WGS84 souřadnice objektu: 49.411776°N, 15.230355°E

Poloha: J od města, na hřbitově

Charakteristika: se sanktusníkem

Informace: Kaple měla obdélnou plochostropou loď, prolomenou z obou stran dvojicí rovněž obdélných, polokruhově zakončených oken. Západní průčelí bylo zakončeno barokním štítem, vchod byl zakončen pravoúhle. Presbytář byl zakončen na východ třemi stranami pravidelného šestiúhelníku bez opěrných pilířů. Na jižní straně presbytáře byl pod římsou nápis: "M JT. 1677 1824". Presbytář zřejmě pocházel z původní gotické kaple, což potvrzovaly dva dochované detaily; gotické okno se žulovým ostěním a dvě z kamenných žeber s hladkým svorníkem v křížové klenbě. - O historii kaple psal Josef Dobiáš ve Vlastivědném sborníku č. III., rok vydání 1923: „.......O původu kaple nelze pro nedostatek písemných zpráv říci nic určitého. V nejstarší dochované městské knize z roku 1419 se v poslední čtvrtině 15. století objevují zápisy o darech k záduší Božího Těla. Kaple byla udržována ještě na přelomu 16. a 17. století. Později však upadala péče o ni tím více, čím těžší bylo obstarat tamní bohoslužby pro naprostý nedostatek kněžstva po bitvě na Bílé hoře a v prvních desetiletích katolické reformace. Také zchudnutí města za třicetileté války přispělo svým dílem ke zpustnutí staré svatyně, která se časem proměnila v úplnou zříceninu. Úpadku odpovídá naprostý nedostatek písemných zpráv o kapli od 1. čtvrtiny 16. až do poslední čtvrtiny 17. století. Zprávy o kapli se znovu začínají objevovat v protireformační době. Pamětní kámen, který býval zasazen nad pravým postranním oltářem, praví o tom, že „léta 1677 chrám tento Páně ke cti a chvále Nejsvětější svátosti oltářní Těla Božího, mnohá léta zbořený, znovu vystavěti dal s povolením nejdůstojnějšího a osvíceného knížete a pána p. arcibiskupa pražského Joannes Cyprian Eusebii, Jeho Milosti Císařské královský rychtář v městě Pelhřimově, v němž čest a chvála Pánu Bohu, blahoslavené rodičce boží a všem svatým vzdávána buď.“ Mezi první dobrodince obnovené stavby patřil Jakub Houček, který roku 1679 se svou manželkou Marií dal zřídit hlavní oltář, jež se v podstatě zachoval až do posledních okamžiků kaple. Časté zmínky (nepřetržitě od roku 1692 až do 70. let 18. století) v zádušních účtech o opravách svědčí o tom, že se o kapli dbalo a že teprve potom začala upadat. Roku 1697 byla na kapli dostavěna vížka. Kaple měla již od svého obnovení tři oltáře, ale přesto byl roku 1709 opatřen nový oltář. Roku 1713 byla opravována střecha i věž, roku 1717 hřbitovní zeď, roku 1727 zase věž a kostnice. Roku 1730 pak bylo přikročeno k největší opravě, vlastně celkové přestavbě (trvala až do roku 1743); tehdy byla kaple přestavěna do podoby, jakou si zachovala až do svého zboření. Stavba dostala nový štít (uvnitř s malbou), nový malovaný strop, pravděpodobně i novou kruchtu. Roku 1740 byla na štít postavena pozlacená monstrance a „oko páně“. Obnovena byla také střešní vížka, možná i znovu postavena, protože k roku 1739 existuje zmínka o vydání „na novou věž“. Dále byl úplně renovován hlavní oltář. Nová kazatelna byla pořízena roku 1736. Celá úprava kaple byla dokončena přelitím puklého velkého zvonu v roce 1743, roku 1753 byl přelit i druhý zvon. S kaplí bylo proměněno i její okolí. Hřbitov byl rozšířen a jeho ohradní zeď byla proměněna v jakési ambity, kam se mohli účastníci poutí ukrýt před nepříznivým počasím. Po této úplné přestavbě kaple následovaly pouze drobné opravy. Od 80. let 18. století však ustávají jakékoli opravy až na maličkosti, prováděné zámečníkem a sklenářem. Roku 1803 byla pokrývána a barvena věž, roku 1824 bylo věnováno na opravu kaple a věže 219 zl. Nové opravy střechy byly provedeny ještě v letech 1832, 1848 (spolu s opravou vížky), 1853 a 1875, ale to vše byly drobnosti, které k zabezpečení kaple zdaleka nestačily. A jak chátrala stavba sama, tak scházelo i její zařízení. Inventář se od té doby nejen nerozmnožoval, ale ani neudržoval, ba dokonce se ztrácel. Roku 1840 byly ukradeny oba zvony a teprve roku 1858 byl opatřen jeden nový zvonek. Tenkrát byly také koupeny 4 „politirované“ svícny. Jediná další a poslední položka na chrámový inventář je z roku 1865. Stolař Kašpar Zeman dostal tenkrát 1 zl. 10 kr. „za nové sklo a prkno na obraz na malý oltář“. Tyto nepatrné opravy (lze-li je vůbec nazvat opravami) samozřejmě nemohly zadržet úpadek kaple. Roku 1886 bylo pro stavební závadnost úředně zakázáno kapli užívat a od té doby byla ponechána svému osudu. Všechny jen trochu cenné součásti si rozebrali lidé z nejbližšího sousedství, takže vybitý chrám, který na konec poskytoval nocleh tulákům a lidem nejpochybnějšího rázu, mohl nakonec sloužit za výmluvnou ilustraci k slovům Písma o „ohavnosti spuštění na místě svatém….“ A smutnou ironií osudu se stalo, že kaple, kterou nepomohla zachovat úcta k jejímu stáří, podlehla nakonec starosti o bezpečnost této chásky, která pod jeho drolící se klenbou hledala útočiště. - Usnesením pelhřimovského městského zastupitelstva ze dne 26.5.1900, které patrně o historickém významu kaple nemělo nejmenšího tušení, bylo rozhodnuto o zboření kaple. Dne 2.3.1903 s tímto rozhodnutím projevilo souhlas ministerstvo kultury a vyučování a dne 9.5.1903 biskupská konzistoř v Českých Budějovicích. Zničení kaple se poněkud ještě oddálilo tím, že se k vypsané veřejné dražbě na její zboření nikdo nepřihlásil, ale tím byly její poslední okamžiky prodlouženy jen nakrátko. Roku 1905 se do jejího zdiva konečně zaryla motyka a zanedlouho nezbylo ze starobylé kaple nic jiného, než hromady srovnaného kamení……“ - Pozemek, na němž kaple stála, patří římskokatolické církvi. - Kolem kaple býval až do roku 1905 hřbitov s ohradní zdí a barokními vstupy ze severní a západní strany. Na lícní straně jižní části ohradní zdi se až do jejího zboření nacházely stopy sgrafitové rustiky s francouzskými liliemi. - Prostor bývalého hřbitova a kaple vyčistili v roce 2017 členové spolku "Zelené srdce" a na jeden ze tří dochovaných soklíků osadili repasovaný kříž.

Zdroj: PhDr. Miroslava Kvášová, Muzeum Vysočiny Pelhřimov, Pavel Koubek

Fotogalerie

Načíst všechny obrázky

Přidat obrázek:

Vyberte soubor s obrázkem:

Soubor nevybrán

Povoleny jsou soubory JPEG (.jpg, .jpeg), PNG, GIF a WBMP.

Náhled obrázku:

Popis:

Datum:

Zdroj:

Přispěl:

Uložit

Komentáře

Přidat komentář

Autor:

Text:

Odeslat