Poloha: na Z okraji historického jádra města, ve dvoře za západní stranou ulice Na Hradbách
Informace: Má novou střechu. Opraven je i interiér. - Synagoga byla postavena na místě starší dřevěné modlitebny již na přelomu 14. a 15. století, neboť jak dokládá letopočet a nápis na pamětním kamenu vloženém do východního průčelí, v roce 1422 byla přestavěna již existující synagoga. V písemných dokumentech je pak doložen k roku 1498 první rabín jménem Majer. Velkolepá barokní přestavba z let 1693 -1696 dala synagoze její současnou podobu. K drobným úpravám došlo ještě před rokem 1721, kdy byla rozšířena o přístavbu na jižní straně a o boční prostory, a v roce 1815, kdy byla prodloužena na západ do parkánu přilehlého městského opevnění. Poslední drobná úprava proběhla v letech 1844 - 1846 v souvislosti s připojením budovy židovské školy. Svému účelu sloužila synagoga do roku 1953, kdy kolínská židovská obec fakticky zanikla. Poté synagogu získalo město Kolín, které ji nejprve využívalo jako depozitář muzea, od roku 1979 jako sklad městského kulturního střediska. V letech 1990 - 2000 prošla budova generální rekonstrukcí. V roce 2016 byl restaurován svatostánek arón ha kódeš za téměř 1 400 000 Kč. - Do dvorku za židovskou školou se synagoga obrací východním průčelím, prolomeným třemi půlkruhově uzavřenými okny s šambránou a vrcholícím mohutným pseudomanýristickým volutovým štítem z konce 19. století, rozdělený třemi vodorovnými profilovanými římsami a vertikálně členěný mělkými pilastry. Mezi okny jsou druhotně zasazeny dva gotické kruhové pamětní kameny s datem přestavby starší synagogy a nad okny je štukový nápis (hebrejsky): VA JEMI LAHEM LE MIKDAŠ [A ONI KDYSI MĚLI CHRÁM], který je částí věty z prorocké knihy Ezekiel: „A oni kdysi měli chrám ve svaté zemi, odkud přišli.“ Zadní část budovy zasahuje na parkán raně gotické městské hradby. Modlitební sál je sklenut raně barokní lunetovou klenbou s výsečemi a bohatou štukovou výzdobou (reliéfy ovoce, květů a vinné révy s hrozny = v židovské symbolice znamenají moudrost a vinné úponky odkazují k dvanácti kmenům Izraelským) z doby kolem roku 1700. Do centrální síně se půlkruhovými arkádami otevírají boční prostory, nad kterými jsou oddělené ochozy pro ženy. Na bočních stěnách synagogy jsou fragmenty nápisů v hebrejštině. Nad jižní galerií je to trojice kryptogramů geografických názvů samet, damašek a atlas, které ale symbolizují jednak vzácné tkaniny pro chrám a svatostánek a jednak jsou to úryvky žalmů (samut = Sur me-ra we-ose tov = Odstup od zlého a konej dobré, damašek = Da mi še-hu Konecha = Znej toho, kdo je tvým Panovníkem, Učinitelem a kdo si tě vydobyl pro sebe, atlas = Ach tov le-Jisrael, selah = Jistě žeť Vznešený jest dobrotivý Izraelovi, k těm, kteříž jsou čistého srdce) a nápis matan, který znamená Mate Aharon = Pokolení Aharonovo. Nad severní galerií je hebrejský nápis Nišalem ha-bajit be-hadro-nivne li-chvod Adonaj = Dokončen byl dům tento ve své nádheře, zbudovaný pro oslavování Vznešeného. V západní části je vestavěna tribuna s dřevěným zábradlím a dřevěnými sloupy z 19. století, předsíně jsou sklenuté pozdně renesanční hřebínkovou klenbou. Z původního vybavení se dochoval pouze svatostánek Aron ha-kodeš s hebrejským dedikačním nápisem ve vlysu, který obsahuje datování 1696 a věnování od vídeňského Žida Samuela Oppenheimera, strýce vrchního pražského rabína Davida Oppenheima, z 19. století pak jedna řada synagogálních lavic u zadní stěny a bohatě zdobená litinová zábradlí almemoru a ochozů v prvním patře. Zbylé synagogální lavice v a kamenné desatero z 19. století sem byly v roce 2011 přeneseny ze zrušené synagogy v Zásmukách. - Dne 25.4.2010 byla na jižní galerii otevřena stálá výstava „Žili tu s námi“ o historii židovského obyvatelstva v Kolíně. V přízemí je umístěna pamětní deska židovským obětem 1. světové války. - Pozemek se synagogou patří městu Kolín.
Komentáře