Poloha: v Poštovní (někdejší židovské) ulici u domu č.p. 39, na prudkém srázu
Informace: V rekonstrukci; opravuje se zdivo zachované podezdívky synagogy. - Synagoga postavená v roce 1688, roku 1765 přestavěná po požáru z roku 1760, částečně poškozená požárem roku 1904. Od 20. let 20. století docházelo k úbytku židovského obyvatelstva města. Nadzemní část tehdy již nevyužívané synagogy byla zbořena pro statické poruchy v červevnci 1932. Zůstal jen mohutný taras původního objektu s podzemními prostorami, na němž byla později postavena cihlová "kůlna". Zachované jsou prostory původního kamenného "suterénu" synagogy, přístupné z předměstí pod okrajem historického městského jádra. - Barokní, klasicistně přestavěná synagoga na obdélném půdorysu, krytá polovalbovou střechou, bývala vystavěna na mohutné terase, vyrovnávající příkrý svah spadající do údolí říčky Teplé. Stavba z lomového kamene o šířce zdí asi 110 cm a šířce vnitřních příček kolem 80 cm. V jižní a západní stěně objektu bývala prolomena dvojice obdélných, polokruhově zakončených oken. Dvojice menších oken prolomených v severní stěně odpovídá dvěma zazděným původním půlkruhovým otvorům, spojujícím ženskou emporu s modlitebním sálem. Strohé vnější stěny synagogy bývaly hladké, bez členění, završené vynesenou profilovanou korunní římsou pod střechou. Vnitřní prostor větší části synagogy zabíral modlitební sál pro muže na obdélném půdorysu o rozměrech 8,5 x 7,5 metru. Ve středu stěn a v koutech místnosti bývaly vyvedeny slepé pilíře, vynášející plochou kupolí s lunetami, zdobenou štukovými ornamenty. Do sálu se vstupovalo od severu z předsíně obdélného půdorysu o rozměrech 8,5 x 3,5 metru s oknem západní stěně, nad níž bylo v patře situováno ženské oddělení o rozměrech 4 x 3,5 metru, pozůstatek původního patrového křídla, zničeného požárem roku 1904. Bohatě zdobený interiér doplňovalo hodnotné vnitřní zařízení. Uprostřed mužského modlitebního sálu stávala čtvercová bima (almemor), vyvýšený prostor ke čtení tóry, oplocená vysokou železnou mříží s letopočtem 1765 a bohatými ornamenty. V rohu směřujícím ke Svaté zemi býval připojen kovaný nástavec mříže v podobě svícnu se štítky, nesoucími datace: „M H 1688“ (založení synagogy) a „angebrannt 23. November 1904“ (vyhořela 23. listopadu 1904). Při východní vnitřní stěně, obrácené směrem k Izraeli, býval postaven Aron ha-kodeš, svatá schrána pro uchovávání svitků tóry, v podobě štukové napodobeniny bohatě zdobeného vyřezávaného barokního oltáře. Po stranách dvoukřídlé skříňky vsazené do stěny bývaly vyvedeny zdvojené sloupy s postranními akantovými křídly, vynášející bujně zdobený architráv. V nástavci oltáře býval na klenbě situován malovaná nápisové kartuše s korunou na vrcholu. V útrobách podezdívky terasy jsou situovány dvě částečně zahloubené polosuterénní prostory neznámého účelu, široké pouze 2,1 metru, přístupné od severu z prostoru podměstí širokým obdélným, polokruhově zakončeným vstupem, ve kterém jsou vyzděny novodobé obdélné dveře. Na přední čtvercovou místnost pod bývalou předsíní, završenou původně samonosným trámovým stropem, navazuje za příčnou zdí prolomenou nízkým, polokruhově zaklenutým vstupem 7,3 metru dlouhá prostora pod někdejším modlitebním sálem. Anton Gnirs do tohoto, tehdy nepřístupného, prostoru umisťoval na základě dřívější existence vodního příkopu při jižní zdi synagogy jatky pro rituální porážku. - Synagoga stála na trojici pozemků; všechny tři jsou v soukromém vlastnictví.
Komentáře