Informace: Zůstala jen poškozená kamenná podezdívka asi 50 m od turistického rozcestníku. - Kaple byla obdélná, se sedlovou střechou a sanktusníkem posunutým směrem k přednímu štítu. Ve štítové stěně byl pravoúhle zakončený vstup a nad ním v trojúhelníkovém štítu polokruhově zakončené okénko. Po obou stranách měla po dvou oknech. - Původní kapli nechal postavit jistý lesník, kterého napadla v těchto místech divoká zvěř. V zoufalé bezvýchodné situaci prosil sv. Annu o záchranu a jako zázrakem byla jeho prosba vyslyšena. Jako poděkování nechal v místě postavit dřevěnou kapli zasvěcenou právě sv. Anně. Datum postavení známé není, kaple je zakreslena již na mapě 1. vojenského mapování z let 1764 - 1768. Vedle kaple se nacházela studánka. Nazývána byla též Lesní kaple, aby se odlišila od 3 km vzdálené zděné kaple sv. Anny nad Horním Údolím. Kaple byla na počátku 20. století již silně zchátralá. Protože v té době byla cílem řady poutníků a turistů, nechal ji v roce 1905 zlatohorský kupec Karl Starker strhnout a na své náklady ji nahradit větší dřevěnou novostavbou stejného zasvěcení. Ta byla slavnostně posvěcena dne 26.7.1905 zlatohorským děkanem Gregorem Kunzem. Před vstupem do kaple stál kříž, v její blízkosti se ještě nacházela dřevěná bouda, která poskytovala poutníkům a turistům úkryt při špatném počasí a v době poutí sloužila k prodeji občerstvení a devocionálií. - Příliv poutníků ke kapli pokračoval i po vyhnání původního německy hovořícího obyvatelstva z okolí v roce 1946. Její konec přinesla až snaha komunistických úřadů uzavřít nedaleký poutní kostel Panny Marie Pomocné. Na nátlak úřadů rozeslala Apoštolská administratura v Českém Těšíně dne 24.5.1955 všem svých kněžím pod číslem jednacím 203/55 oznámení nazvané „Zastavení bohoslužeb v kostele Panny Marie Pomocné ve Zlatých Horách“, v němž mj. stálo: „Provádění rudného průzkumu v oblasti Zlatých Hor vyžádalo si uzavření přístupu k poutnímu kostelu P. Marie Pomocné a kaple sv. Anny. […] V úseku Zlaté Hory a štoly Míru přijíždějí každou neděli poutníci, kteří se zdržují v lesních parcelách kolem poutních míst, kde jest ohrožen jejich život… Z těchto důvodů ředitelství žádá, aby místo bylo uzavřeno, neboť ohrožuje bezpečnost poutníků a všech návštěvníků. […] Uzavřením přístupu k poutnímu kostelu Panny Marie Pomocné zastavuje se konání bohoslužeb a poutí v tomto kostele. Zároveň uděluje se ordinariátní povolení, aby se pouti směly konati ve farním kostele ve Zlatých Horách, který je rovněž zasvěcen Panně Marii a kde je umístěn původní milostný obraz Panny Marie Pomocné.“ Záminka pro uzavření kostela kvůli geologickému průzkumu byla smyšlená, nicméně v pro veřejnost uzavřeném území se ocitla i kaple sv. Anny. Po roce 1955 byla do té doby pěkně zařízená kaple několikrát vykradena a postupně devastována. Začátkem listopadu 1963 na kapli při silné vichřici spadl strom a poničil jí střechu. Po obhlídce škod vydala Apoštolská administratura v Českém Těšíně, která od roku 1947 spravovala majetek vratislavské arcidiecéze na území Československa, povolení k rozebrání kaple. Okresní národní výbor v Bruntále pověřil v roce 1964 tímto úkolem zlatohorskou pobočku národního podniku Geologický průzkum. Ta se ale do realizace akce, která jí nepřinášela žádný užitek, nijak nehrnula. Řešení se našlo až po dvou letech - poničenou kapli koupil za 200,- Kčs, které zaplatil děkanství ve Zlatých Horách, zaměstnanec Geologického průzkumu Emil Topor. Ten pak dne 12.8.1966 získal povolení národního podniku Geologický průzkum k demolici kaple a následné úpravě terénu. Ještě téhož roku byla poškozená kaple zbořena. V důsledku důlní činnosti na nedaleké štole Mír zanikla i studánka u kaple. - Pozemek, na němž kaple stála, patří římskokatolické církvi (Arcibiskupství olomouckému).
Zdroj: Marian Čep, Boleslav Doboš, Michaela Neubauerová, Bc. Beata Kempná
Komentáře