Informace: V rekonstrukci; mimo zadní cca 1/3 lodi, presbytář a přístavek má novou střechu. Zadní cca 1/3 lodi, presbytář a přístavek mají střechu chatrnou. Loď má opravenou fasádu. - Již ve 14. století byl ve vsi farní kostel, který je zmiňovaný v letech 1363 a 1384. Zřejmě se jednalo o jednolodní stavbu, k níž byla ve 30. letech 16. století přistavěna stávající věž. Tuto dataci podporuje zvon ve věži s nápisem "Tento zvon slit u mistra Tomáše v Litoměřicích léta Božího MCCCCCXXXV. Věž zřejmě nechali postavit sourozenci Jan, Felix a Purkard Novohradští z Kolovrat, kterým v té době farní ves patřila. Původní středověká loď kostela byla v roce 1731 nahrazena novou. Jejím stavebníkem byl Ludwig Georg markrabí z Baden-Baden (1702 - 1761). Obora byla v té době součástí panství Vršovice, které tomuto rodu od roku 1663 patřilo. Nad západním portálem kostela je umístěn erb těchto markrabat. Po roce 1948 kostel chátral. Důkladně byl opraven v roce 2008. - Kostel je barokní, jednolodní a obdélný. Má užší, trojboce uzavřený presbytář, po jehož jižní straně se nachází nízká předsíňka a po severní straně starší hranolová věž. V hlavním průčelí je plochý rizalit, který je zakončený obdélným štítem s bočními volutovými zdmi a trojúhelníkovým nástavcem. V ose je obdélný portál s trojúhelníkovým rozeklaným štítem s kartušemi. Boční fasády a závěr kostela mají lizénové rámce a obdélná okna. Mohutná hranolová věž je členěna římsami. Na její východní straně jsou malá obdélná okénka. Nad větším, polokruhově zakončeným oknem posledního patra se nachází reliéf (zřejmě renesanční). Na jednom z kvádrů severovýchodního nároží věže jsou špatně patrné vyryté tvary. Na jižní fasádě je druhotně zazděný opukový kříž. Na koncích obou jeho ramen a na vrcholu středového břevna jsou vytesány pěticípé hvězdy, v jejichž středech se nacházejí pětiúhelníky. Uprostřed kříže je půlměsíc s rohy obrácenými vzhůru, který se v heraldice nazývá stoupající měsíc. Tuto erbovní figuru měli ve znaku páni z Vřesovic, kterým Obora patřila od roku 1567. Symbolika znamení na kříži není jasná. Obecně bývá považován za smírčí kříž. Podle obecní kroniky se jednalo o dekoraci na vrcholovém štítu původního kostela, snesenou při jeho zboření v roce 1731. - Presbytář má valenou klenbu se dvěma stýkajícími se lunetami. Závěr je sklenut paprsčitě. Po jižní straně se nachází pravoúhlý portál ve velkém mělkém výklenku. Po severní straně je obdélný vchod do sakristie. Nad ním je v patře věže oratoř, která je otevřená do lodi velkým obdélným oknem a je sklenutá valenou klenbou se stýkajícími se lunetami. V závěrové stěně presbytáře je segmentově zakončený výklenek. V bočních stěnách závěru jsou oválná okna. Triumfální oblouk je polokruhový. Loď kostela je kryta stropem s fabionem a štukovým rámcem. Kruchta je dřevěná a spočívá na dvou dřevěných pilířích. Ve věži je v každém patře jedna velká prostora. Do 1. patra vede točité schodiště, do vyšších pater je schodiště v síle zdi. - Pozemek s kostelem patří římskokatolické církvi; v roce 2024 půjde na opravu střechy kostela 880.000,- Kč z dotačních programů Ústeckého kraje a Ministerstva kultury ČR (oprava má být dokončena do 31.12.2025).
Komentáře