Informace: Kapli nechal postavit královéhradecký měšťan a tiskař Čeněk Mahrle na památku svých rodičů a svého bratra Josefa. Se stavbou bylo započato na obecním pozemku dne 12.4.1904. Slavnostní svěcení základního kamene se konalo v neděli dne 24.4.1904 v 16,00 hodin za početné účasti jak místních, tak i obyvatel z okolí. Projekt kaple vypracoval pan Nejedlý ze Dvora Králové nad Labem. Před začátkem stavby byl založen mešní fond 1.200,- K a fond na udržování 800,- K. Technický dozor stavby kaple převzal Ing. Svoboda z Hradce Králové. Cihly byly sváženy dvorskými potahy z knížecí cihelny v Miskolesích. Písek byl navezen z písníku v Komárově. Vápno dodal majitel vápenky Bischof a syn v Albeřicích. Štíhlou věž kaple zbudoval Antonín Ježke, mistr tesařský z Vlčkovic. Kamenickou práci provedl Albin Jirka, mistr kamenický z Nesyty. Dlažbu položil František Macháček, majitel cementárny ve Dvoře Králové. Sklenářskou práci provedl Bohumil Hroch ze Dvora Králové. Práce klempířské provedl Ferdinand Řezníček z Hořiček. Pamětní desky zhotovil J. Koženný v České Skalici. Vkusný oltář dodala firma Antonín Sucharda a syn v Nové Pace. Křížovou cestu v obrazech dodala fa Slavík a Lébl v Praze. Zvon byl ulit zvonařem Petrem Hilgerem v Novém Městě u Vídně. Práci pokryvačskou provedl J. Štefan z Trutnova, práci truhlářskou udělal Frídolín Lédr z Běluně. V létě 1904 byla kaple nákladem 12.000,- K dostavěna. Kaple, vyzdobená zevně freskovou malbou na štítě a s krásným vnitřním vybavením, byla vysvěcena dne 2.10.1904. V předvečer slavnosti dne 1.10.1904 bylo v Běluni živo. U sochy Panny Marie byl vypálen skvělý ohňostroj a vypáleny rány z moždířů. Hrála hudba z Brzic. V neděli ráno byl slavnostní budíček. Na budovách vlály prapory. Po deváté hodině ThDr. Alois Frýdek, generální vikář z Hradce Králové, za přítomnosti P. Josefa Kryhla, faráře z Hořiček, po promluvě posvětil kapli a oltář, vykonal svěcení nového zvonu, který byl poté zavěšen do věže a bylo zvoněno vstříc procesí z Hořiček v čele s P. Josefem Kuldou kaplanem. Uvítání všech hostí a nesčetného davu účastníků pronesl pan František Lédr z Běluně. Po slavném kázání P. Kuldy za asistence duchovenstva a P. Urválka, faráře z Kohoutova byla sloužena mše svatá. Odpoledne ve 14,00 hodin byla v kapli růžencová pobožnost a požehnání. Od té doby zde byla v kapli sloužena řada mší svatých. O jedné z nich přináší zmínku „Obnova“ ze dne 1.2.1906: „Z Běluně u Hořiček. V pondělí, dne 22. t. m. o 9. hod dop. sloužena byla vldp. Jos. Krihlem, farářem z Hořiček, tichá mše svatá v kapli sv. Vincence za zesnulého Josefa Mahrla a rodiče jeho; kaple založena byla královéhradeckým měšťanem p. Čeňkem (tj. Vinzenzem - poznámka Günter Fiedler) Mahrlem. Přítomno bylo hojně obyvatelstva místního a okolního. Na základě nadacího listu budou v této kapli každoročně slouženy čtyry mše svaté. Fundace mešní a na udržování stavby kaple a potřebné opravy uvnitř kaple obnáší K 2000,-. Nehynoucí památka tato v Běluni nikdy nevymizí. Jsouce ku vzdálené farnosti hořičské přifařeni, postrádáme ještě hřbitůvek.“ V letech 1938 - 1945 připadla Běluň k Velkoněmecké říši v souvislosti s nuceným odstoupením území Sudet, ale rovněž zdejší Němci měli tuto kapli v úctě a o její stav se vzorně starali. Tehdy ji tak postihla pouze rekvizice zvonku pro válečné účely. Teprve po skončení 2. světové války a přílivu nových osadníků do celého okolí přestal stav objektu místní obyvatele zajímat, takže začala chátrat. Kaple byla zbořena někdy po roce 1973, protože ještě dne 12.7.1973 je její existence zmiňována v Krkonošské pravdě, a to v souvislosti s budováním blízkého školícího střediska Lidových milicí a okresní politické školy KSČ v letech 1972 - 1974 (přestavba a nástavba původního Lédrova hostince a kolářské dílny z roku 1856). Je možné, že její demolice proběhla právě v souvislosti s touto stavbou, aby byl získán bezplatně kvalitní stavební materiál, z něhož byla kaple vystavěna. Dnes kapli připomíná skromný kamenný pomník s kovovým modelem kaple. - Kaple stála na trojici pozemků; jeden (pozemková parcela č. 2005) je v soukromém vlastnictví patří Státnímu pozemkovému úřadu.
Zdroj: Radomír Roup; kronika Maršova u Úpice; Ing. Günter Fiedler
Dobrý den, ono tam došlo ke změně katastrálních hranic. Na mapě Stabilního katastru ještě pozemek, na němž později vyrostla kaple, patřil k obci Brzice. Podle současné katastrální mapy jsou již pozemky, na nichž kaple stála, součástí katastrálního území Kohoutov. Nevím ale, kdy k té změně došlo.
Radomír Roup
napsal 3.11.2016 22:29
Dobrý den, myslím, že správně to má být okres Náchod, osada Běluň, patřící k Brzicím.
Komentáře
https://cs.wikipedia.org/wiki/B%C4%9Blu%C5%88_(Brzice)
Dobrý den, ono tam došlo ke změně katastrálních hranic. Na mapě Stabilního katastru ještě pozemek, na němž později vyrostla kaple, patřil k obci Brzice. Podle současné katastrální mapy jsou již pozemky, na nichž kaple stála, součástí katastrálního území Kohoutov. Nevím ale, kdy k té změně došlo.
Dobrý den, myslím, že správně to má být okres Náchod, osada Běluň, patřící k Brzicím.