Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Poškozené (známka 340) zděné velké kaple

Druh stavby:

poutní kaple

Církev:

katolická

Parcela:

pozemková parcela č. 622

Kód katastrálního území:

729582

Období devastace:

1945–1989

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

1666

Zbořeno:

někdy po 1821

Poloha:

v Radimově ulici

válcová, v patře osmiboká

Horní část je stažena železy. V oknech a dveřích jsou pouze mříže. Uvnitř je zpustošená. Kolem je odkopán terén. V sousedství kaple se stavějí dva nové bytové domy. - Nejvyšší purkrabí hrabě Bernard Ignác z Martinic požádal v roce 1665 pražskou konzistoř o souhlas s tím, aby mohl na svém pozemku postavit kopii poutní kaple v bavorském Altöttingu. Povolení mu bylo uděleno a již v roce 1666 byla kaple postavena. Zvláštní a nepříliš barokní tvar kaple byl dán tím, ža šlo o kopii bavorské kaple, jejíž původ lze hledat v počátcích doby románské. Pro správu nové kaple si šlechtic pozval řád theatinů (lidově kajetánů), jemuž Martinicové věnovali nejen nově postavenou kapli, ale také okolní ovocné sady, vinice, obytný dům a dvě menší kapličky. Theatinové si zde založili menší klášter, ale příliš dlouho v něm nepobývali, neboť císař Leopold I. jim věnoval dům na Hradčanech. Majetku se ale theatinové nezbavili a kaple se brzy stala oblíbeným poutním místem. Navštívil ji dokonce i rakouský císař a po něm císařovna vdova. Po smrti hraběte z Martinic byl v kapli uložen jeden díl jeho srdce. Náboženským účelům budova sloužila až do doby josefínské. Za vlády Josefa II. byl klášter v roce 1783 zrušen a stavby i pozemky se staly majetkem Náboženského fondu. Od něj budovu zrušeného kláštera v roce 1789 odkoupil zemský podkomoří hrabě Jan z Hennetu a následně ji přestavěl na zámeček. Od té doby byla kaple pokládána za filiálku kostela sv. Jana Nepomuckého v Šárce. Šárecký lokalista zde konal mši svatou a konal kázání čtyřikrát do roka - na svátky Navštívení, Narození, Nanebevzetí a Jména Panny Marie. Později koupil kajetánskou zahradu i s kaplí pražský měšťan a pekař Natali a pečoval o zvelebení kaple. Dal ji opravit a pořídil pro ni nová bohoslužebná roucha. Začátkem ledna 1821 přešla zahrada s kaplí do majetku hraběte Kounice, který ze zahrady udělal anglický park. Časem ale jeho ženě začaly vadit veřejné bohoslužby konané v kapli a proto dal hrabě příkaz k jejímu zboření. Nejprve byla zbořena loď kaple a ambity, ale další demolici úřady zakázaly, protože k ní nedaly svolení. Zůstala tedy zachována jen pobořená kruhová věž s oktogonálním patrem bez střechy. Od počátku 20. století se začaly objevovat nápady, že by mohlo dojít k její rekonstrukci a záchraně. Dlouho ale zůstávalo jen u slov, nápadů a plánů. Paradoxně k záchraně torza kaple došlo až v době komunismu. V roce 1964 bylo rozhodnuto o obnově kaple; věž byla nově zastřešena a až do roku 1968 postupně opravována. Po roce 1968 práce ustaly a v tomto stavu přetrvává kaple dodnes. - Kaple je zakreslena na mapě Stabilního katastru z roku 1840. - Pozemek s kaplí patří firmě Rezidence Radimova, s.r.o. z Prahy, která staví v jejím sousedství bytové domy a v rámci tohoto projektu má být opravena i kaple.

Zdroj: www.neznamapraha.cz; www.vilakajetanka.cz

WGS84 souřadnice objektu: 50.087627°N, 14.375521°E