Informace: Má novou střechu, věže měděnou. Interiér opraven. - Stojí na Barvířské ulici číslo 28, orientována je do Soukenické ulice (dříve Tempelring). - Postavena stavitelem Ernstem Latzelem na místě původních hradeb. - Jedná se o 24 m dlouhou a 17 m širokou budovu v elektickém historizujícím slohu se dvěma věžemi na východním průčelí. Exteriér stavby je neorománský, v interiéru převládají maurské prvky. Jmenovitě jde o dřevěný vyřezávaný kazetový strop (hnědočerveně malovaný) a loubí ženských galerií (ochozů, balkonů) v úrovni prvního patra nad hlavním sálem. Přízemí sálu bylo vyhrazeno mužům. Uvedený styl čerpá inspiraci ve stavbách Sefardů, tedy Židů vyhnaných roku 1492 ze Španělska do Nizozemí, severní Afriky a na Balkán. Na celé Moravě a ve Slezsku se synagoga s interiéry ve středověkém maurském slohu dochovala pouze v Krnově. Krnovská synagoga je zároveň jednou z pouze tří existujících synagogálních staveb v Moravskoslezském kraji (vedle Nového Jičína a Českého Těšína), přičemž jako jediná si uchovala svůj původní vzhled (dokonce i okenní rámy jsou originály) a tím i historickou hodnotu. Naopak všechny ostravské synagogy, stejně jako synagogu v Opavě, zbourali nacisté. Na litinových sloupech, nesoucích ochozy vyhrazené ženám, se dodnes nacházejí rozvody plynového osvětlení. Pod okny jsou větrací otvory již nefunkčního systému vzduchotechniky. Na půdě je uložena kamenná deska, do níž je hebrejsky vytesáno deset přikázání. Desatero, coby důkaz věrnosti Bohu, bylo až do roku 1938 umístěno na venkovním střešním soklu mezi věžemi, směrem do Soukenické ulice. Severovýchodní věž synagogy nabízí pěkný výhled na střed města. Přístupná je skrze jihovýchodní věž, a to točitým dřevěným schodištěm. Venkovní dveře v přízemí, vedoucí do Soukenické ulice, jsou pouze dekorativním prvkem fasády, za nímž se nachází zdivo. V těchto místech uvnitř sálu visel aron ha-kodeš (svatostánek), tedy dřevěná skříň se svitky Tóry, ze kterých se při bohoslužbách četlo. K bohoslužbám byla synagoga využívána do roku 1938; na podzim téhož roku ji před vypálením zachránilo odvážné rozhodnutí městské rady, složené ze sudetských Němců. Radní se jednomyslně shodli a pomocí lsti obešli příkaz synagogu vypálit, který přišel z Berlína. Budovu adaptovali na městskou tržnici. Podvod byl tak dokonalý, že o vypálení krnovské synagogy psaly říšské i protektorátní noviny. Ve skutečnosti však byla vypálena pouze obřadní místnost na židovském hřbitově. Po válce byla synagoga nejprve prázdná, poté zde byl sklad, uvažovalo se i o zřízení kina. Rozebrány byly varhany a ztratily se původní lavice. Nakonec bylo vlastnictví synagogy převedeno na stát a od roku 1960 zde sídlil okresní archiv, čímž byl naštěstí zakonzervován historický ráz této památky. Roku 1994 stát synagogu předal Židovské obci v Olomouci. - Kompletní oprava synagogy proběhla v letech 2012 - 2013 v rámci projektu "Revitalizace židovských památek v České republice" spolufinancovaném Evropskou unií. - Pozemek se synagogou patří Federaci židovských obcí v České republice.
Zdroj: bruntalsky.denik.cz
Fotogalerie
Přidat obrázek:
Komentáře
Miloslav Horník
napsal 10.3.2019 7:53
Proč právě krnovská synagoga unikla vypálení, objasňuje článek na základě bádání archiváře Branislava Dorka zde – https://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/z-historie-regionu-kdo-zachranil-synagogu-role-franze-irblicha-je-jen-mytus-20190309.html
Miloslav Horník
napsal 4.12.2018 8:51
V krátkém videu (4,5 min.) se dozvíte více o této synagoze a prohlédnete si i její interiér zde:
https://www.ceskatelevize.cz/porady/1126666764-toulava-kamera/217562221500024/video/552217
Komentáře
Proč právě krnovská synagoga unikla vypálení, objasňuje článek na základě bádání archiváře Branislava Dorka zde – https://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/z-historie-regionu-kdo-zachranil-synagogu-role-franze-irblicha-je-jen-mytus-20190309.html
V krátkém videu (4,5 min.) se dozvíte více o této synagoze a prohlédnete si i její interiér zde: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1126666764-toulava-kamera/217562221500024/video/552217