9663 kostel sv. Mikuláše

Opravené (známka 223) zděné kostely

Druh stavby:
kostel
Církev:
katolická
Parcela:
pozemková parcela č. 190
Kód katastrálního území:
930458, 607151, 930466
Období devastace:
1945–1989
Důvod devastace:
vojenský prostor
Postaveno:
konec 12. století
Poloha:
JJV od vsi, na vršku Olymp

Má novou střechu, sanktusník měděnou. Omítka je mírně poškozena. Má nová okna a dveře. Interiér je z větší části opraven, zatím nejsou restaurovány nástěnné malby a stěny jsou pokryty ruskými nápisy. - V současnosti se dozdívá zdivo márnice na hřbitově u kostela. - Kostel pochází z konce 12. století a je považován za vůbec nejstarší sakrální stavbu celých jižních Čech. Písemně je doložen až v roce 1293, přilehlá fara pak v roce 1369. Z původní budovy kostela se dochovala věž se dvěma patry sdružených oken a západní část lodi. Ve třetí čtvrtině 13. století byl postaven nový presbytář o stejné šířce s lodí. Nedlouho poté (v 1. třetině 14. století) byl kostel celkově upraven (lomená okna lodi). Kolem roku 1400 vznikla prací zlatokorunské huti sakristie, připojená k severnímu boku presbytáře. Její klenba navazuje na vzory z Milevska. Kostel byl od počátku 15. století jen minimálně upravován. V roce 1937 byl kostel elektrifikován. - Po vyhnání původních obyvatel bylo území obce zahrnuto dne 17.5.1946 do nově vytvořeného vojenského tábora Boletice (od 1.7.1950 vojenský újezd Boletice). Kostel i přilehlý hřbitov se přestaly využívat a byly vystaveny intensivní devastaci. V roce 1950 v souvislosti s vyhlášením vzniku Vojenského újezdu Boletice byl kostel církvi zabaven a stal se majetkem státu. V roce 1956 byla zvažována oprava kostela, ke které ale nakonec nedošlo. V roce 1960 byl pro vysoký stupeň devastace zrušen okolní hřbitov; měl být zachován jen velký kamenný kříž na jižní straně kostela a ohradní zeď, jez měla být opravena. V březnu 1964 vnikli do kostela neznámí vandalové z cvičících vojenských jednotek a téměř úplně zničili oba postranní oltáře a varhany, z větší části poškodili hlavní oltář se sochou sv. Mikuláše a skříň v sakristii pocházející z roku 1682. Následně byl v květnu 1964 z kostela odvezen zbývající mobiliář do Jihočeského muzea v Českých Budějovicích, čtyři plastiky byly umístěny v Alšově jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou, menší část vybavení byla prodána. Zvon z kostela byl na podzim 1964 zapůjčen do kostela v Lomnici nad Lužnicí. V roce 1967 byly v souvislosti s natáčením filmu Údolí včel v interiéru kostela odvezeny i kostelní lavice a umístěny do křížové chodby bývalého kláštera minoritů v Českém Krumlově. Od roku 1969 sloužil kostel ruské armádě několik let jako muniční sklad. V roce 1973 oznámila vojenská správa záměr využít kostel pro kulturní vyžití vojenských útvarů za předpokladu, že bude prováděna běžná údržba kostela, opravena střecha a zasklena okna. K tomu nedošlo, naopak na podzim 1973 došlo k dalšímu poškození interiéru kostela, kdy hledači pokladů vysekali díru do kamenného zdiva pod sanktuářem. V roce 1976 byla zpracována projektová dokumentace na nejnutnější opravy kostela včetně jeho zabezpečení proti vniknutí cizích osob; opět nerealizováno. Naopak Krajská vojenská a ubytovací správa v Českých Budějovicích požádala svým dopisem ze dne 12.8.1980 Státní úřad památkové péče o zrušení památkové ochrany kostela, aby mohl být zbořen. Místní šetření památkářů dne 1.9.1980 zjistilo, že se kostel dosud nacházel v relativně dobrém stavu, konstrukce krovu nevykazovala viditelné poškození, krytina věže byla dožilá a stav střechy vyžadoval přeložení tašek. Volně přístupný interiér demolovali vandalové, v sakristii byly vysekány a odcizeny tři figurální konzoly, čtvrtá konzola sice zůstala na místě, ale poškozená (odcizené konzoly se v roce 1981 podařilo vypátrat a zajistit a byly uloženy v Okresním muzeu v Českém Krumlově). Na základě místního šetření památkářů Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Českých Budějovicích a Krajský národní výbor v Českých Budějovicích vyslovily souhlas pouze s demolicí márnice u kostela s tím, že ohradní zeď hřbitova bude zachována a bude opravena. Ministerstvo kultury svým dopisem ze dne 27.4.1981 zamítlo návrh vojenské správy na zrušení památkové ochrany kostela s tím, že je potřeba zajistit nejnutnější opatření pro jeho další zachování. Na jaře 1981 bylo zjištěno, že na věži kostela schází cca 2 x 2 m prejzové krytiny; v květnu 1982 zajistila Krajská vojenská a ubytovací správa v Českých Budějovicích opravu střechy kostela. Mezi roky 1982 a 1983 došlo k dalšímu vloupání do kostela, přičemž byl proražen zazděný vchod a ukradeny dvě konzoly. K probourání zazdívky hlavního vchodu došlo znovu v květnu a červenci 1984. Při místním šetření dne 1.8.1984 bylo konstatováno, že se kostel stal opět volně přístupný a že ze zdi sakristie byly částečně vysekány další tři figurální konzoly. Stěny kostela pokrývaly české a ruské nápisy namalované černou barvou., strop lodi byl v celém rozsahu zborcen a dlažba v sakristii nesla stopy ničení a dolování. Brzy nato došlo k výraznému omezení přístupu ke kostelu, neboť se stavba ocitla v části újezdu vyčleněné pro potřeby ruské armády; tento stav trval až do roku 1990. Na počátku 90. let 20. století byla střecha kostela na několika místech poškozena, chyběly svislé okapové roury, okna a dveře ((jedny původní dveře byly uloženy uvnitř), kazetový strop v lodi až na jedno pole zcela chyběl, z kruchty zbývaly pouze nosné trámy, schodiště na věž a na kruchtu byly zborcené, vážně porušeny byly oltářní menzy, chyběl svatostánek v presbytáři, v sakristii scházelo sedm figurálních konzol a narušené omítky ve značné míře pokrývaly ruské nápisy. Náklady na opravu kostela byly odhadnuty na 5,5 milionu Kčs. V roce 1991 byla opravena střecha kostela, aby nedocházelo k dalšímu poškozování interiéru; při obnově střešní krytiny ale došlo k přeložení dvojité vazby tašek na jednoduchou a brzy začalo docházet k zatékání vody v místech spár mezi bobrovkami. V roce 1992 byly opět osazeny do sakristie vybourané figurální konzoly a kopie konzol, jež byly v předcházejícím období ukradeny. Loď kostela byla uzavřena replikou tou dobou již prakticky zcela zničeného kazetového stropu a byly zavěšeny původní gotické dveře. Do konce roku 1992 byla opravena i fasáda kostela. K dalším opravám plánovaným na rok 1993 (obnova zádlažby, provedení elektroinstalace, rekonstrukce vylámaných kružeb, zasklení oken a oprava kruchty) už pro nedostatek finančních prostředků nedošlo. Dne 27.6.1995 bylo zjištěno další vloupání do kostela, při kterém došlo k vylomení mříže jižního okna presbytáře, objevil se výkop vedle gotické menzy hlavního oltáře a byl zcizen renesanční či barokní zámek z hlavních dveří. Další napadení kostela bylo zjištěno dne 9.5.1997, kdy došlo k poškození okenních žaluzií ve věži poškození nových dveří na kůr, zmizely další části kamenné dlažby a ve střešní krytině se objevily nové trhliny. Dne 16.5.1997 Okresní úřad v Českém Krumlově zahájil s Krajskou vojenskou a ubytovací správou v Českých Budějovicích řízení pro neplnění povinností vlastníka kulturní památky. Vylomená mříž v jižním okně presbytáře sloužila jako provizorní žebřík ke vstupu do kostela, kde pokračovalo rozkopávání podlah s cílem získat archeologické nálezy a zcizit kamennou dlažbu. Vojenská správa reagovala dne 10.6.1997 žádostí o vydání závazného stanoviska pro obnovu kostela s dovětkem, že Ministerstvo obrany ČR neuvolnilo potřebné prostředky a tak má pro rok 1997 k dispozici pouze 75.000,- Kč na nejnutnější opravy poškozené střechy. V září 1997 projevil Obecní úřad ve Chvalšinách zájem o vyčlenění kostela z vojenského újezdu a jeho převedení do majetku obce Chvalšiny; Ministerstvo obrany ČR návrh na zmenšení vojenského újezdu odmítlo. Okresní úřad v Českém Krumlově vydal dne 30.10.1997 závazné stanovisko k opravě kostela. Teprve v letech 2007 - 2008 nechala Vojenská ubytovací a stavební správa Pardubice vypracovat projektovou dokumentaci pro první dvě etapy opravy kostela. V srpnu 2008 byla zahájena první etapa opravy kostela; do konce roku 2008 došlo k opravě krovu a střechy kostela, odvodnění zdiva, osazení dešťových svodů, opravě a zasklení oken a částečné fixaci nástěnných maleb. V rámci druhé etapy oprav v roce 2009 byla provedena elektroinstalace, do původního tvaru byly dozděny a rekonstruovány všechny čtyři oltářní menzy a v celém interiéru se doplnila ukradená kamenná a cihelná dlažba; celkové náklady těchto dvou etap oprav kostela činily 17.145.000,- Kč. O tuto částečnou opravu kostela v letech 2008 - 2009 se velkou měrou zasloužila tehdejší ministryně obrany ČR Vlasta Parkanová. V roce 2012 se Ministerstvo obrany ČR rozhodlo kostel s okolím z vojenského újezdu Boletice vypustit; na základě zákona č. 15/2015 Sb. byl pozemek s kostelem ke dni 1.1.2016 vypuštěn z vojenského újezdu Boletice a stal se součástí obce Kájov. - Pozemek s kostelem (pozemková parcela č. 190 v katastrálním území Kraví Hora) patří obci Kájov. - V roce 2017 půjde na opravu statiky kostela 324.000,- Kč z dotačních programů Ministerstva kultury ČR (dokončení opravy kostela má stát ještě cca 30 mil. Kč).

Zdroj: www.hrady.cz; 750 let Kájova

WGS84 souřadnice objektu: 48.819659°N, 14.218026°E

Komentáře

Žádné komentáře