Jiná jména: | Cetvina, Zettwing |
---|---|
Část obce: | Tichá |
Kat. území: | Cetviny |
Kód kat. území: | 744255 |
Obec: | Dolní Dvořiště |
Okres: | Český Krumlov |
Kraj: | Jihočeský |
Region: | Kaplice |
Okres (1938): | Kaplice |
Země: | Čechy |
X [JTSK]: | -755660 |
Y [JTSK]: | -1206539 |
Opravený zděný kostel (známka 100)
Typ stavby: | kostel |
---|---|
Církev: | římskokatolická |
Vlastnictví: | církevní |
Parcela: | stavební č. 63 (744255) |
Období devastace: | 1945–1989 |
Důvod devastace: | hraniční pásmo |
Postaveno: | doložen od 1374 |
WGS84 souřadnice objektu: 48.6147962423°N, 14.5497487494°E
Poloha: v městysi
Informace: Má novou střechu; loď šindelovou, věž a sanktusník měděnou. Kolem kostela je nově uděláno odvodnění. Opraven je i interiér. - Původně gotický kostel byl vystavěn na poněkud neobvyklém čtvercovém půdorysu. Od počátku byla součástí kostela i kaple Čtrnácti sv. pomocníků přistavěná k jeho jižní stěně. - Kostel je poprvé písemně doložen již v roce 1384 jako farní. Během třicetileté války, v roce 1620, byl kostel vypálen a následně znovu obnoven. Další opravy byly provedeny v letech 1735 - 1736, 1834 (tehdy byla nově pokryta střecha věže a kostel nově obílen), 1845 (vybílen interiér), 1893, 1937 (střecha lodi je pokryta eternitem) a 1940. Kostel s částí městyse vyhořel dne 9.6.1795; tehdy zcela shořela kaple Čtrnácti sv. pomocníků přistavěná při stavbě kostela k jeho jižní části; dřevěné sochy 14 svatých lidé před požárem zachránili a umístili je ve svých domech. Kostelní zvony byly zrekvírovány pro válečné účely dne 17.1.1917; tři nové kostelní zvony od firmy Perner z Českých Budějovic pořízené za 31.200,- Kč byly posvěceny dne 29.9.1929 - zvon sv. Šebestián vážil 679 kg, zvon Panna Marie vážil 289 kg a zvon Ukřižování Páně 38 kg. Ve dnech 5.11. - 10.12.1927 byly v kostele instalovány nové varhany pořízené za 32.600,- Kč. - Dne 10.5.1945 prošla Cetvinami Rudá armáda. Posléze nastala obnova Československé republiky; zdejší německy hovořící obyvatelé se ocitli bez státní příslušnosti, jejich majetek byl zabaven. Hranice podél Malše se stala neklidnou zónou s nelegálním překračováním hranic, útěky, krádežemi a pašováním. Dne 13.6.1945 byli zatčení téměř všichni muži z Cetvin, kteří byli členy NSDAP nebo nacistických Freikorps. Dne 24.7.1945 se stal provizorním komisařem celník Josef Chýle, který se zavázal ochranou německy mluvícího obyvatelstva. V roce 1946 byli Němci odvezeni osmi transporty do Německa, ale již před tím jich asi třetina uprchla do Rakouska. V roce 1950 v Cetvinách žilo 36 lidí. Na konci roku 1951 museli Cetviny opustit všichni zbývající obyvatelé, včetně faráře Liedla (nuceně přesídlen dne 15.12.1951 na faru do Malont), protože v oblasti podél hranic s Bavorskem a Rakouskem vyhlásilo Ministerstvo národní bezpečnosti ČSR dne 28.4.1951 tzv. zakázané pásmo se zákazem vstupu. Před odchodem farář Liedl zhasl v kostele věčné světlo. Socha Panny Marie z hlavního oltáře byla tehdy údajně přenesena na faru v Kaplici a odtud do muzea. V následujících měsících byly několik set metrů směrem do vnitrozemí podél hranic zřízeny elektřinou nabité drátěné zátarasy a rozmístěny protipěchotní miny. Větší část Cetvin se ocitla mezi drátěnými zátarasy a státní hranicí. V roce 1955 nařídilo Ministerstvo vnitra ČSR demolici všech nemovitostí v zakázaném pásmu, do něhož spadal celý městys Cetviny. Likvidace Cetvin byla zahájena dne 9.8.1955 příjezdem buldozerů, od 10.8.1955 začaly samotné demolice, během nichž bylo do 5.11.1955 zbořeno asi 110 domů. Stát zůstal jen kostel a čtyři domy, které z demolic pro své potřeby vyreklamovala zdejší jednotka Pohraniční stráže; loď kostela pak sloužila jako stáj a jatka pro zdejší posádku Pohraniční stráže, později jako skladiště, kostelní věž byla využita jako pozorovatelna pro Pohraniční stráž. V květnu 1957 rozhodlo politbyro ÚV KSČ o provedení hromadné demoliční akce i v tzv. hraničním pásmu (navazovalo na zakázané pásmo směrem do vnitrozemí) a v rekreační oblasti kolem dokončované vodní nádrže Lipno. V tomto případě již nemělo jít o plošné demolice všech staveb jako v zakázaném pásmu, ale o demolici vybraných objektů, většinou těch, které byly opuštěné. V letech 1957 - 1958 probíhaly tyto práce s využitím brigádníků nebo najatých firem. V roce 1959 se Ministerstvo vnitra ČSR rozhodlo demoliční práce urychlit a proto do nich nasadilo vlastní zaměstnance. Okresní národní výbory ve všech pohraničních okresech byly vyzvány k sestavení pracovních komisí složených ze zástupců různých odborů Okresních národních výborů, jejichž úkolem bylo ve spolupráci s jednotlivými Místními národními výbory vytvořit soupisy nemovitostí určených k likvidaci. Vlastní demolice objektů pak prováděly jednotky Ministerstva vnitra ČR (Vnitřní stráž, Pohraniční stráž, studenti škol Ministerstva vnitra apod.). Soupis nemovitostí určených k demolici byl v rámci okresu Kaplice sestaven v květnu 1959, bylo do něj zahrnuto i několik objektů, které stály v zakázaném pásmu a z nějakého důvodu nebyly zbořeny v letech 1955 - 1956. Pracovní komise při Okresním národním výboru v Kaplici navrhla v květnu 1959 zařadit mezi objekty určené k demolici celkem pět kostelů v tehdejším okrese Kaplice - v Cetvinách, Kapličkách, Rychnůvku, Svatém Kameni a Svatém Tomáši. O tomto svém záměru informovala podle pokynů Ministerstvo vnitra ČSR, které návrh předalo Ministerstvu školství a kultury ČSR k rozhodnutí. Dne 29.5.1959 poslal pan Winter z Ministerstva školství a kultury ČSR dálnopisnou zprávu odboru školství a kultury Krajského národního výboru v Českých Budějovicích: "Ministerstvo školství a kultury sděluje, že se nepovoluje demolice objektů Cetviny a Sv. Tomáš. Demolice se povoluje u objektu Rychnůvek. Objekt v Kapličkách není památkou, proto není třeba souhlasu MŠK. O objektu Sv. Kámen dosud nerozhodnuto. ...". Tímto rozhodnutím byl kostel v Cetvinách zachráněn; i když nebyl v dalších letech nijak udržován, ve značně zchátralém stavu se dožil revoluce v roce 1989. V letech 1995 - 2003 zorganizovala římskokatolická církev rekonstrukci kostela, kterou finančně podpořilo Ministerstvo kultury ČR, rakouská vláda, vyhnaní němečtí rodáci z Cetvin (mimořádnou zásluhu měla zejména paní Gertrud Schölhammer z Mnichova) a Jihočeský kraj. Hlavní práce na rekonstrukci exteriéru i interiéru byly dokončeny v roce 2003 a kostel byl dne 6.9.2003 slavnostně znovu vysvěcen českobudějovickým biskupem Mons. Jiřím Paďourem. Nová oprava kostela proběhla v letech 2017 - 2020. V kostele se vzhledem k jeho odlehlé poloze nenacházejí žádné starožitnosti ani jiné cennosti. V roce 2006 byly v kostele postaveny varhany původně umístěné v kostele v Jablonci na Českokrumlovsku. Kostel je otevřen veřejnosti jen při příležitostných koncertech a událostech. Pravidelnou událostí je každoroční setkání cetvinských rodáků, jež se koná obvykle v první polovině srpna. - Pozemek s kostelem patří římskokatolické církvi.
Zdroj: Václav Marek
Komentáře
Informace doplněny, děkuji.
Kostel Narození Panny Marie: Původně gotický kostel doložený od roku 1374. Byl vystavěn s poněkud neobvyklým čtvercovým půdorysem. Během třicetileté války, v roce 1620, byl kostel vypálen a následně znovu obnoven. Další opravy byly provedeny v letech 1735-36, 1893 a 1940. V období komunistického režimu (1948 – 89) nebyl kostel udržován a značně zchátral. Od roku 1995 organizuje římskokatolická církev rekonstrukci kostela, kterou finančně podpořilo Ministerstvo kultury ČR, rakouská vláda, rodáci z Cetvin žijící dnes v zahraničí (mimořádnou zásluhu měla zejména paní Gertrud Schoelhammer z Mnichova) a jihočeský kraj. Hlavní práce na Rekonstrukci exteriéru i interiéru byly dokončeny v roce 2003 a kostel byl 6.9.2003 slavnostně znovuvysvěcen českobudějovickým biskupem Mons.Paďourem. V kostele se nenacházejí žádné starožitnosti ani jiné cennosti, což je vzhledem ke jeho odlehlé poloze rozumné. Kostel je otevřen veřejnosti jen při příležitostných koncertech a událostech. Pravidelnou událostí je každoroční setkání cetvinských rodáků. Koná se obvykle v první polovině srpna. http://www.cetviny.cz/zakladni.htm