* Bude se hledat v polích Lokalita, Obec, Část obce, Katastrální území a Jiná jména.


Rozšířené vyhledávání
18.206

Vratěnín

Jiná jména: Fratting
Část obce: Vratěnín
Kat. území: Vratěnín
Kód kat. území: 785580
Obec: Vratěnín
Okres: Znojmo
Kraj: Jihomoravský
Region: Jemnice
Okres (1938): Jemnice
Země: Morava
X [JTSK]: -675548
Y [JTSK]: -1184356
18.534

bývalý klášter bosých augustiniánů

WGS84 souřadnice objektu: 48.9033°N, 15.598812°E

Informace: Klášterní budovy jsou rozděleny na několik parcel a někteří vlastníci si své části již renovovali. Z větší části jsou budovy opraveny, mají nové fasády a okna. - Konvent augustiniánských bosáků, později spadající pod německo-českou provincii řádu, byl založen 26.11.1696 z popudu majitele uherčického panství Františka Benedicta Berchtolda. Řádoví bratři zde postupně vybudovali klášter s kostelem sv. Mikuláše Tolentinského a loretánskou kaplí. - Uměleckou výzdobu kláštera a kostela prováděli řádoví umělci a řemeslníci. Ze sestaveného inventáře na počest založení je patrné původní vybavení kostela; vedle hlavního velkého oltáře se nacházely v postranních kaplích dva velké oltáře s tabernákly, čtyři menší oltáře stály v apsidách. V jedné věži byla umístěna loretánská kaple a v druhé kaple sv. Jana Nepomuckého. Hlavní oltář zdobil obraz patrona sv. Mikuláše Tolentinského, který doplňovaly čtyři pomocné postavy s mariánským zaměřením: zakladatele řádu sv. Augustina, jeho matky Moniky, sv. Josefa a Anny, matky Marie. Také se zde nacházel jako ve všech kostelech bosáků obraz augustiniánského bratrstva černého koženého opasku Gürtelbruderschaft. Ve Vratěníně zodpovídal za oltář vlastní strážce (Domkustos) "Cincturatsbruderschaft". Oltář bratrstva stál na prominentním místě v pravé postranní kapli a podle inventáře nesl obraz název Panny Marie Těšitelky. Po stranách ho doprovázely sochy svatého Mikuláše z Tolentina a Kristiny. Oltář byl věrnou kopií obrazu v kostele obutých augustiniánů sv. Tomáše v Brně. Druhý boční velký oltář byl zasvěcený Nejsvětější Trojici. Podle toho také řádový malíř Fr. Augustinus a S. Luca ztracený oltář doplnil postavami teologů Prospera a Fulgentia. Nicméně ústřední postavou zde byla opět Panna Marie. Obě boční kaple doplňovaly na každé straně dvě polokruhové apsidy, ve kterých byly umístěny malé oltáře. Dva z těchto oltářů byly zasvěceny sv. Antonínu Paduánskému a Čtrnácti svatým pomocníkům, kteří platili za lidové svaté. Oltář s pomocníky byl věnován především okolnímu obyvatelstvu, proto ho doprovázeli ochránce dobytka svatý Leopold a patron pastevců a poutníků svatý Vendelín. Hlavní místo na obraze bylo věnováno opět řádovému svatému Tomáši z Villanovy, arcibiskupovi z Valencie. Další malý oltář stávající v apsidě s obrazem sv. Antonína Paduánského se nachází také v kostele v Havraníkách. I na tomto obraze hraje ústřední roli Panna Marie (svatý Antonín klečí před Marií a v náručí drží jezulátko). Doprovodnými figurami jsou zakladatelé řádu Eligius s Franzem de Paula a řádový jezuita Franz Xaver. Další dva postranní oltáře se dají označit za zcela mariánské. Desková malba mezi oltářem Panny Marie Těšitelky a hlavním oltářem znázorňovala Útěk do Egypta. Obraz nalézající se v Havraníkách ukazuje na tlumeném modrém pozadí andílka, který vede osla přes úzký most, na něm sedící Pannu Marii s Ježíškem v klíně. V popředí nabízí Josef Marii z mísy jablko, kterou mu podává anděl. Obraz není datovaný ani signovaný. Asistují zde patroni požáru a vodního nebezpečí Judas Thaddäus a Florián. - Velmi často je také bosými augustiniány uctíván sv. Josef jako manžel Marie. Ve Vratěníně byl poslední oltář v apsidě nazván Smrt svatého Josefa. Obraz se nachází v kostele v dolnorakouské obci Thaya. Doprovázely ho archanděl Michael, anděl strážný a psychopomp (převaděč mrtvých). Obrovská úcta k Janu Nepomuckému se projevila také v místním klášteře. Zasvěcena mu byla kaple v pravé z obou věží lemujících vchod kostela. Od vnitřku kostela ji oddělovaly dvojkřídlé železné mřížové dveře. Inventář kaple sestával ze sochy svatého Jana Nepomuckého, dřevěného reliéfu Zpověď královny a sochy Madony s hlavami andělů. Oltář na počest Jana Nepomuckého zde stával ještě před kanonizací (od roku 1727). Stržení staré loretánské kaple a stavba nové v levé věži klášterního kostela již takto oblíbená procesí poutníků ještě umocnily. Loretánský kult přetrvával u katolického obyvatelstva v blízkém i vzdáleném okolí i po zrušení kláštera a ustal teprve po vyklizení kláštera v roce 1814. Ale i tak si farníci vyprosili kapli novou. - V klášterním životě hrály významnou roli také návštěvy císařské rodiny. V roce 1712 zde nocoval na své zpáteční cestě z korunovace ve Frankfurtu císař Karel VI. Jeho návštěva je doložena i z roku 1719. V roce 1720 poctila klášter svou návštěvou císařovna Alžběta Kristýna a její dcera Marie Terezie a v roce 1723 zde přenocoval císařský pár na korunovační cestě do Prahy. Na náklonnost císařské rodiny ke klášteru lze usuzovat také z výzdoby kopule kostela, kterou zdobila štuková císařské orlice s iniciálami císaře, ze samotného potvrzení císařským dvorním klášterem „Hofkloster“ a z čilé komunikace mezi konventem ve Vratěníně a císařským dvorem. Přesto nebyl klášter ušetřen josefínské církevní reformy. - Vzhledem k tomu, že řádoví bratři neplnili na farnosti, o kterou se starali premonstráti z kláštera v Jeruši (Geras), žádné praktické poslání, dorazil do kláštera dne 27.6.1784 císařský dekret Josefa II., který sice nenařizoval okamžité zrušení konventu, ale požadoval redukci počtu místních řádových bratří. V roce 1803 nový císař František I. dekret o redukci počtu řeholníků odvolal. Po francouzské devastaci kláštera ve vídeňském Mariabrunnu v roce 1809 požádal sám řádový provinciál o zrušení vratěnínského konventu, aby tak mohl z jeho prodaného majetku financovat sanační práce na zničeném vídeňském klášteře a v roce 1810 skutečně majetek kláštera vídeňskému klášteru připadl. V tuto dobu konvent, sestávající původně z dvaceti řádových bratrů, tvořili jeden starý kněz a dva laičtí bratři. Za napoleonských válek, kdy klášter sloužil jako vojenský lazaret, pobývali mniši na zámku v Uherčicích. Nakonec císař František I. svým dekretem ze dne 30.6.1814 zrušení kláštera potvrdil a mezi 30. srpnem a 15. zářím proběhla inventarizace jeho majetku. Část barokního inventáře kostela koupili Liebenberkové, majitelé panství Louka u Znojma, pro tehdy nově stavěný kostel sv. Linharta v Havraníkách. Vratěnínský klášter a kostel pokrytý pálenými taškami se nacházel ve velmi dobrém stavu, proto konvent navrhoval přeložení farnosti k mnohem honosnějšímu a většímu kostelu klášternímu a v klášteře zřízení školy. Proti tomu samozřejmě protestoval patron farnosti - klášter v Gerasu. V úvahu připadalo i zřízení piaristické základní a reálné školy. Těmto plánům učinil konec katastrofální požár dne 27.9.1817, kterému padly za oběť nejprve klášterní budovy, roku 1821 vyhořel i klášterní kostel se Svatou chýší. - Ruiny kláštera byly následně rozparcelovány a prodány soukromým zájemcům. Došlo také ke stržení křížové cesty, která obklopovala vnitřní stranu budov na nádvoří. Vybavení kostela získaly okolní farnosti a klenby s mezistěnami byly jednoduše rozbourány. Vybavení farníky tak milované loretánské kaple bylo nejprve uschováno v soukromí jednoho z vratěnínských domů a 8.10.1820 převezeno za obrovské účasti místního obyvatelstva do Slavonic, kde byla během léta následujícího roku dokončena kaple při chrámu Božího Těla a po instalaci převezeného loretánského oltáře slavnostně posvěcena. - Po vyhnání německy hovořících obyvatel ze vsi po skončení 2. druhé světové války nastala postupná devastace objektů. Poslední ránu jim uštědřil nástup vlády KSČ a zřízení železné opony. O záchranu komplexu budov se památkový úřad začal pokoušet asi od roku 1963. Dne 19.2.1973 byl klášter zapsán do státního seznamu nemovitých kulturních památek. V roce 1980 doporučilo Krajské středisko památkové péče a ochrany přírody v Brně využít objekt jako pobočku Okresního archivu ve Znojmě, popřípadě zde zřídit domov důchodců nebo hotel. Ani k jednomu za komunistického režimu nedošlo. - Po roce 1989 přešly jednotlivé domy do soukromého vlastnictví nových majitelů. - Klášter stojí na 12 pozemcích; jedenáct z nich je v soukromém vlastnictví, dvanáctý patří firmě Aurigo AG ze Švýcarska.

Zdroj: cs.wikipedia.org

Fotogalerie

Přidat obrázek:

:
Povoleny jsou soubory JPEG (.jpg, .jpeg), PNG, GIF a WBMP.
Náhled obrázku: Ukázka obrázku
:
:
:
:

Komentáře

Přidat komentář

: