na veřejnou a existovala do roku 1908. - V roce 1870 známý slatiňanský architekt a restaurátor František Schmorantz starší přestavěl synagogu do dnešní novorománské podoby. Hlavní sál s nepravou zrcadlovou klenbou byl vyzdoben originální dekorativní výmalbou, barevnými vitrážemi a dřevěným svatostánkem.Vstup na ženskou galerii umožňovala spojovací chodba z prvního patra sousední budovy školy, v níž se nacházelo po určitou dobu i sídlo krajského rabína. Na východní štít synagogy bylo umístěno kamenné Desatero a nad okna hebrejský nápis (Žalm 100, verš 4): „Vstupujte v brány Jeho s díky, v síně Jeho s chválou, děkujte Mu, oslavujte jeho jméno.“ - K bohoslužbám se synagoga využívala do roku 1940, následoval tragický rok 1942, kdy bylo více než 60 příslušníků židovské obce deportováno do koncentračních táborů a obec tak vlastně zanikla. Po válce se vrátily pouze tři ženy a téměř pětisetleté židovské osídlení zaniká. - Synagogu a sousední bývalou židovskou školu koupila roku 1948 Českobratrská církev evangelická. Škola sloužila jako modlitebna, synagoga většinou jako skladiště různých institucí a velmi chátrala. V roce 1986 obě budovy vykoupilo město, počítalo se s demolicí a novou výstavbou. Většina chátrajících domů na počátku 80. let 20. století byla v této části města zbourána. O záchranu toho, co zbylo, se zasloužilo město a Společnost ochránců židovské kultury v čele s panem Ladislavem Marešem. V roce 1991 byla synagoga, bývalá židovská škola, přilehlý dvojdomek a židovský hřbitov zapsány do seznamu kulturních památek. - V letech 1992 - 2011 následovaly nákladné rekonstrukce. Bývalá židovská škola se stala galerií s díly východočeských malířů a sochařů pod názvem Gallery Cyrany. Zrekonstruovaný židovský dvojdomek je využíván jako výstavní síň. Obnovená synagoga se stala místem pro kulturní setkávání, je místem slavnostním, zajíždějí sem i návštěvy židovských obcí z celého světa. - Pozemek se synagogou patří městu Heřmanův Městec.

Zdroj: Arno Pařík: Symboly emancipace. Synagogy 19. století v českých zemích

WGS84 souřadnice objektu: 49.947621°N, 15.668945°E