WGS84 souřadnice objektu: 50.2150450248°N, 16.5505144883°E

Poloha: na návrší ve vsi

Charakteristika: velký, se dvěma věžemi

Informace: V rekonstrukci; má novou střechu, věže měděnou (repliky původních bání věže znovu získaly dne 22.11.2018), loď a presbytář v horní části prosklenou. Uvnitř věží jsou nově zbudována schodiště. Věže a průčelí mají opravenou fasádu, zbytek lodi má zvenčí vyspraveno spárování zdiva, zatím je bez omítek. Kostel má nová okna a dveře. Před průčelím kostela je postaveno nové betonové schodiště. Při obou bocích kostela je nové zastřešení. Klenba v lodi je zřícená. Zdivo uvnitř je vyspárováno, opraveny jsou patky pilířů. Obnovena je kruchta a některé dřevěné prvky v interiéru. Kostel má novou podlahu. Zařízený. - Původní dřevěný kostel ve vsi je připomínán již v roce 1574, stál na dnešním hřbitově. V roce 1661 se Neratov stal poutním místem díky milostné sošce Panny Marie a prameni, který u kostela vyvěrá. Původní kostel brzy přestal stačit rostoucímu počtu poutníků a tak byl v letech 1667 - 1668 přestavěn a rozšířen. Poutníků však stále přibývalo a tak byl v letech 1723 - 1733 na kopci nad původním kostelem vystavěn nový barokní chrám (z původního kostela se dodnes zachoval na hřbitově presbytář, užívaný později jako márnice a nyní jako kaple). Základní kámen nového kostela položil majitel zdejšího panství hrabě Johann Karl z Nostitz-Rhieneck dne 14.8.1723. Architekt díla je neznámý, odborníci ho nejčastěji připisují kruhu kolem Giovanni Battisty Alliprandiho. Mohl jím však být i první stavitel kostela, Carl Antoni Reina, Ital usazený v Rokytnici v Orlických horách. Ten se někdy na přelomu let 1729 a 1730 v kostele zabil při pádu z lešení a chrám dostavěl Jakub Ondřej Carow z Kladska. Vysvěcení kostela proběhlo na svatého Bartoloměje dne 24.8.1733. Oltář nového kostela zdobil obraz "Nanebevzetí Panny Marie" Antonína Františka Hampische, nad svatostánkem byla umístěna milostná socha Panny Marie, jíž byly připisovány četné zázraky. Rokokové schodiště, které později kostel zachránilo před demolicí, bylo před hlavní portál umístěno v roce 1776. Jeho autorem byl František Hornich. Na schodišti byly umístěny sochy sv. Josefa, sv. Tomáše apoštola, sv. Barbory a sv. Terezie. - Dne 10.5.1945 večer (asi v 19 hodin) vystřelil opilý voják v ruské uniformě několikrát z pancéřových pěstí a jedna ze střel zasáhla sanktusovou věžičku kostela. Vypukl požár. Vesničané udělali řetěz od potoka a podávali si nahoru kbelíky. Zvony se tavily a hodiny naposledy bily, až je oheň zničil. Shořel celý krov a dřevěná schodiště obou věží. Hned v roce 1946 začalo velké úsilí o obnovu kostela. Pan farář Haik s místními ženami vyklidili trosky. Firma Josefa Kalouse postavila dřevěný krov, pobila jej prkny a pokryla lepenkou. Dne 25.4.1946 bylo provizorní zastřešení dokončeno. Po požáru byly postaveny nové krovy, ale protože nebyly prostředky na novou krytinu, byla střecha provizorně pokryta lepenkou. Po vyhnání původních obyvatel v roce 1946 začal kostel chátrat. Po roce 1948 rokytnický administrátor P. Josef Císař získal s velkou námahou od Okresníhi národního výboru 10.000,- Kč a vlastníma rukama začal pokrývat střechu šindelem. Začátkem 50. let 20. století vnikli do kostela brigádníci z Československého svazu mládeže, kteří ve vsi pomáhali se sklizní sena, a rozmlátili oltář. Roku 1956 byly na jižní straně postaveny schody na střechu a střecha asi z jedné třetiny pokryta šindelem, ve věžích byla postavena dřevěná patra a vnitřek znovu vyčištěn od trosek. Okresní tajemník pro církevní záležitosti neměl ale pro marný boj Josefa Císaře žádné pochopení a peníze mu odebral. Nakonec ztratil Císař i státní souhlas pro vykonávání církevní služby. Veškeré práce byly přerušeny dne 31.12.1956. Nedokončená střecha nebyla schopna odvést vodu a na Velikonoční neděli, dne 20.4.1957, uhnilý trám z krovu prorazil kamennou klenbu, která se celá zřítila do interiéru kostela. V tomtéž roce 1957 P. Stanislav Zeman podnítil státní úřady, aby se kostelem opět zabývaly. Kostel byl vyměřen, byl proveden rámcový uměleckohistorický průzkum a byl podán návrh na zápis do seznamu státem chráněných památek. Vše ztroskotalo na odporu tehdejšího kulturního oddělení Okresního národního výboru v Rychnově nad Kněžnou. Oddělení se obávalo, že by mohlo být činěno odpovědným za statický a stavební stav památky. Po odchodu P. Zemana nastoupil neúnavný organizátor stavebních prací P. Josef Dostál. Po celých 16 let své služby se věnoval renovaci církevních budov, nalézajících se často v havarijním stavu. V roce 1960 byl na kostel vydán demoliční výměr, na samotnou demolici se ale nenašly peníze. V roce 1973 byl na kostel vydán nový demoliční výměr, v němž se uvádělo, že kostel hyzdí krajinu a že kameny z něj se mají použít na opravu lesních cest v okolí. Výměr naštěstí ztroskotal na odporu Státní památkové péče. Státní ústav památkové péče odmítl zrušit ochranu rokokového schodiště a trval na jeho převozu. Peníze, určené k demolici kostela, stačily v roce 1977 právě tak na odvoz schodiště do parku zámku Skalka u Dobrušky. V roce 1990 byl kostel zásluhou faráře Josefa Suchára vyklizen od sutin a byly zahájeny jeho opravy; jen do roku 2008 si vyžádaly 35 mil. Kč. - V dalších letech se má opravit fasáda lodi a střecha lodi, do níž zatéká, ale uvnitř asi kostel zůstane bez omítek a bude moderně zařízen. Před kostel se mělo vrátit i původní balustrádové schodiště se sochami a vázami ze zámku Skalka u Dobrušky; soud však dal za pravdu majitelce zámku, která schodiště odmítla vrátit. - Pozemek s kostelem patří římskokatolické církvi; zdejší farář Josef Suchár organizuje od roku 1990 postupnou opravu kostela. V roce 2023 půjde na opravu střechy kostela 300.000,- Kč z Česko - německého fondu budoucnosti.

Fotogalerie

Načíst všechny obrázky

Přidat obrázek:

Vyberte soubor s obrázkem:

Soubor nevybrán

Povoleny jsou soubory JPEG (.jpg, .jpeg), PNG, GIF a WBMP.

Náhled obrázku:

Popis:

Datum:

Zdroj:

Přispěl:

Uložit

Komentáře

Přidat komentář

Autor:

Text:

Odeslat