WGS84 souřadnice objektu: 49.721458°N, 17.671285°E

Poloha: ve vsi

Informace: Věž je zbořena, loď je bez střechy, krovů a stropu. Zůstalo jen obvodové zdivo většinou do původní výše, jen v pravém zadním rohu je v cca 3 m širokém pruhu zdivo zbořeno téměř k zemi. Nad okny (s jednou výjimkou) a dveřmi je zdivo prolomeno. Silně pobořen je přístavek na levé straně lodi. Fasáda je zničená. Bez oken a dveří. Uvnitř jsou trosky. Náletové dřeviny z interiéru a blízkého okolí kostela byly v květnu 2018 odstraněny členy spolku Lubavia. - Původní kostel Všech Svatých byl dřevěný. Fara se připomíná již k roku 1408, v době reformace jako katolická zanikla z důvodu konverze katolíků k protestantské víře. Protestantům byla odňata roku 1622, ale protože během předchozích let zchudla, nebyla pro další léta osazena a i když byla Olověná od roku 1611 součástí spálovského panství, byla v období protireformace obec přifařena k Potštátu a olověnská farnost byla odtud spravována až do dne 13.7.1785, kdy byla Náboženským fondem zase obnovena. Do působnosti obnoveného farního úřadu nepatřily žádné další vsi. - Nový farní zděný kostel s nezměněným patrociniem byl postaven na místě původního v roce 1792 z pevného materiálu, tj. z kamene a cihel, avšak bez klenby, jeho strop byl rákosový, podlaha byla vydlážděna cihlami. Nový kostel vysvětil dne 13.10.1793 vítkovský viceděkan Franz Pfleger. Církevní patronát držela Náboženská matice. Kolem kostela byl v roce 1792 zřízen na nepravidelném půdorysu hřbitov, který od civilního prostoru oddělovala mohutná kamenná zeď. Kostel přitom zabíral plochu téměř celé západní poloviny hřbitova. - Rozlohou byl kostel středně velký, jeho délka činila 11 sáhů (20,8 m) a šířka čtyři sáhy a čtyři stopy (8,8 m), výška ke střeše čtyři sáhy (7,5 m) a věž až po střechu osm sáhů (15 m). Šlo o volně stojící jednolodní stavbu podélné dispozice s pravděpodobně plochým závěrem presbytáře. V ose přibližně jižně orientovaného průčelí byla v roce 1820 přistavena masivní kvadratická věž tvořící střední rizalit. V roce 1882 byla věž zvýšena a nově dostala jehlancovou střechu, pokrytou plechem a ukončenou knoflíkem a kovovým křížem. Hodiny byly na věž instalovány až v roce 1904 nákladem 909,- K. Hladké fasády byly ze západní a východní strany prolomeny vždy dvěma obdélnými okny s půlkruhovými záklenky, na východní straně bylo ještě okno vedoucí do presbytáře. Tato všechna okna byla opatřena mřížemi ze železných prutů. Zcela jistě byly zdi ukončeny dvěma oběžnými římsami. Jedno oválné okénko situované nad vchod do kostela osvětlovalo kůr, schodiště ke zvonům osvětlovala tři obdélná okna s půlkruhovým záklenkem, nad kterými minimálně ze dvou stran byly instalovány hodinové ciferníky. Prostorná sakristie přistavěná při severní straně zúženého presbytáře měla také obě okna zamřížována. Kostel byl krytý sedlovou, nad presbytářem zvalbenou střechou se sanktusníkem. V roce 1804 byla střecha šindelová. Do kostela se vstupovalo podvěžím, nade dveřmi bylo oválné okno. Druhé dveře vedly do sakristie a třetí ke schodišti na věž. Všechny byly z měkkého dřeva, ale opatřeny velkými zámky a závorami. - Hlavní oltář zasvěcený Všem Svatým, pocházel z roku 1724. Jeho stupně zhotovené z měkkého dřeva byly pokryty kobercem. Na oltáři stálo kvalitně pozlacené tabernákulum se dvěma velkými alabastrovanými a se dvěma malými pozlacenými anděly, na menze dva pozlacené relikviáře, které již v roce 1804 postrádaly autentika. Nový hlavní oltář byl pro kostel pořízen v roce 1923 za P. Wilhelma Schwarze. Od té doby na každé straně svatostánku stály čtyři svícny. Zařízení kostela včetně dvou bočních oltářů pocházelo z dominikánského kostela v Opavě, zrušeného roku 1786. Obraz Všech svatých od fulneckého malíře portrétů a obrazů z církevními náměty Jana Jiřího Frömmela byl snad až v roce 1923 nahrazen obrazem Panny Marie, způsob instalování zůstal však stejný - obraz ve zlaceném rámu přidržovaly sochy andělů. Autorem obrazu bočního oltáře byl opavský malíř Anton Blasch. Z olomouckého zrušeného kostela sv. Petra pocházel rozměrný, zlatem zdobený, v lodi kostela volně zavěšený obraz sv. Floriána, též opatřený „dvěma alabastrovanými anděly“, jméno malíře není známo. Dále loď kostela zdobily ještě obrazy sv. Anny a Boží Prozřetelnosti a středně velké obrazy Panny Marie a sv. Isidora, díla neznámých autorů. Kostelu je, stejně jako sochu sv. Jana Nepomuckého, darovali dobrodinci. Oltář měl portatile posvěcené olomouckým světícím biskupem Karlem rytířem z Rosenthalu. Ze dřeva zhotovená zdobená křtitelnice s cínovým kotlíkem byla opatřená malým zámkem a zástrčkou. Kazatelna byla jednoduchá, nezdobená, zpovědnice byla jen z měkkého dřeva. Boží hrob byl pořízen podle předepsaného způsobu, avšak bez černého sukna kolem kříže. Dále k zařízení patřila skříň se zásuvkami umístěná v sakristii, socha vzkříšeného Krista a velký kříž. K roku 1804 jsou zmíněny varhany s pěti manuály, které kostel dostal od náboženského fondu. Pocházely z neznámé dílny, v roce 1848 je opravoval Mořic Hanačík, varhanář ve Spálově. Staré varhany byly nahrazeny novými „důstojnými“ od firmy Rieger z Krnova až v roce 1925. Zprávu o jejich zkolaudování podal konzistoři dne 15.6.1925 Dr. Johann Martinů. V roce 1804 nesla kostelní věž čtyři zvony. Nejstarší z nich od neznámého zvonaře z roku 1540. Víme, že byl opatřen gotickým nápisem pravděpodobně tohoto znění: „Přijď ó Králi slávy s mírem. Lukáš, Marek, Jan, Matouš. Roku 1540“ a že vážil 180 kg. Prostřední zvon Hanse Knauffa z Opavy z roku 1638 vážil přes 36 liber, ještě menší zvon o váze 20 liber pocházel asi z roku 1701. Velký zvon bez údajů vážil dva centnýře. Protože tři zvony byly zrekvírovány v období první světové války a na věži zůstával jen starý zvon z roku 1540, pořídila si farnost roku 1927 jiné od firmy Herold v Chomutově za 10.816,- Kč. O povolení k jejich svěcení žádal P. Schwarz konzistoř dne 10.8.1927. - Rekonstrukcí kostel prošel současně s farní budovou v letech 1925 a 1931, tj. za P. Wilhelma Schwarze. - Kostel byl dne 17.9.1946 zahrnut do nově vytvořeného vojenského tábora Moravský Beroun, který byl k 1.7.1950 transformován na vojenský újezd Libavá. V rámci této transformace byl kostel církvi zabaven a přešel do vlastnictví armády. Zpráva církevního tajemníka Krajského národního výboru v Olomouci Ladislava Horáka ze dne 25.4.1951 konstatuje, že olověnský "kostel i farní budova jsou zrušeny. Z vybavení a bohoslužebných potřeb nezbylo ničeho. Nic k odvozu. Farnost zrušena v roce 1946“. Ještě v roce 1967 byly zdi lodi kostela zachovány do původní výše, stejně tak kostelní věž, objekt byl bez střechy a krovů a měl zničený interiér, uvnitř lodi rostla vegetace. - Pozemek s kostelem patří Vojenským lesům a statkům ČR, s.p. - Ves Olověná vznikla ve 13. století; nyní je zcela zbořená.

Zdroj: Jana Krejčová - časopis POODŘÍ 1/2008

Fotogalerie

Načíst všechny obrázky

Přidat obrázek:

Vyberte soubor s obrázkem:

Soubor nevybrán

Povoleny jsou soubory JPEG (.jpg, .jpeg), PNG, GIF a WBMP.

Náhled obrázku:

Popis:

Datum:

Zdroj:

Přispěl:

Uložit

Komentáře

• Miloslav Horník napsal 17.2.2019 14:16

  Barnov – dvě videa z roku 2010. Autor videí Tomáš Kusýn zde zdokumentoval vyprávění rodáka (Edmunt Jakel) a doplnil komentářem a fotografiemi. Barnov - 1. díl zde: https://www.youtube.com/watch?v=TvIuaH0qn-w&index=3&t=0s&list=PLrA_YeCujIwBsuLhy-ODue6zQPhYF7l-e (5,34 min.) Barnov - 2. díl zde: https://www.youtube.com/watch?v=TvIuaH0qn-w&list=PLrA_YeCujIwBsuLhy-ODue6zQPhYF7l-e&index=2 (6,03 min.)

• Wallstein napsal 3.1.2016 15:04

  škoda tohoto kostely ale nechápu, jak někdo může kvůli vojenskému prostoru zničit kostel !

Přidat komentář

Autor:

Text:

Odeslat