WGS84 souřadnice objektu: 50.13352788°N, 14.5549052902°E

Poloha: 21. kaplička u poutní cesty Praha - Stará Boleslav, u železniční zastávky na konci ulice Toužimská ve Kbelích

Informace: Má novou střechu. Zavřená, prázdná. Kolem je nově uděláno odvodnění. - Kaplička byla obnovena v roce 2022 v původní podobě cca 181 m směrem k JJZ od původního stanoviště (původní kaplička stála na souřadnicích 50.135076°N, 14.555568°E). - 21. kaplička u poutní cesty do Staré Boleslavi se nazývala Hájecká podle obrazu Madony Loretánské z kláštera v Hájku u Prahy. Donátorem byl Václav, říšský hrabě z Lobkowicz, vyslanec, bratranec Ferdinanda z Lobkowicz (donátora kapličky č. 20). - Svatováclavská poutní cesta vede po stopách knížete Václava, který tudy putoval ze svého pražského sídla do přemyslovského hradiště v Boleslavi. - Poutní cesta z Prahy do Staré Boleslavi původně kopírovala starou zemskou stezku. Ta vedla přes Boleslav, kde na počátku 10. století na soutoku řek Labe a Jizery vzniklo přemyslovské hradiště jako jeden ze strážních hradů. Za Boleslaví se stezka rozdělila: směrem na východ podél Labe vedla stezka zvaná polská a směrem na severovýchod vedla stezka nisko-jizerská, která se za dnešním Libercem napojovala na stezku žitavskou. - Svatováclavská cesta vycházela z Prahy od Špitálské brány (Brány svatého Petra). Ta bývala v novoměstském opevnění až do roku 1663 blíže k Vltavě, v linii ulic Petrská - Pobřežní. Za ní pokračovala cesta přes Karlín (dříve Špitálsko) přibližně po dnešní ulici Pobřežní podél bývalého ramene Vltavy, v místě zvaném Švábky se stočila do Libně, nad hrází bývalého rybníka a podél sklepů nového Anglického pivovaru v usedlosti Kotlaska k vinici Císařecká, poté po dnešní Prosecké ulici ke kostelu sv. Václava. Zde se v době poutí scházeli poutníci ze všech směrů a po požehnání pokračovali do Boleslavi uctít památku knížete Václava. Dál existují dvě verze průběhu cesty: první varianta vede poutní cestu po obchodní zemské stezce na Kbely, Vinoř, Podolanku, Dřevčice, Vrábí a Brandýs nad Labem. Miroslav Kuranda ve své knize „Z Prahy do Staré Boleslavi svatou cestou podél čtyřiačtyřiceti kapliček a svatováclavskou cestou ze Staré Boleslavi do Prahy“ uvádí pro Svatováclavskou poutní cestu severní variantu: od kostela sv. Václava na Proseku vede stezku kolmo přes ulici Vysočanskou do ulice Měšická, přes městský okruh do ulice Opočenská, jižním okrajem Letňan napříč průmyslovým areálem, dál po cestě v poli k Přezleticím a Popovicím k Brandýsu nad Labem, přes jeho nejstarší část kolem hřbitova k brodu přes Labe a ke kostelu sv. Václava. Tato popisovaná stezka je velmi stará, na mapě II. vojenského mapování je zakreslena silně jako jedna z hlavních cest a dodnes na ní stojí i několik kapliček a křížů. - V rámci mariánského kultu založili jezuité roku 1674 Svatou cestu (Via Sancta). Za finanční pomoci šlechtických rodů nechali podél cesty vystavět výklenkové kapličky. „Dne 13. září 1676 začali dělati Boží muka na Špitálsku ke cti Páně Bohu a Matky Boží i sv. Václava a arcibiskup Valdštýn je posvětil.“ (František Ekert, Posvátná místa král. hl. města Prahy). Celá poutní cesta pak byla pravděpodobně hotova v 1. polovině roku 1679. - Kapliček bylo podél poutní cesty dlouhé 23 kilometry původně postaveno 44, což odpovídalo invokacím loretánské litanie (měřeno od Poříčské brány; 21 km měří cesta k poslední kapličce u kamenného mostu). - Kapličky stojí po levé straně cesty, jsou od sebe vzdáleny 440 - 600 metrů a jejich průměrný rozměr je 530 x 300 x 110 cm. Kapličky jsou pojmenovány podle poutních míst a jsou řazeny abecedně směrem od Prahy. - Kapličky mají mezi dvojicí toskánských pilastrů niku zakončenou obloukem. Zastřešuje je nízký, trojhranný tympanon. Většina z nich má v tympanonu kruhové, slepé okénko. Vnitřní zadní stěna niky měla freskovou výzdobu: horní část každé kapličky byla vymalována poutními mariánskými obrazy, dole pak byly výjevy ze života sv. Václava. Mariánský poutní obraz nebo socha daly každé z kapliček jméno; na obrázku byl v ozdobné stuze zapsán název poutního místa, odkud socha nebo obraz Madony pocházely. Uvnitř na bočních stěnách byla zapsána česky na jedné straně modlitba k Madoně a na protější straně byl popis zobrazeného výjevu ze života sv. Václava. Vnější fasáda kapličky byla po stranách oblouku niky pod římsou také zdobena; vpravo byl uveden donátor kaple a vlevo byl namalován jeho erb. Jako základní materiál ke stavbě kapliček posloužily cihly, opuka a tesaný pískovec. - Roku 1935 bylo Okresní jednotou musejní rozhodnuto o opravě kapliček a natření na bílo. Na jejich obnovu byla uspořádána sbírka, která do konce roku 1935 vynesla částku 12501,30 Kč a oprava byla ihned zahájena. V roce této opravy bylo kapliček evidováno 29: ty, které po přeložení silnic stály v poli, byly v relativně dobrém stavu a byly v nich viditelné horní partie výmalby, ostatní byly zchátralé. - Do dnešních dnů zůstalo pouze 17 výklenkových kapliček. - Některé z kapliček jsou chráněny jako kulturní památky České republiky. - V roce 2003 byla po padesátiletém přerušení opět obnovena tradice svatováclavských poutí. Nejčastějším výchozím místem svatováclavských poutí bývá katedrála sv. Víta. Pouti směřují ke kostelu sv. Václava ve Staré Boleslavi každým rokem vždy 28. září. - Ve spodní části Hájecké kapličky byl vyobrazen sv. Václav jako zakladatel chrámu sv. Víta. - Kaplička byla zbořena v roce 1943 a v těsné blízkosti jejího stanoviště byla vystavěna nádražní budova s čekárnou železniční zastávky ve Kbelích (dnes jsou již zbořeny a na jejich místě je postaven nový obytný dům). - Kaplička je zakreslena na mapě Stabilního katastru z roku 1841 a na mapách II. a III. vojenského mapování. - Pozemek, na němž kaplička stála, patří městu Praha; obnovu kapličky zorganizovala v roce 2022 Městská část Praha 19. Obnovená kaplička byla slavnostně posvěcena dne 4.9.2022.

Zdroj: www.wikipedia.org

Fotogalerie

Načíst všechny obrázky

Přidat obrázek:

Vyberte soubor s obrázkem:

Soubor nevybrán

Povoleny jsou soubory JPEG (.jpg, .jpeg), PNG, GIF a WBMP.

Náhled obrázku:

Popis:

Datum:

Zdroj:

Přispěl:

Uložit

Komentáře

Přidat komentář

Autor:

Text:

Odeslat